V Brně otevřeli Národní tkáňové centrum za 420 milionů

V Brně dnes slavnostně otevřeli Národní tkáňové centrum, které ukládá tkáňové a buněčné transplantáty využitelné v medicíně.Náklady na zřízení instituce v nově postavené budově naproti bohunické nemocnici byly 420 milionů korun, kolem 200 milionů uhradily unijní fondy.

Centrum, jehož vznik vzbudil mezi experty rozporuplné reakce, bude jediným pracovištěm svého druhu v Česku.

Za vznikem pracoviště stojí akciová společnost, v níž má většinu soukromý vlastník. Stát vlastní 24 procent akcií v hodnotě kolem tří milionů korun.

Centrum má dodávat nemocnicím v celé ČR "umělé" cévní protézy, chrupavky či buněčné kožní štěpy pro tkáňovou terapii. K přípravě tkání využije nanomateriálů, buněk pacientů a postupů genového inženýrství.

Instituce má mít asi 55 zaměstnanců, některé provozy již pár týdnů fungují. Ne však samotná tkáňová banka, pro niž musí centrum ještě získat registraci.

Centrum bude suplovat a rozšiřovat fungování necelé desítky různě specializovaných tkáňových bank, které dosud v Česku fungovaly. Nahradí z větší části i provoz tkáňové banky ve Fakultní nemocnici Brno.

"Ukázalo se, že ty medicínské postupy jsou hrozně drahé ..., že je potřeba je koncentrovat do větších celků," uvedl ministr zdravotnictví Leoš Heger.

Dodal, že poté, co budou všechny provozy v nové instituci spuštěny a "doladí se" potřebná povolení, by mělo centrum začít naplno pracovat. "...aby se (produkty centra) dostaly na trh, kupovaly se do nemocnic a dávaly se pacientům výhodněji, než jak se to dělá dnes. Jak z hlediska bezpečnostního, tak z hlediska ekonomického," uvedl.

Motivem pro vznik centra byl nový zákon o tkáních a buňkách z roku 2009, který zpřísnil nakládání s transplantáty. Podle Hegera ale nové pracoviště zřejmě bezezbytku nenahradí některé specializované tkáňové banky, ty by mohly díky své specializaci fungovat dál.

Převod tkáňové banky z brněnské fakultní nemocnice má ve vědeckých a zdravotnických kruzích své kritiky, kteří považují zvolené řešení za nevhodné a potenciálně problémové.

"Tkáňová banka nepotřebuje zprivatizovat. Možná potřebuje nějaké peníze, ale to potřebuje většina zařízení," řekla již dříve ČTK ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR Eva Syková. Banka by podle ní měla být státní.

Podle ministra Hegera je ale projekt výhodný pro stát i soukromý subjekt.

Soukromým partnerem státu v akciové společnosti Národní tkáňové centrum je firma PrimeCell. Podle výpočtů společnosti Čekia a databáze ČTK Prodata patří většinový podíl ve firmě společnosti Prime Rate, jejíž stoprocentní majitel má sídlo na Kypru.

Firma PrimeCell je podle ředitele fakultní nemocnice Brno Romana Krause vlastníkem několika medicínských patentů. Do akciové společnosti prý vnese duševní vlastnictví.

Syková ale loni uvedla, že podle jejího názoru PrimeCell žádným použitelným duševním kapitálem nedisponuje. "Dokonce mám podezření, že část jejich duševních práv jsou ve skutečnosti duševní práva Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR," uvedla tehdy.

Obávala se, že PrimeCell se nyní dostane také ke starším poznatkům vědců z Masarykovy univerzity. "Ty přitom vznikly za státní peníze," uvedla Syková.

Podle ředitele brněnské fakultní nemocnice Krause ale nehrozí, že by soukromá firma profitovala na prodeji materiálu z tkáňové banky. Ten je a nadále bude hrazen ze zdravotního pojištění. Zákon nedovoluje jeho prodej se ziskem.

Kraus již loni uvedl, že společnost PrimeCell může v budoucnu profitovat jen z výsledků výzkumu v podobě moderních terapií, například cévních protéz, nikoliv však buněčných transplantátů. Motivací pro soukromou firmu je prý možnost využít potenciál odborníků z tkáňové banky.

Brněnská tkáňová banka za sebou měla asi největší skandál týkající se obchodování s lidskými orgány v Česku.

Před dvěma lety potrestal brněnský krajský soud bývalého šéfa banky Jiřího Adlera a další tehdejší zaměstnance za to, že lidskou kůži vyváželi do Nizozemska a prodávali. Dostali peněžité tresty, někteří i tresty vězení s podmínečnými odklady.

ČTK

Zdroj: ČTK