Ústavy opět bojují za svou samostatnost
Ministerstvo opět přemýšlí o tom, jak bude v příštích letech vypadat lůžkový fond v pražském zdravotnictví. V rámci tohoto problému řeší, zda ponechat prestižní a specializované pražské ústavy samostatné nebo je přičlenit k zázemí Všeobecné fakultní nemocnice. Zdravotní pojišťovny mají jasno – Revmatologickému ústavu a Ústavu hematologie a krevní transfúze již poslaly dopis, ve kterém jim oznamují, že příští rok s nimi smlouvu nepodepíšou. Na přímý dotaz redakce MT však pojišťovny odpovídají rezervovaně:
„Podle názoru zdravotních pojišťoven by případné začlenění přineslo především zjednodušení spolupráce s navazujícími obory fakultní nemocnice plně v zájmu pacientů, vedlo by k vnitřnímu zefektivnění poskytovaných služeb a tím i ke snížení nákladů na poskytované zdravotní služby,“ uvádí tajemnice Svazu zdravotních pojišťoven Vladimíra Těšitelová.
Také Všeobecná zdravotní pojišťovna se snaží situaci spíše uklidnit: „V současné době probíhají společná jednání zdravotních pojišťoven, ministerstva zdravotnictví, odborných společností působících ve zdravotnictví, poskytovatelů zdravotních služeb, orgánů státní správy ve věci restrukturalizaci lůžkového fondu na území města Prahy s cílem jeho optimalizace, a to při aktivní účasti všech zainteresovaných subjektů. Modelace optimálního lůžkového fondu by měla být dokončena v průběhu roku 2012. V této souvislosti předpokládáme, že vysoce specializovaná zdravotní péče, poskytovaná Ústavem hematologie a krevní transfuze a Revmatologickým ústavem v Praze, zůstane zachována i po 1.1.2013,“ odpověděl na dotaz MT mluvčí VZP Jiří Rod.
Dosud není zřejmé ani to, jakou představu o fungování specializované péče v Praze má samotné ministerstvo zdravotnictví. „Tato představa se bude ladit jak s dotčenými zdravotnickými zařízeními tak se zdravotními pojišťovnami,“ odpověděl stručně na dotaz MT mluvčí MZ Vlastimil Sršeň.
Redakce Medical Tribune požádala o vyjádření k tomuto problému ředitele Ústavu hematologie a krevní transfúze prof. Marka Trněného. Podle jeho slov neexistují pro slučování ústavu s VFN žádné solidní podklady, ani ekonomické. „Riziko, že se destabilizuje něco, co je plně funkční, je obrovské,“ říká v rozhovoru pro MT.
V médiích se objevila zpráva, že existuje dokument Restrukturalizace lůžek v Praze, který údajně rozeslalo ministerstvo zdravotnictví pojišťovnám. Dle tohoto dokumentu by mělo dojít ke sloučení ÚHKT se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Vy jste ten dokument viděl?
Já o žádném takovém dokumentu, jehož autorem by bylo ministerstvo zdravotnictví, nevím. Mohu potvrdit, že jsme dostali, stejně jako další přímo řízené organizace MZ dopis, jehož přílohou byl dokument, jehož obsahem byl návrh pojišťoven na organizaci lůžkové péče v Praze. V tuto chvíli nás ministerstvo zdravotnictví oslovilo s žádostí, abychom se k tomuto dokumentu vyjádřili. MZ tedy v tuto chvíli vstoupilo do jednání, které zahájily zdravotní pojišťovny. Vedení ÚHKT na žádost MZČR vypracovalo k návrhům týkajícím se organizace hematologické péče a konkrétně ÚHKT stanovisko.
Vy jste s někým z ministerstva nebo z pojišťovny o tomto problému osobně mluvil? Řekl vám někdo do očí, jaká je představa úřadů ohledně dalšího fungování hematologického ústavu?
Požádal jsem o setkání s panem ministrem, který tuto agendu předal panu prvnímu náměstkovi MZČR. Asi před třemi týdny jsme se setkali se zástupci ministerstva zdravotnictví, kteří o tomto problému hovořili s našimi zaměstnanci. V pondělí byla porada představitelů všech přímo řízených organizací na ministerstvu, a tam bylo konstatováno, že ministerstvo do jednání nyní vstupuje a veškerá jednání začínají. Nejedná se totiž jen o hematologii, ale také o další obory.
Můžete tedy alespoň říci, jestli jsou v tuto chvíli nějaké varianty restrukturalizace ústavu, které jsou k jednání?
To je důležitá otázka. Pominu-li variantu úplného ukončení činnosti ÚHKT, pak by mohly být na stole jen dvě. Jedna varianta je pokračování dosavadního odborně i ekonomicky velmi úspěšného fungování ÚHKT jako samostatného rezortního ústavu, zajišťujícího péči pro prakticky 3,5 miliónů obyvatel, úzce spolupracujícího s dalšími zdravotnickými zařízeními napříč celou ČR a zároveň plnícího vědecké i pedagogické úkoly a spolupracujícího s tuzemskými vědeckými institucemi jako je ČSAV, vysoké školy, ale i s řadou zahraničních univerzit. Druhou variantou by pak bylo připojení ÚHKT k VFN. Pro tuto variantu však dle mého soudu neexistují žádné solidní podklady, ani ekonomické, snad právě naopak. Riziko, že se destabilizuje něco, co je plně funkční, je obrovské.
Poradce ministerstva zdravotnictví Pavel Vepřek pro Medical Tribune uvedl: „Je celkem zřejmé, že zdravotní péče provozovaná v komplexní nemocnici má větší možnost řešit nejrůznější medicínské komplikace, než je tomu v institucích monotematicky orientovaných.“ Co na tento argument říkáte vy?
Jistě mohou existovat různé varianty organizace poskytování zdravotní péče, a varianta, o níž mluvil pan poradce minstra zdravotnictví je jednou z možných. Existují ale i jiné. Důležité z mého pohledu je, jak jsou efektivní pro nemocného, jak je zajištěna jeho bezpečnost, jak jsou efektivní pro celý systém. V konkrétním případě právě systém centralizace specializované hematologické péče, v němž má ÚHKT klíčové postavení, demonstroval svou schopnost efektivního zajištění zdravotní péče. To, že je nutné mít určitou specializovanou péči nasmlouvanou, je celkem standardní věc, vždyť stejně je na tom i řada fakultních nemocnic, neboť ani ty nejsou v některých případech komplexní. Důležité je, zda vše nakonec funguje efektivně ve prospěch pacienta, a to v případě ÚHKT platí.
Podle Vepřka je jasné, že „s velikostí instituce roste i prostor pro generování úspor z rozsahu, a to ve všech oblastech – v personálním zajištění, v přístrojovém vybavení i v celém provozním zabezpečení.“ Má ministerstvo pravdu, když tvrdí, že by sloučením ÚHKT s VFN ušetřilo?
Generování úspor z rozsahu je obecně známá ekonomická teorie, která bezezbytku platí v jakékoliv hromadné výrobě. Ovšem je třeba brát v úvahu dosažení tzv. „bodů zlomu“, kdy jsou v rámci zvýšeného rozsahu nezbytné další dodatečné kapacity. V činnostech, kde hraje velkou roli specializace (jako je tomu např. v ÚHKT, které tvoří výjimečně těsné spojení klinické, laboratorní, výzkumné a pedagogické činnosti v oboru hematologie), zkušenosti EU ukazují, že je výhodné mít těžiště nemocniční péče v menších (a tudíž lacinějších) zdravotnických zařízeních. Odpadá náročné řízení a administrativa, náklady jsou přehledné, dobře se kontrolují. V podmínkách dynamických změn vnějšího prostředí se mnohem efektivněji nalézají skryté rezervy a příležitosti právě v organizacích s transparentní strukturou řízení přizpůsobenou jejich specializaci a zaměření. V konečném výsledku tak pacient získá za stejné vynaložené náklady mnohem více kvalitnější specializované zdravotní péče.
Pro redakci MT jste nedávno uvedl, že ÚHKT je příspěvkovou organizací, na svůj provoz však nedostává žádnou dotaci, systémem opatření se podařilo snížit náklady na zdravotní péči a na rozdíl od řady fakultních nemocnic ÚHKT nemusel být nikdy „oddlužován“. Čím konkrétně se vám podařilo ekonomicky takto dobře vycházet?
Pro efektivitu a funkčnost ústavu, odbornou i ekonomickou, je základem vyvážené organizační uspořádání a samostatné pružné řízení těsně kooperujících týmů, které ústav budoval 60 let. V současné době je ÚHKT ve všech činnostech plně srovnatelný se špičkovými zahraničními pracovišti. Jednotlivé činnosti organizace se musí, kromě sdílení kapacit a know-how, vzájemně vhodně doplňovat a podporovat. Jak jsem již uvedl, ÚHKT je unikátním spojením specializovaných činností, což umožňuje vícezdrojové financování jeho provozu. To může být významným stabilizačním faktorem v podmínkách častých změn vnějšího prostředí. Kromě toho přijal ústav v předchozích několika letech řadu systémových opatření, vedoucích jak k dalším výrazným úsporám nákladů na spotřebu materiálů a služby, tak k optimalizaci objemu výkonů a rozsahu zdravotní péče.
Iva Bezděková, www.tribune.cz
Zdroj: www.tribune.cz