Ústavní soud rozhodne o prvních třech dnech nemocenské

Ústavní soud se ve čtvrtek vyjádří k zákonům, kvůli kterým lidé v prvních třech dnech pracovní neschopnosti nedostávají žádnou náhradu platu. Návrh na zrušení takzvané karenční doby v celkem osmi zákonech podali koncem roku 2010 poslanci ČSSD.

Ústavní soud už v minulosti karenční dobu jednou zrušil. Po dalších změnách však levicí kritizované opatření znovu vstoupilo v platnost.

Ústavní soud v předešlém nálezu kritizoval stát za porušení práv zaměstnanců a pohodlný a svévolný postup při hledání úspor. Soudci tehdy našli řadu negativních důsledků karenční doby.

Patřilo mezi ně šíření nemocí na pracovišti, přecházení chorob a následné závažnější zdravotní důsledky. Poukázali také na to, že místo pracovní neschopnosti budou zaměstnanci čerpat řádnou dovolenou, jejíž účel je však jiný.

Zákonodárci následně provedli novelu zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců a lidé v prvních třech dnech pracovní neschopnosti začali dostávat 25 procent denního vyměřovacího základu.

Od 1. ledna 2009 se však kvůli platnosti nového zákona o nemocenském pojištění znovu začala uplatňovat karenční doba. V očích sociálních demokratů se tak znovu obnovil protiústavní stav před nálezem Ústavního soudu.

Poslanci ČSSD tentokrát konkrétně napadli příslušná ustanovení osmi norem: zákoníku práce, zákonu o vojácích z povolání, o služebním poměru, o obcích, o krajích a hlavním městě Praze.

Stížnost směřuje také proti části služebního zákona, jež dosud nevstoupila v platnost, a proti karenční době zakotvené v zákonu o platu představitelů státní moci, soudců a poslanců Evropského parlamentu.

Podle sociálních demokratů jsou zákony v rozporu s právem na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti v práci a se zásadou závaznosti rozhodnutí Ústavního soudu pro všechny orgány a osoby.

Sociální demokraté se kvůli karenční době opakovaně pokusili novelizovat zákoník práce a další zákony v běžném politickém procesu, ale parlament jejich návrhy nepřijal.

Podle ČSSD má nemocný člověk nárok na hmotné zabezpečení po celou dobu své nemoci. Pravicové vlády karenční dobu hájily tvrzením, že lidé krátkou pracovní neschopnost často zneužívali. Po prvním zavedení karenční doby na začátku roku 2008 skutečně přišel statistický pokles počtu dní strávených v pracovní neschopnosti.

Výdaje státu na nemocenskou se ve srovnání s rokem 2007 snížily v roce 2009 téměř o deset miliard korun a počet pracovních neschopností klesl o 47 procent.

ČTK           Jan Tomandl

Zdroj: ČTK