Ústavní soud ponechal v platnosti tři dny neplacené nemocenské

Lidé zůstanou v prvních třech dnech nemoci bez náhrady platu. Ústavní soud zamítl návrh poslanců ČSSD na zrušení sporných paragrafů v osmi zákonech. Sociální demokraté chtějí přijít s návrhem na zrušení takzvané karenční doby bez dávek. Když s ním neuspějí, chtějí ho prosadit, pokud vyhrají volby. Premiér Petr Nečas (ODS) verdikt soudu uvítal. Podle něj karenční lhůta přispěla k omezení zneužívání nemocenské a k úbytku krátkodobé nemocnosti.

V minulosti ÚS karenční dobu už jednou zrušil. Do právního řádu se pak znovu vrátila. Podle Ústavního soudu je nynější legislativní situace jiná, a tak nelze plně uplatnit argumenty dřívějšího nálezu. Poslanec ČSSD Roman Sklenák, jenž vyhlášení sledoval, uvedl, že Ústavní soud popřel sám sebe. Sociální demokracii podle jejího předsedy Bohuslava Sobotky nezbývá než volby vyhrát.

"Realisticky vidím nejjednodušší cestu v tom, že sociální demokracie uspěje ve volbách do Poslanecké sněmovny a pak prosadíme změnu zákona o nemocenském pojištění tak, aby lidé první tři dni nemoci určitou dávku dostali," řekl ČTK šéf opoziční ČSSD.

Třídenní výpadek příjmů je sice podle Ústavního soudu jistým zásahem do příjmů, ale přímo neohrožuje důstojný život nemocných. "Jinak řečeno, taková úprava nemá charakter rdousícího efektu a dočasně nemocné nevystavuje bezvýchodné situaci," uvedl soudce zpravodaj Miloslav Výborný.

Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) spočetl jeho úřad snížení nákladů na výplatu nemocenské zhruba na miliardu a půl. "Nevylučujeme i víc - samozřejmě to demotivuje k prodlouženým víkendům pod záminkou nemocenské," poznamenal ministr.

Podle premiéra se díky karenci podařilo omezit zneužívání nemocenské a míra nemocnosti klesla "na úroveň běžnou v Evropě". Předtím prý byla jedna z nejvyšších, horší zdraví než ostatní ale Češi nemají. Podle ministra práce Jaromíra Drábka (TOP 09) soud potvrdil, že snížení odvodů a zajištění v nemoci bylo "legální a racionální".

ÚS minule kritizoval vládu za porušení práv zaměstnanců. Soudci tehdy našli negativní důsledky karenční doby, třeba šíření nemocí na pracovišti. Nyní soud uvedl, že karenční doba prošla "testem rozumnosti" a nevymyká se z pravomoci zákonodárců při vymezení sociálních práv. Důležitou změnou je, že zaměstnanci jsou v karenční době zproštěni povinnosti platit pojistné na nemocenské pojištění a na státní politiku zaměstnanosti.

"Zákonné zakotvení třídenní karenční doby, spojené současně s osvobozením zaměstnanců od povinnosti platit pojistné na nemocenské pojištění a na státní politiku zaměstnanosti, není protiústavním omezením práva na hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci," řekl Výborný. Zdůraznil, že karenční doba se uplatňuje i v jiných státech.

"Panu soudci dalo hodně práce, aby vysvětlil, v čem je situace odlišná od roku 2008. Podle mého názoru je situace v podstatných rysech shodná," uvedl Sklenák. Karenční doba podle něj může lidem působit obtíže a vystavit je i existenčním starostem.

ÚS rozhodl jasnou většinou hlasů. Odlišné stanovisko k nálezu uplatnil soudce Jan Musil, jenž by napadená ustanovení zákonů zrušil. Odlišné stanovisko jen k odůvodnění měl místopředseda soudu Pavel Holländer.

Po minulém nálezu zákonodárci novelizovali zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců. Lidé měli v prvních třech dnech neschopnosti dostávat 25 procent denního vyměřovacího základu. Od 1. ledna 2009 se kvůli novému zákonu o nemocenském pojištění znovu začala uplatňovat karenční doba.

Poslanci ČSSD tentokrát napadli příslušná ustanovení osmi norem: zákoníku práce, zákonu o vojácích z povolání, o služebním poměru, o obcích, o krajích a městě Praze. Stížnost směřuje i proti části služebního zákona, jež dosud nevstoupila v platnost, a proti karenční době v zákonu o platu představitelů státní moci, soudců a poslanců Evropského parlamentu.

Podle sociálních demokratů jsou zákony v rozporu s právem na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti v práci a se zásadou závaznosti rozhodnutí Ústavního soudu pro všechny orgány a osoby. Sociální demokraté se kvůli karenční době opakovaně pokusili novelizovat zákoník práce a další zákony v běžném politickém procesu, ale parlament návrhy nepřijal.

Podle ČSSD má člověk nárok na hmotné zabezpečení po celou dobu nemoci. Pravicové vlády karenční dobu hájily tvrzením, že lidé krátkou pracovní neschopnost zneužívali. Po prvním zavedení karenční doby v roce 2008 statisticky klesl počet dní strávených v pracovní neschopnosti. Výdaje státu na nemocenskou se v roce 2009 ve srovnání s rokem 2007 snížily téměř o deset miliard korun a počet pracovních neschopností klesl o 47 procent.

Jan Tomandl     ČTK

Zdroj: ČTK