Ústavní soud odtajňuje data o poskytovatelích

Data o počtu výkonů v jednotlivých konkrétních porodnicích nelze tajit, rozhodli soudci Ústavního soudu. Totéž se bude týkat i praxe zveřejňování dalších údajů. Otevírá se cesta k sestavování žebříčků poskytovatelů péče.

Už podruhé se letos Ústavní soud zabýval tématem zveřejňování dat o zdravotnictví. V obou případech se přeli žadatelé o data s Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), který jejich žádostem nevyhověl. V obou případech soudci konstatovali, že dosavadní praxe nebyla správná a právo na informace je širší, než jak ho dosud ÚZIS a ministerstvo zdravotnictví vnímaly.

Aktuální případ, ke kterému se Ústavní soud vyslovil 11. dubna 2023, se týkal dat o počtech provedených zdravotních výkonů v jednotlivých porodnicích. Ústavní soud jednoznačně rozhodl, že veřejnost má na taková data nárok. To bude mít důsledky do budoucí praxe.

V roce 2017 žádaly Anna Škvorová a Jarmila Hnilicová, které stojí za webovým portálem Jak se kde rodí, o poskytnutí údajů o jednotlivých porodnicích za roky 2014 a 2015. Konkrétně měly zájem o celkový počet porodů, počet císařských řezů, počet porodů za použití kleští, počet porodů za použití vakuumextraktoru, počet epiziotomií, počet porodů koncem pánevním, které proběhly vaginálně, a další.

Informace zlepší zdravotnictví

Městský soud v Praze posvětil rozhodnutí ÚZIS a ministerstva zdravotnictví a ani zákonnou úpravu, na kterou se úřady odkazovaly, neshledal v rozporu v právem na informace. Také Nejvyšší správní soud následnou kasační stížnost v roce 2021 zamítl a mimo jiné argumentoval, že je potřeba zajistit statistickou důvěrnost, aby porodnice a další poskytovatelé údajů předávali statistikům pravdivé a úplné informace. Navíc má být „zabráněno dezinterpretacím a zásahu do dobré pověsti zdravotnických zařízení“.

Ústavní soud ale konstatuje, že předmětná data nejde považovat za důvěrné informace, které není možné poskytovat k jiným než statistickým účelům bez písemného souhlasu subjektu údajů. Odepření poskytnutí informací nejde podle soudu ani zdůvodnit obavou, že poskytovatelé zdravotních služeb budou statistickým orgánům předávat neúplné informace. Tuto zákonnou povinnost mají orgány vymáhat jinak.

„Za důvod odepření poskytnutí informace nelze považovat ani možné zneužití informací či jejich dezinterpretace – jednak takové omezení postrádá zákonný základ a až na výjimečné případy povinnému subjektu nepřísluší zkoumat, jakým způsobem a k čemu žadatel informace použije, jednak lze takovou situaci vždy (považuje‑li to povinný subjekt za nezbytné) zhojit doplněním či vysvětlením,“ konstatuje jednoznačně Ústavní soud.

Dále soud připomněl svůj nedávný nález v případě neposkytnutí dat o úmrtnosti na různé příčiny: „Pro uplatňování práva na informace je třeba primárně vycházet ze zásady, že informace se poskytují, a každé případné omezení tohoto práva je pak nutné vykládat restriktivním způsobem.“ Jediným možným důvodem odepření dat tedy je, že by jejich poskytnutí bylo v rozporu s nějakým jiným základním právem. Například kdyby údaje ohrozily osobní údaje pacientů.

„Zveřejňování informací o zákrocích prováděných v jednotlivých porodnicích je v uvedeném rozsahu nepochybně ve veřejném zájmu, neboť informovanost a transparentnost může přispět ke zlepšení zdravotnictví jako celku,“ shodl se Ústavní soud s Annou Škvorovou.

Pravda nemůže uškodit

Jak uvádí Škvorová, po rozhodnutí Ústavního soudu bude nyní ÚZIS znovu vyřizovat její žádost o data z dubna 2017. Dále bude znovu žádat o aktuálnější data o porodnictví. „Chystáme se podat žádost o aktuální data a publikovat je. Nechci přispívat k přetížení ÚZIS žádostmi o hůře zjistitelná data, zajímá mě, v jaké podobě mají data snadno dostupná, a máme naplánované osobní jednání,“ vysvětluje Anna Škvorová.

Z neadresných dat, která už dříve projekt Jak se kde rodí získal a publikoval, je zjevné, že mezi jednotlivými porodnicemi v Česku jsou v počtech výkonů rozdíly. V datech za rok 2013 se ukazuje, že v jedné porodnici rodí vaginálně jen osm procent rodiček bez nástřihu hráze a bez poranění hráze nebo čípku, zatímco v jiné se vyhne nástřihu a/nebo poranění při vaginálním porodu 80 procent rodiček. K takovýmto statistikám tedy zřejmě přibudou konkrétní názvy porodnic. Kromě toho projekt Jak se kde rodí uvádí data z roku 2013 o podílu císařských řezů a vaginálních porodů v konkrétních nemocnicích, k těm by tedy měla přibýt aktuálnější data.

„Jak soud řekl, pravda nemůže být dehonestující. Věřím, že už samotné zveřejňování přispěje pozitivním způsobem k tlaku na vývoj a změny v těch porodnicích, ve kterých se ještě rutinně nadužívají některé zásahy do porodu. Také věřím, že se bude dařit veřejnosti data dobře vysvětlit. Tedy že například některé porodnice mají vyšší míru císařských řezů třeba z těch důvodů, že při nich dobře umožňují kontakt rodičů s dítětem, a proto do nich jezdí ženy s indikací k císařskému řezu i z větší dálky,“ uvádí Škvorová. „Doufejme ale, že data budou přehledná a nebudou sestavena zavádějícím způsobem, že bude rozeznatelný například podíl nástřihů hráze z vaginálních porodů a podobně,“ dodává.

Vzniknou žebříčky

Dá se očekávat, že o zdravotnická data bude po tomto rozsudku Ústavního soudu zvýšený zájem. „Otevírá to cestu mnoha dalším a je to velká příležitost pro média, vyžádat si tato data a sestavit vlastní žebříčky,“ komentoval pro Český rozhlas advokát Tomáš Němeček, který ve sporu zastupoval Annu Škvorovou.

„Myslím, že asi všechny mediální domy se začínají řadit do fronty na Ústavu zdravotnických informací a statistiky,“ uvedl v pořadu Vinohradská 12 Jan Cibulka, datový novinář Českého rozhlasu.

Rozšíření nároku na zdravotnická data provázejí obavy z nepřesné interpretace. Ředitel Kanceláře zdravotního pojištění a propagátor využívání dat Ladislav Švec se zamýšlí nad možnými negativními dopady. „Obávám se, že je před námi období určité devalvace dat a jakéhokoli měření. K tomu zákonitě dojde ve chvíli, kdy se do hodnocení dat pustí široká veřejnost a bude své výstupy publikovat. Má zkušenost je totiž taková, že od dat k využitelné informaci je strašně dlouhá cesta, od této informace k jejímu reálnému využití ještě delší…,“ uvedl Švec. A to jsou počty výkonů těmi méně citlivými údaji ve zdravotnictví „Jiná věc jsou data o mortalitě nebo komplikacích, tam je jejich zpracování a publikace mnohem citlivějším tématem. Nemůžeme zveřejňovat vždy první verzi výsledků, ale až verzi existující po nějaké době uplatňování připomínek, kontroly a zpětné vazby z nemocnic,“ myslí si Švec.

Už po prvním datovém rozhodnutí ústavních soudců počet žádostí na ÚZIS vzrostl. „S hrůzou pozoruji, jak roste tlak žádostí. Je 14. dubna a máme zde více než 1 200 položek, z toho více než 400 žádostí o opravdu objemné informace, prezentace, analýzy. Většina je již vyřízena. Takhle se to nedá dál zvládat,“ poznamenal ředitel ÚZIS Ladislav Dušek v rozhovoru Zdravotnického deníku.

Dušek: Data o porodnicích do konce roku

O to důležitější je pro ÚZIS projekt zpřístupňování dat, který by měl dostat v různých formách na veřejnost data z registrů tak, aby si v nich mohli zájemci sami vyhledávat.

„Do konce roku budou data na jednotlivou porodnici venku,“ uvedl na konferenci Prevon ředitel Dušek, shodou okolností krátce po vydání roz­hod­nu­tí Ústavního soudu. Řeč byla o zpřístupnění dat z Národního registru reprodukčního zdraví a o plánovaném zveřejnění resortní referenční statistiky pro tuto oblast. „Resortní referenční statistiky půjdou ven natvrdo na jednotlivou porodnici. Tyto statistiky už prošly zevrubnou oponenturou porodníků a mají zelenou. Mají také zelenou od pacientské rady. Jsme přesvědčeni, že teď už máme ta data tak, že se můžeme opřít o jejich stoprocentní reprezentativnost. Po vydání vyhlášky by to mělo být vydáno do konce tohoto roku. Je to přirozený vývoj,“ uvedl profesor Dušek. „Někdy cítím za tlakem zveřejňovat některá data snahu ukazovat, jak to nefunguje, ale data, která už dnes jsou veřejná, ukazují, jak kvalitní tento segment zdravotnictví je. Nic jiného ty referenční statistiky neukáží. To aby se někdo zbytečně netěšil, že bude show,“ uzavřel Dušek.