Urychleně zajistěte peníze na nové sestry, vyzvali poslanci vládu
Sněmovní výbor pro zdravotnictví požádal svým usnesením vládu, aby zajistila finanční prostředky na navýšení kapacit oboru všeobecného ošetřovatelství, a vyzval resorty zdravotnictví a školství, aby v tomto smyslu na vládu vyvíjely patřičný tlak. Dalším usnesením vyzval výbor Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) k zajištění financí na zvýšení kapacit oboru zdravotnický záchranář. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) hrozí do deseti let České republice vzhledem k nedostatečné generační obměně kritický nedostatek nelékařského zdravotnického personálu, chybět budou desítky tisíc úvazků. Problém se týká zejména všeobecných sester, ale potíže budou mít i další nelékařské profese.
Nedostatek ošetřovatelského personálu nabývá každým rokem na významu. Podle ředitele ÚZIS prof. Ladislava Duška se do roku 2035 zdvojnásobí počet seniorních obyvatel, kteří budou vyžadovat nějakou formu ošetřovatelské péče. „V tuto chvíli nám chybějí tisíce všeobecných sester a 12 000 úvazků je nyní ve věku 62+, ve věku 55+ jich je po přičtení dětských sester 30 000, a ty jsou do 10 až 12 let ‚for sure‘ pryč. Pokud toto dopustíme, nemá to tlačítko ‚back‘,“ varoval svým osobitým stylem Ladislav Dušek, podle něhož v tuto chvíli chybějí i stovky zdravotnických záchranářů, radiologických asistentů a dalších nelékařských profesionálů. Velké potíže lze ale podle Duška očekávat i u sester v sociálních službách, z nichž je už dnes přibližně čtvrtina v důchodovém věku.
Podle poslankyně Ivany Mádlové (ANO) se při neřešení problému může nedostatek nelékařů vzhledem ke slabým populačním ročníkům dále prohlubovat. „Za 15 let se o své profesní dráze budou rozhodovat děti, které se narodily v těchto letech. V roce 2002 a 2023 přitom došlo k obrovskému propadu porodnosti. Takže za 15 let nejenže odejdou sestry do důchodu, ale také bude podstatně méně dětí, které se budou moci rozhodnout pro zdravotnické povolání,“ upozornila na další rozměr problému Mádlová, podle níž bychom měli nyní využít na maximum silné populační ročníky. S tím souhlasí i její stranický kolega a poslanec Jiří Mašek, který v této souvislosti akcentoval problematiku zdravotnických záchranářů. „Ve vztahu k zdravotnickým záchranářům je už dnes situace velmi napjatá a predikuje se, že v horizontu pěti až deseti let bude vzhledem ke stárnutí populace dvojnásobný počet výjezdů. Stavy záchranářů budou ale klesat. Nelze čekat, mladé lidi je třeba podchytit teď,“ zdůraznil Mašek naléhavost finanční podpory pro navýšení kapacit ošetřovatelských oborů na vysokých školách.
K navýšení kapacit už dochází, ale nestačí to
Alarmující predikce jsou politické reprezentaci už delší dobu známy. Již v minulém volebním období se například tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch snažil podpořit zájem mladých lidí o studium nelékařských oborů kampaní „Studuj zdrávku“. Podle náměstka ministra zdravotnictví Josefa Pavlovice současné vedení ministerstva v těchto aktivitách pokračuje s cílem využít demograficky silnějších ročníků a přitáhnout mladé ke studiu nedostatkových oborů. „Je naprosto zásadní věnovat se specificky těm zdravotnickým profesím, které nám chybějí – všeobecné sestry, dětské sestry, zdravotničtí záchranáři, radiologičtí asistenti a nutriční terapeuti,“ zdůraznil Pavlovic, podle něhož lze již tři roky pozorovat trend narůstajícího zájmu o studium těchto oborů.
Ke snahám o „vybrání rohu rakve“, jak situaci eufemisticky popisuje Ladislav Dušek, se připojují i kraje. Například Olomoucký kraj podle Pavlovice navýšil jen letos kapacitu o 18 studentů prvního ročníku. Pardubický kraj na Střední zdravotnické škole ve Svitavách otevřel 35 nových míst a zřizuje se zde také vyšší odborná škola s kapacitou 90 studentů v programu Diplomovaná všeobecná sestra. Středočeský kraj pak navýšil v Kladně kapacitu o 30 studentů, v Mladé Boleslavi dokonce o 60 a od roku 2026 by měla být také k dispozici Střední zdravotnická škola v Berouně pro až 120 studentů. To jsou jen některé příklady, podle Pavlovice se kraje obecně k problematice stavějí zodpovědně.
Vysoké školy produkující nedostatkové všeobecné sestry totiž nejsou podle Ladislava Duška schopny plně uspokojit poptávku společnosti, resp. státu po nových sestrách. „Vysoké školy, i kdyby se na uši postavily, tak nevychovají za 12 let 30 000 sester navíc. Je potřeba synergie a děkuji krajům, že dokázaly navýšit počty studentů na vyšších odborných školách,“ poznamenal Dušek. Podle Ivany Mádlové je současná roční produkce přibližně 1 380 všeobecných sester. „Do deseti let se vejdou tři cykly tohoto kvalifikačního vzdělávání, takže i po navýšení kapacit o 35 procent bude stále chybět asi 6 500 úvazků sester, což může mít skutečně velmi negativní dopad na zajištění zdravotní péče napříč obory,“ varovala Mádlová, podle níž se však kritický nedostatek úvazků týká zejména akutní péče.
Ošetřovatelství je „top“ priorita společnosti
Klíčovou roli ve snahách o zažehnání „pohromy“ sehrává spolu s Ministerstvem zdravotnictví také MŠMT. Přestože jsou vysoké školy samosprávnými celky, které autonomně rozhodují o tom, do jakých oborů investují a kolik studentů přijmou, MŠMT chce v rámci novely vysokoškolského zákona zavést nástroj, který by měl podpořit naplňování celospolečenských potřeb. Podle vrchní ředitelky sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT prof. Radky Wildové mezi takové obory jednoznačně patří i ošetřovatelství. „Do novely jsme dali paragraf, který zahrnuje speciální finanční mechanismus zajišťování společenských potřeb v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Ošetřovatelství je jednou z těchto potřeb,“ ujistila Wildová, podle níž existuje také velká společenská poptávka například po psycholozích, speciálních pedagozích, ale také po některých technických oborech, včetně jaderné fyziky.
Dosud se tato společenská poptávka uspokojuje skrze ad hoc programy, které včetně jejich financování schvaluje vláda formou usnesení. „Už jsme si to vyzkoušeli v roce 2018, kdy jsme přes vládní usnesení přijali opatření pro lékaře. Funguje to a příští rok budeme mít navýšený počet absolventů. Opatření bylo na deset let,“ připomněla Wildová. Podle Ladislava Duška by příští rok mělo díky tomuto programu absolvovat o přibližně 300 až 400 lékařů více. „Navrhuji Ctrl+C a Ctrl+V. Nešlo by o žádný bianco šek pro vysoké školy. Školy se zaváží k tomu, že dosáhnou prostupnosti studia 70 procent,“ nastínil Dušek parametry programu s tím, že míra prostupnosti by se každoročně kontrolovala. Dofinancovat je však podle něj potřeba také odměňování učitelů v těchto oborech. „Dnes učitel vzdělávající na vysoké škole nelékaře pracuje v průměru na úvazek 0,2 až 0,25 a bere přibližně 32 000 hrubého. Je to kompetitivní ve srovnání s jakoukoli větší nemocnicí, kde má všeobecná sestra průměrný plat 60 000 korun? Není,“ odpověděl si Ladislav Dušek s tím, že i tuto oblast je potřeba dofinancovat.
O zavedení programu podpory navyšování kapacit vysokých škol pro ošetřovatelské obory hovořil počátkem tohoto roku už ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, tehdy se ještě mluvilo o spuštění programu od následujícího akademického roku, tedy od září 2024. Z vyjádření Radky Wildové ale vyplývá, že tento termín je už nyní nereálný. „Jsme v úzkém kontaktu s ministerstvem zdravotnictví a vysokými školami. Obdrželi jsme analýzy a v rámci pracovní skupiny budeme tvořit návrh opatření, kterým by se alokovaly finance na zvýšení rozpočtu vysokých škol se studenty nelékařských zdravotnických oborů. V roce 2024 nestíháme nic, kromě seriózní a efektivní přípravy. Mluvíme tedy o roce 2025,“ konstatovala Wildová, podle níž existuje již nyní na programu procedurální shoda s ministrem zdravotnictví. Zda ovšem půjde o zmíněný „Ctrl+C, Ctrl+V“, či nějakou analogii existujícího programu pro lékaře, záleží podle Wildové na Vlastimilu Válkovi. „Jestli dá pan ministr prioritu jiné formě, která bude mít stejný cíl a dopad, to záleží na něm. Chceme už ale najít nějaký model, který by byl schopen společenskou poptávku rychle naplnit. Na režimu se dohodneme, napsat to umíme. Teď je pro nás ale nejdůležitější podpora peněz. Bez ní nemůžeme vymýšlet nic,“ apelovala na vládu v souladu s pozdějším usnesením poslaneckého výboru pro zdravotnictví Radka Wildová.