Urologické operace dělá FTN laparoskopicky
Ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze zavedli letos na urologickém oddělení s příchodem nového primáře Romana Zachovala laparoskopické operace. Zachoval novinářům řekl, že 30 až 50 procent operací, které se na tomto oddělení dosud prováděly klasicky, se bude dělat laparoskopicky.
"Laparoskopická operace může být alternativou téměř všech otevřených operací," řekl. Při laparoskopické operaci se operační nástroje dostanou do těla několika malými otvory. Pacient tak nemá velké pooperační jizvy, hojení je rychlejší, nemocný je dříve propuštěn z nemocnice domů a dříve se také může vrátit do zaměstnání.
V urologii se dají laparoskopicky odstraňovat zhoubné i nezhoubné nádory ledvin, prostaty a močového měchýře, napravit vrozené vady močovodů a ledvinné pánvičky a operačně léčit i únik moči.
"Laparoskopické nástroje umožňují širokou škálu výkonů - střihání, řezání, stavění krvácení, šití, oplachování, odsávání, použití laseru a další," popsal primář. Spolu s nástroji je zavedena do těla pacienta kamera, operatér sleduje vše na obrazovce. Po celou dobu operace je břišní dutina vyplněna oxydem uhličitým, vznikne tak prostor pro pohyb nástrojů. Laparoskopická operace trvá déle než klasická, pro lékaře je náročnější a znamená i větší zatížení pro organismus nemocného. Nedělá se proto velmi starým lidem. Laparoskopicky lze operovat i děti.
Zachoval potvrdil, že pacient se může rozhodnout, zda chce operaci klasickou cestou, nebo laparoskopicky. Lékař s ním probere výhody i nevýhody obou variant. "Většina volí laparoskopii," řekl.
Historicky první laparoskopii na světě provedl v roce 1901 gynekolog D. Otto v Petrohradě pomocí dvou zrcátek. Techniku rozpracoval Němec Kurt Semm, který v roce 1981 provedl první laparoskopické odnětí slepého střeva. První laparoskopickou operací v urologii bylo v roce 1991 odstranění ledviny.
Ředitel nemocnice Petr Malý, původní profesí rovněž chirurg, uvedl, že nemocnice zakoupila pro laparoskopické operace přístroj za milion korun. Za klasickou operaci žlučníku zaplatí pojišťovna zhruba 1000 korun, za laparoskopickou jednou tolik, ani to však náklady nepokryje.
Nemocnice proto musí počty operací plánovat tak, aby se vešla do rozpočtu. Akutní případy operují neprodleně, na plánované operace čekají pacienti zhruba měsíc.
Zdroj: ČTK