UNICEF podporuje primární péči v ČR nejen pro uprchlíky

Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Dětským fondem OSN (UNICEF) realizuje program podpory primární péče pro děti a dorost. Cílem je navýšení kapacit primární péče až o 12 000 ukrajinských i českých dětí. Finanční podporu z fondu UNICEF čerpá prozatím 25 ordinací dětských lékařů a šest nemocnic, které zřídily nové ordinace. Do činnosti těchto pracovišť se již zapojují i ukrajinští zdravotníci. Podpora UNICEF se týká i jejich vzdělávání a integrace do českého zdravotnictví.

Válka na Ukrajině vyhnala miliony lidí z jejich domovů. Česká republika přijala od začátku konfliktu takřka půl milionu válečných uprchlíků, přibližně třetina z nich jsou děti. Tato skutečnost klade vysoké nároky na celou společnost včetně zdravotnictví. „Vysoký počet dětí a dospělých v řadách ukrajinských uprchlíků vytváří zvýšený tlak na síť všeobecných praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost. V rámci memoranda, podepsaného v srpnu loňského roku zástupci Ministerstva zdravotnictví a UNICEF, je počítáno i s podporou primární péče v nemocnicích, jelikož se uprchlíci v této věci často obracejí právě na ně,“ vysvětluje Ministerstvo zdravotnictví.

Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka UNICEF podpořil Českou republiku od počátku uprchlické krize částkou 140 milionů korun. „To je ale na všechny projekty, které UNICEF u nás podporuje. Do ambulancí jde částka přibližně 30 milionů, zbytek jde do výuky češtiny, přípravy zdravotníků z Ukrajiny na aprobační zkoušky a další projekty, které jsou spolu s UNICEF implementovány,“ upřesnil Dvořáček. Finanční podpora v této oblasti se týká v současnosti 25 ordinací dětských lékařů a šesti nemocnic, které zřizují nové ordinace. Konkrétně se jedná o nemocnice v Praze, Ostravě, Olomouci, Kolíně, Příbrami a Stodu.

UA pointy už nestačí

V první fázi pokrývaly péči o ukrajinské válečné uprchlíky tzv. UA pointy, které z rozhodnutí ministerstva vznikaly ve všech přímo řízených nemocnicích a zajišťovaly především pohotovostní, resp. akutní péči o ukrajinské děti i dospělé. Podle místopředsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR (SPLDD ČR) Hany Cabrnochové si však s UA pointy už nevystačíme. „Tak jak běží čas, stoupá požadavek na soustavnou péči. Ukrajinským uprchlíkům už se zde rodí děti, které potřebují preventivní prohlídky, očkování atd.,“ vysvětlila Hana Cabrnochová a připomněla, že jen v Praze do června loňského roku evidovala Všeobecná zdravotní pojišťovna na 30 000 ukrajinských dětí. „Kdyby každé z těchto dětí potřebovalo zdravotní péči, znamenalo by to 150 dětí na každou stávající praxi na území hlavního města Prahy,“ upozornila Cabrnochová.

Projekt znamená citelnou pomoc

Přestože do ambulancí putuje jen menší část financí z fondu UNICEF, ordinacím tyto prostředky pomáhají pokrýt náklady související s potřebným navýšením kapacit ordinací pro ukrajinské i české pacienty. Podle Hany Cabrnochové pomohou tyto prostředky ordinacím uhradit administrativní, personální i provozní náklady. „Z projektu UNICEF je podpořen vznik, vybavení, personální zajištění a částečně i provoz ordinací praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost v nemocnicích. Rozsah péče odpovídá komplexní péči v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost, tedy včetně zajištění všech preventivních prohlídek, očkování apod.,“ upřesňuje ministerstvo. V tuto chvíli jde tedy o 25 ordinací, Hana Cabrnochová však očekává, že se počet praxí může časem zvýšit až na 30. „Jsou to praxe, které se do projektu přihlásily a už na začátku deklarovaly, že za posledních šest měsíců loňského roku přijaly určitý objem dětí, a to nejen ukrajinských, ale i českých,“ zdůraznila Cabrnochová s tím, že nejvyšší plnění získávají praxe, které od června do konce minulého roku přijaly více než 200 dětí. Jakub Dvořáček následně zdůraznil, že na základě dat, která má ministerstvo k dispozici, čerpají uprchlíci z Ukrajiny zdravotní péči méně než čeští občané. A to jak v ambulantní, tak v nemocniční rovině.

Na péči se podílejí i ukrajinští lékaři

Pokud jde o nemocnice, mnohé plynule navazují na někdejší UA pointy. Nemocnice zapojené do projektu podle ministerstva nejprve vytipují vhodný prostor a poté jej vybaví potřebnou technikou a zajistí personálně. Tyto ordinace následně registrují nové pacienty a poskytují péči v oboru praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost. Jednou z nemocnic v programu je i Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Podle jejího náměstka pro léčebnou péči Ivana Pavlíka nemocnice v září zřídila dvě nové kompletně vybavené ambulance. Jedna je pro dospělé a druhá pro děti. „V tuto chvíli máme zaregistrováno pro komplexní primární péči 600 dospělých a 1 300 dětí. Kapacita pro děti a dorost je naplněna. S podporou UNICEF proto plánujeme v dubnu otevřít novou ordinaci pro děti a dorost,“ přislíbil Pavlík. Personální složení zmíněných ambulancí je podle Pavlíka česko‑ukrajinské. „Obsluhují je vždy dva lékaři. Na dospělé části jsou dokonce lékaři Ukrajinci, takže tam nemáme žádný problém. Je tam také vždy sestra a administrátor. Na dětské části hovoří ukrajinsky administrátor,“ popsal Pavlík způsob, jak se nemocnice vypořádala s jazykovou bariérou při péči o ukrajinské pacienty.

Využití potenciálu ukrajinských zdravotníků

Velká část finanční podpory z fondu UNICEF směřuje na integraci ukrajinských zdravotníků do českého zdravotnictví. Aby u nás zdravotník z Ukrajiny mohl vykonávat svou odbornost, musí projít náročným procesem, na jehož konci jsou aprobační a jazykové zkoušky. Prozatím se to podařilo pouze jednotkám Ukrajinců. Podle vedoucí kanceláře UNICEF pro podporu řešení uprchlické situace v České republice Yulie Oleinik se v tuto chvíli připravuje na aprobaci zhruba 500 ukrajinských lékařů a sester. „Umožňujeme jim rychleji získávat aprobace, aby mohli poskytovat zdravotní služby uprchlíkům a českým občanům,“ uvedla Yulia Oleinik. To potvrzuje i náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. „Jsme přesvědčeni, že tu dobu zkrátíme. Kursy IPVZ umožňují ukrajinským zdravotníkům připravovat se na aprobační zkoušky v kontextu zdravotnické češtiny. Během té doby si zdravotníci mohou nostrifikovat diplomy,“ vysvětlil Dvořáček. Řada ukrajinských zdravotníků se však zapojuje ve zdravotnictví již nyní, zastávají ale nekvalifikované pozice. Uplatňují se zejména v administrativě. Zájem o kursy IPVZ a NCO NZO ze strany ukrajinských lékařů a sester je velký. Podle Jakuba Dvořáčka má ministerstvo již nyní splněny počty, které si předsevzalo splnit do poloviny tohoto roku. „Budeme jednat s kolegy z UNICEF, abychom rozšířili možnost pro ty, kteří se do programu nedostali. Je zde zhruba 600 dalších ukrajinských zdravotníků – jak sester, tak lékařů –, kteří mají zájem připravovat se na zkoušky tady v České republice,“ uzavřel Dvořáček.