Úhrady za péči mají v roce 2025 růst jen o 1,3 procenta
Ministerstvo zdravotnictví ladí restriktivní úhradovou vyhlášku na příští rok. Nechce nutit zdravotní pojišťovny jít do deficitu. Ve vyhlášce nejsou peníze na potřebný růst platů, nesouhlasí odbory.
Probíhají jednání o návrhu úhradové vyhlášky na příští rok. Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že navrhlo takové rozdělení úhrad za zdravotní služby, aby celkové výdaje na ně nepřesáhly celkové příjmy zdravotních pojišťoven. Podle této vyhlášky by tedy měly být schopny platit za péči včas i pojišťovny, které nebudou mít v příštím roce rezervy.
Autoři návrhu vyhlášky argumentují i usnesením vlády, které je k tomu zavázalo. „Ministerstvo zdravotnictví bylo pro rok 2025 vázáno při přípravě vyhlášky usnesením vlády č. 267/24 ze dne 24. dubna 2024, které zavazuje ministra zdravotnictví k vydání úhradové vyhlášky v takové podobě, aby umožňovala vyrovnané hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění,“ píše se v důvodové zprávě.
Na rok 2025 odhaduje ministerstvo zdravotnictví celkové příjmy zdravotních pojišťoven na 529,7 miliardy Kč. To je o tři miliardy korun optimističtější odhad než srpnová predikce ministerstva financí.
Celkové náklady zdravotních pojišťoven včetně provozních fondů nebo fondů prevence jsou shodné jako odhadované příjmy, tedy 529,7 miliardy korun.
Náklady pojišťoven na zdravotní služby mají proti letošku vzrůst o 16,6 miliardy korun na 515 miliard, tedy o 3,33 procenta.
Některé nárůsty nákladů považuje ministerstvo zdravotnictví v důvodové zprávě k vyhlášce za takzvaně mandatorní. Mezi ty počítá očekávaný růst objemu potřebných centrových léků, ale i léků na recept a zdravotnických prostředků, dále růst objemu potřebných zdravotních služeb nebo změny v sazebníku výkonů. Na valorizaci cen za zdravotní služby tak ministerstvu tímto výpočtem zbylo 6,5 miliardy korun, což představuje průměrné navýšení o 1,3 procenta za všechny segmenty.
„Úhradová vyhláška na rok 2025 je po mnoha letech koncipována úhradově velmi restriktivně,“ uvádí ministerstvo v důvodové zprávě.
Akutní nemocnice mají počítat s průměrným růstem úhrad o 1,2 procenta, lépe vychází návrh pro nemocnice s historicky nižšími základními sazbami. Některým velkým nemocnicím mohou úhrady meziročně klesnout. Pro praktické lékaře navrhuje ministerstvo růst 2,6 procenta. Ambulantním specialistům vychází podle důvodové zprávy navýšení úhrad o 1,1 procenta.
Centrová péče má podle důvodové zprávy k vyhlášce růst jen o nárůst objemu, který se očekává o deset procent, cenový růst se předpokládá nulový.
Odbory: Ve vyhlášce není na platy
Českomoravská konfederace odborových svazů odmítá návrh vyhlášky, protože nedává prostor na takové navýšení platů lékařů a zdravotníků v nemocnicích a na záchrankách, jaké požaduje. „Podle našich odhadů je na sjednocení a navýšení platů potřeba zhruba 40 mld. Kč,“ píší odbory ministerstvu. „Takové objemy finančních prostředků jsou v současnosti k dispozici na účtech zdravotních pojišťoven.“ Odbory také navrhují změnit vzorec, podle kterého rostou platby zdravotním pojišťovnám od státu za státní pojištěnce.
Ambulantní specialisté zvažují kvůli úhradám protesty, Sdružení ambulantních specialistů vyzývá členy, aby byli připraveni k zahájení protestních akcí a Česká lékařská komora sonduje ochotu ambulantních lékařů k protestům.
Česká lékařská komora v připomínkovém řízení k úhradové vyhlášce navrhuje pro rok 2025 pro segment praktických lékařů, ambulantních specialistů, ambulantních gynekologů a komplementu meziroční nárůst úhrad o 15 procent. Argumentuje, že poskytovatelé jsou zatíženi kontinuálním růstem nákladů, který nebyl plně zohledněn v úhradách za rok 2022, 2023 ani za rok 2024. „Již v průběhu loňského roku se u některých poskytovatelů začaly projevovat provozní problémy spojené s nedostatkem financí. Situace se v tomto roce dále zhoršuje. Pro udržení stability systému je třeba nastavit pro všechny poskytovatele takové úhradové podmínky, které budou odrážet reálnou nákladovou situaci,“ uvádí se v připomínkách komory.
U ambulantních specialistů se také projevuje problém s automatickou valorizací ceny práce v sazebníku výkonů podle inflace, která byla zavedena od roku 2021. Navýšení hodnoty práce nositelů výkonů při výpočtu úhrady výkonu vychází pro rok 2025 na 10,7 procenta (inflace roku 2023), v předchozích letech už došlo k jejímu navýšení o 15,1 procenta, 3,8 procenta, 11 procent a 10 procent. To by se mohlo na první pohled jevit jako dobrá zpráva pro ambulance, ale má to dvě komplikace. Jednak ministerstvo zdravotnictví zároveň s tím, jak rostou body v sazebníku, snižuje hodnotu bodu v úhradové vyhlášce, a tím nárůst cen za výkony reguluje. A navíc vzniká nerovnost mezi různými obory ambulantních specialistů. Zatímco hodnota práce se valorizuje o inflaci, ceny materiálu se nijak nemění. A tak rostou bodové hodnoty výkonů s vysokým podílem práce mnohem víc než hodnoty výkonů, se kterými jsou spojeny vysoké náklady na přístroje a materiál. Ministerstvo zdravotnictví to řeší rozdělením ceny bodu v úhradové vyhlášce do několika kategorií. A tak se ohýbá v úhradové vyhlášce sazebník výkonů, aby nebyly zvýhodněny obory s vysokým podílem nákladů v platech proti těm, které mají vysoký podíl nákladů na spotřební materiál a techniku.
Pokud by byla jedna jediná hodnota bodu za situace, kdy ministerstvo zdravotnictví trvá na minimálním nárůstu úhrad v segmentu, znamenalo by to podle Sdružení ambulantních specialistů pro některé odbornosti propad až na 91,4 procenta příjmů roku 2024, jiné by měly nárůst tržeb proti roku 2024 až 103,6 procenta, uvádí ve svých materiálech sdružení. Úhrady by klesly například kardiologii, pneumologii, chirurgii nebo oftalmologii. Mírně by narůstaly interně, diabetologii, revmatologii, rehabilitačnímu lékařství a fyzikální medicíně či logopedii. Další obory by stagnovaly, například angiologie nebo alergologie.
Svaz pojišťoven s návrhem nesouhlasí, úhrady podle něj porostou příliš
Ani Svaz zdravotních pojišťoven ovšem není z restriktivní vyhlášky nadšen. Podle prezidenta svazu Ladislava Friedricha je totiž přísná takříkajíc naoko, v rozporu s tím, co se tvrdí v důvodové zprávě, povedou výpočty podle vyhlášky k většímu nárůstu nákladů zdravotních pojišťoven, než jaké se očekávají příjmy. „Návrh by v zásadě splnil naše očekávání, kdyby naše propočty odpovídaly důvodové zprávě. Bohužel nám ze vzorců úhrad ve vyhlášce vychází až o tři procenta vyšší náklady. V této podobě podle nás vyhláška neplní usnesení vlády,“ řekl Friedrich pro MT. Ekonomika pojišťoven se přitom letos podle něj vyvíjí podle očekávání, příjmy rostou v souladu se zdravotně pojistnými plány, a ne výrazně více, jak tomu v minulosti mnohdy bylo.
Naproti tomu ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek je připraven v příštím roce nabízet poskytovatelům v rámci zvláštních programů úhrady nad rámec vyhlášky. I podle něj se hospodaření v letošním roce vyvíjí podle očekávání. „Oceňuji úhradovou vyhlášku, jak ji ministerstvo zdravotnictví představilo a která cílí na vyrovnanost. Nicméně VZP nechce rezignovat na programy, které realizuje nad rámec vyhlášky, a využije na ně rezervu, kterou disponuje,“ uvedl. Zdravotně pojistný plán VZP pro letošek počítá se ztrátou pět miliard korun. Tři miliardy, které VZP poskytla nad rámec plánu na navýšení platů lékařů po loňských protestech, budou téměř vykryty z úspor v provozu. Zatímco některé menší zdravotní pojišťovny už mají rezervy prakticky vyčerpány, VZP i při schodku pěti miliard určitý polštář zbude.
Zůstatky na základních fondech zdravotních pojišťoven se v průběhu letošního a loňského roku tenčí. V lednu 2023 byly na úrovni 30,5 miliardy korun, v lednu 2024 ve výši 22,7 miliardy korun a v srpnu 2024 na 15,5 miliardy korun. Také celkové zůstatky na všech fondech dohromady klesají. Ministerstvo zdravotnictví očekává na konci roku celkové zůstatky ve výši 44,7 mld. Kč a závazky po lhůtě splatnosti ve výši 1,4 mld. Kč. Situace jednotlivých zdravotních pojišťoven je různá. „Ideální by bylo, aby byly rezervy někde kolem 15 procent,“ uvedl před časem Tomáš Troch, ředitel odboru regulace cen a úhrad Ministerstva zdravotnictví. To by pro letošek znamenalo zhruba 76 miliard korun.
Kam dál? Konec PURO, balíčkové ceny
Na nedávné konferenci Zdravotnictví 2025 popsal náměstek ředitele VZP Jan Bodnár, kam chce pojišťovna ohledně mechanismů úhrad směřovat v dalších letech. Podle něj je namístě zahájit jednání o zásadní změně placení ambulantních specialistů. „V ambulantní sféře se se stávajícím úhradovým mechanismem s regulací PURO daleko nedostaneme, v našich myšlenkách se posouváme k opuštění tohoto modelu limitace, ale zatím nemáme vymyšlen optimální nový model. V příštím dohodovacím řízení o tom chceme vést debaty,“ uvedl Bodnár.
Součástí dohodovacího řízení o úhradách na rok 2026 pro nemocnice by podle něj pak měly být balíčkové úhrady pro některé výkony, které zahrnou nejen provedení daného výkonu, ale i následnou rehabilitaci. Kdo bude úspěšnější a jeho pacienti nebudou potřebovat reoperace, pro toho bude taková balíčková úhrada výhodnější. Tyto platby už VZP pilotně zkouší se třemi poskytovateli totálních endoprotéz a třemi poskytovateli katetrizačních ablací fibrilace síní. „Testujeme na těchto dvou diagnózách nový úhradový model balíčkové úhrady. U obou patří k péči diagnostika v ambulanci, operace a rehabilitace. V rámci projektu všechny tři etapy hradíme v jednom balíčku. Do mechanismu integrujeme i sledování vývoje zdravotního stavu pacienta a jeho subjektivní spokojenosti. Doplnili jsme to také plánem péče, který má na začátku dostat každý pacient, vyžadujeme také koordinátory péče,“ popsal Bodnár s tím, že klienti zdravotní pojišťovny si projekt pochvalují.