Úhrady velkým nemocnicím mohou i klesnout

Více péče hrazené všem stejně – už 25 procent. Větší tlak na centralizaci, podpora plynulé spolupráce s následnou péčí, podpora jednodenní intervenční kardiologie. To jsou navrhované posuny v úhradách pro nemocnice. Největší problém ovšem mají zástupci nemocnic s celkovou výší plateb.

Pro nemocnice se v návrhu úhradové vyhlášky pro příští rok mění princip výpočtu úhrad jen kosmeticky. Úhrada akutní lůžkové péče v nemocnicích je nadále složena z paušálu, úhrady vyčleněné z paušálu (kde se liší individuální sazby jednotlivých nemocnic, ale nejsou žádné limity nebo regulace objemu), úhrady případovým paušálem s jednotnou základní sazbou a zvláštní úhrady psychiatrie.

Základní sazby, kterými se jednotlivým nemocnicím přepočítávají platby podle DRG, se v rámci paušálu budou i v roce 2025 lišit. Jak moc, ilustruje tabulka v důvodové zprávě k návrhu úhradové vyhlášky: zatímco tři nemocnice s urgentním příjmem nedosáhnou ani na 40 000 korun, nejvyšší sazba je kolem 77 000 korun. Medián základní sazby je 60 000 korun. V rámci paušálu získají nemocnice plnou úhradu, pokud vykáží 98 procent služeb poskytnutých v roce 2023.

V roce 2025 bude podle návrhu vyhlášky hrazeno 45,3 procenta péče paušální úhradou. Ani do nejbližších let se nepočítá s tím, že by se větší část péče z paušálu vyčleňovala, DRG báze hrazené paušálem jsou příliš heterogenní.

Ovšem v roce 2025 přibude výkonů, které se hradí případovým paušálem. Bude tak hrazeno 22 procent péče, proti roku 2024 o 6,5 procentního bodu více. Dříve byly takzvaně vyčleněny z paušálu. Oproti roku 2024 byla do této skupiny přeřazena celá oblast intervenční kardiologie a kardiochirurgie. I tuto oblast tak dostanou nemocnice zaplacenu stejně.

Když se k tomu připočítá zvláštní úhrada psychiatrie, bude zcela jednotnou základní sazbou hrazena už čtvrtina objemu zdravotních služeb v akutní lůžkové péči. „U velké části lůžkové péče jsou základní sazby úplně sjednoceny, v příštím roce to bude už 25 procent veškeré lůžkové péče, v roce 2022 to byla tři procenta,“ uvedl Troch.

U péče vyčleněné z paušálu se sbližují základní sazby a dál se hledá řešení, jak sjednotit náklady a sazby.

Novinkou je, že se ministerstvo zdravotnictví rozhodlo ekonomicky podpořit návaznost následné péče. „V akutní lůžkové péči nově podporujeme překlady do následné péče, které byly nelogicky blokovány. Motivujeme poskytovatele, aby případy, které jsou na pomezí sociálních potřeb, překládali do následné péče,“ uvedl Troch. Zároveň se přestává regulovat objem ambulantní péče v nemocnicích. Přibývá také podporovaných výkonů jednodenní chirurgie o výkony intervenční kardiologie jako implantace kardiostimulátorů.

Ředitel největší české nemocnice, Fakultní nemocnice v Motole, Miloslav Ludvík podotkl na konferenci Zdravotnictví 2025, že deklarovaný nárůst úhrad pro segment poskytovatelů akutní lůžkové péče o 1,2 procenta se bude vlivem sjednocování sazeb týkat spíše menších nemocnic. „Motol má dostat o 220 milionů méně než v roce 2024,“ uvedl ředitel. Další tlak zhruba sto milionů korun pro Motol přináší inflace. Je to po deseti jedenácti letech poprvé, co bude méně peněz, podotkl.

Kromě toho zpochybnil plánovaný růst nákladů na centrovou léčbu. „Regulace těchto nákladných léků je nastavena přísněji než v minulých letech za účelem zpomalení dynamiky jejich růstu,“ uvádí se v důvodové zprávě k vyhlášce. Podle Ludvíka by ale nebylo vhodné tlačit poskytovatele k tomu, aby centrovou péči indikovaným pacientům neposkytovali.

V roce 2023 hospodařil Motol při výnosech 16,4 miliardy korun se ziskem 510 milionů korun. Ke konci roku 2023 měla nemocnice na běžném účtu 1,6 miliardy korun.

Ani předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš není s návrhem úhradové vyhlášky spokojen, i když malým nemocnicím – historicky znevýhodněným – přiznává o trochu vyšší úhradu. „Máme několik desítek připomínek,“ uvedl Čarvaš. Velký problém má AČMN s koeficienty centralizace, podle kterých se nemocnicím, které nejsou centry, vybrané výkony hradí sníženou úhradou. „Dochází ke krácení úhrady pod úroveň reálných nákladů,“ říká Čarvaš.

Svaz zdravotních pojišťoven opakovaně upozorňuje, že se po rychlém nárůstu úhrad v uplynulých letech velkým nemocnicím hromadí peníze na účtech. „Zůstatek finančních prostředků jen fakultních a přímo řízených nemocnic se ke konci prvního čtvrtletí 2024 opět zvýšil na 30 miliard. Tedy dvakrát více, než je zůstatek všech zdravotních pojišťoven dohromady,“ uvedl Friedrich v létě.

Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že se lepší i ekonomika regionálních nemocnic. Průměrná marže regionálních nemocnic se podle údajů ministerstva mezi lety 2019 a 2023 zlepšila na trojnásobek, celkový zisk regionálních nemocnic vzrostl ze zhruba 1 miliardy korun na více než 4 miliardy korun a zmenšil se podíl regionálních nemocnic ve ztrátě ze 14,3 procenta na 9,5 procenta.