Úhradová vyhláška jako kvadratura kruhu
Ministerstvo se při přípravě tohoto stěžejního dokumentu snaží zohlednit jak finanční možnosti systému, tak podporu vládních priorit, na druhou stranu jednotlivé segmenty prosazují své oprávněné požadavky.
Sladit často protichůdné zájmy ministerstva, pojišťoven a poskytovatelů je zdánlivě neřešitelný úkol, který bez kompromisů lze jen těžko splnit.
Asi největší debata se vede v souvislosti s financováním nemocniční péče, zejména té regionální. Segment, který trpí vnitřními dluhy a podfinancováním, jež se výrazně promítlo do jeho hospodaření v poslední době hlavně v důsledku restriktivní úhradové politiky v roce 2013, se v příštím roce bude muset navíc vyrovnat s výpadkem příjmů z regulačních poplatků a vládou slíbeným pětiprocentním navýšením mezd zdravotníků. Ani druhá verze úhradové vyhlášky předložená ministerstvem do meziresortního připomínkového řízení podle Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) zatím nezajišťuje nemocnicím finanční prostředky na toto zvýšení platů. Ministr Svatopluk Němeček nicméně zdravotníkům slibuje: „Uděláme vše pro to, aby nemocnice reálně dostaly tříprocentní navýšení finančních prostředků oproti roku 2014, které by umožnilo krýt avizovaný nárůst platů adekvátními příjmy.“
Nemocnice však podle slov představitelů AČMN potřebují jistotu tříprocentního navýšení úhrad proti roku 2014, právně garantovanou úhradovou vyhláškou, v níž minimálně nutné navýšení úhrad nebude deformováno dalšími koeficienty a výpočty. Proto chtějí s ministrem o svých připomínkách ještě jednat. Zatím poslední jednání AČMN na ministerstvu zdravotnictví proběhlo v pátek 28. 11. Požadovanou právní záruku v podobě garance 3% navýšení příjmů daného vyhláškou však nemocnice nedostaly.
Podle posledního návrhu úhradové vyhlášky by příjmy poskytovatelů akutní lůžkové péče měly příští rok odpovídat 103 % roku 2014. Jak tedy vypadá letošní rok z pohledu úhrad pro malé nemocnice? Podle MUDr. Eduarda Sohlicha, předsedy AČMN, nelze úhradovou vyhlášku pro rok 2014 posuzovat izolovaně. Při jejím hodnocení je nutné zvážit i kontext let sousedních. AČMN vyhlášku pro rok 2014 kritizovala už loni ze dvou hlavních důvodů. „Jednak byla postavena na principech úhradové vyhlášky roku 2013, na jejíž nedostatky poukázal i Ústavní soud, a druhým důvodem bylo použití koeficientu specializace, který úhradový mechanismus značně zdeformoval a zvýšil rozdíl v úhradách mezi regionálními nemocnicemi, jež se v příjmech pohybovaly sotva na úrovni roku 2012, a nemocnicemi zejména zřizovanými MZ, které dosahují až 150 % úhrad referenčního roku 2012,“ vysvětluje MUDr. Sohlich s tím, že v letošním roce si regionální nemocnice příliš nepolepší, v lepším případě budou dosahovat úhrad roku 2012. V této souvislosti je třeba zmínit, že v roce 2013 dostaly regionální nemocnice o osm procent méně úhrad než ve slabém roce 2011 a do hospodaření letošního roku se také negativně promítnou regulační srážky z restriktivního roku 2013.
Na nedostatečnou podporu státu regionálním nemocnicím upozornil také hejtman Kraje Vysočina MUDr. Jiří Běhounek, který připomněl, že v roce 2003 byly krajské nemocnice převedeny z gesce státu na kraje s velkou ztrátou, jež dosahovala téměř deseti miliard. Tato ztráta však nebyla kompenzována, a tak se s ní musely kraje a regionální nemocnice vyrovnat samy. „Za posledních deset let vynaložil Kraj Vysočina na sanaci krajských nemocnic téměř 2,5 miliardy korun na investiční dotace a příspěvky na provoz. Spolu s dalšími zdroji, hlavně z projektů regionálních operačních programů, tvořily celkové výdaje poskytnuté našim krajským nemocnicím v letech 2003 až 2013 téměř pět a půl miliardy korun,“ vypočítává MUDr. Běhounek.
Podle MZ se situace v resortu stabilizuje
„Navzdory kritice, kterou slýchám, je dobré si uvědomit, že zdravotnictví se daří stabilizovat. Když současnou situaci srovnáme s roky 2012 a 2013, kdy situace mnohých poskytovatelů byla dosti kritická, podle posledních dat máme nemocnice jako segment ekonomicky stabilní. Stabilizovaný je také systém veřejného zdravotního pojištění. Letos poprvé skončí VZP po několika letech, kdy se nacházela v červených číslech a musela dostávat finanční výpomoc od státu, aby byla schopná včas platit poskytovatelům, s kladným hospodářským výsledkem. Pokud přihlédneme k tomu, že se tak nestalo na úkor smluvních partnerů, jedná se o velmi dobrou zprávu. Připomeňme, že v roce 2013 byla bilance zdravotního pojištění minus dvě miliardy, podobné to bylo s výsledky nemocnic, které celkově měly závazky po splatnosti přes pět miliard korun a začalo hrozit, že ne všichni budou schopni poskytovat dostatečně kvalitní péči v dostatečném rozsahu,“ připomíná ministr zdravotnictví s tím, že ministerstvo je o připomínkách poskytovatelů připraveno jednat. Podle Svatopluka Němečka je si MZ vědomo toho, že se do návrhu úhradové vyhlášky pro rok 2015 vloudily některé chyby, nicméně problémové oblasti je připraveno ještě napravit. „Mohu potvrdit, že garance ministerstva, že uděláme vše pro to, aby nemocnice dostaly slíbené tříprocentní navýšení oproti letošnímu roku, trvá,“ dodal ministr minulý týden před účastníky konference Zdravotnictví 2015, na které vystoupil také předseda vlády Bohuslav Sobotka.
Premiér v úvodu svého vystoupení ujistil zdravotníky, že vláda stojí o debatu a zpětnou vazbu, a proto vítá, že se v rámci konference Zdravotnictví 2015 podařilo nastartovat strukturovaný dialog o problémech, které tento resort trápí. „Nechceme postupovat stylem brzda– plyn, ale pracujeme na postupné stabilizaci zdravotnictví. Rád bych připomněl, že naše vláda nepůjde cestou zvyšování finanční spoluúčasti pacientů a naším cílem není ani privatizace systému veřejného zdravotního pojištění. Domníváme se, že by si měl i nadále uchovat veřejnoprávní povahu, současně však budeme vyvíjet tlak na to, aby pojišťovny rozhodovaly maximálně transparentně, aby nebyly žádné pochybnosti o tom, že jsou zde pravidla, která platí pro všechny a nedají se obejít ani na základě politického tlaku, ani na základě komerčního tlaku, ani na základě jakékoli formy například mediálního tlaku,“ uvedl Bohuslav Sobotka. I když mediální tlak blíže nespecifikoval, je možné, že se vztahoval k nedávné přestřelce mezi ministry Babišem a Němečkem.
Při debatě o příjmech ve zdravotnictví Bohuslav Sobotka dále podotkl, že počítá s valorizací plateb za státní pojištěnce i v dalších letech, nicméně upozornil, že zdravotnictví nemůže být jenom o penězích, ale musí být také o etice, humanitě a lidském přístupu.
Výhrady trvají také na straně ambulantních lékařů
I když se diskuse okolo úhradové vyhlášky v poslední době dominantně vede kolem úhrad akutní lůžkové péče, což je pochopitelné, protože náklady nemocnic dosahují téměř poloviny celkových nákladů zdravotních pojišťoven, ani další segmenty nejsou s aktuálním návrhem spokojeny. Nedostatky v ní vidí i ambulantní lékaři, u kterých sice ke zhoršení stavu nedošlo, ale nelíbí se jim některé navrhované parametry. Proto už 13. listopadu poslali představitelé Sdružení ambulantních specialistů na ministerstvo své připomínky, nicméně až do konce minulého týdne nezaznamenali žádnou odezvu.
Posun podle MUDr. Zorjana Jojka přinesla až poslední schůzka na MZ 27. listopadu, při které ministr přislíbil vyhovět připomínkám týkajícím se regulací (rozšířil mantinely ze 100 % na 102 % a vyňal z regulovaných položek zdravotnické prostředky schválené revizním lékařem), MZ však nadále odmítá navýšení hodnoty bodu ve všech ve stanovisku SAS z 13. 11. vyjmenovaných odbornostech, ministr trvá také na limitaci kompenzace náhrady výpadku příjmů z regulačních poplatků stropem daným jejich počtem v roce 2013 a odmítá dát do vyhlášky v dohadovacím řízení skoro dohodnutý limit, dle něhož by zdravotní pojišťovny mohly v regulacích oslovit maximálně pět procent poskytovatelů.
Minulý týden také proběhla schůzka ministra s prezidentem ČLK, po níž Svatopluk Němeček slíbil mírně ustoupit v procentu bývalých třicetníkových bodů započítaných do úhradového vzorce, místo 55 % by se do úhradové vyhlášky mohl dostat limit 60 procent. „Aktuální situaci lze shrnout tak, že registrujeme mírný pozitivní posun, který vítáme, nadále se ale snažíme dosáhnout víc, neboť máme za to, že naše požadavky vydané ve stanovisku SAS z 13. 11. jsou zcela oprávněné,“ uzavírá MUDr. Jojko.
Tomáš Novotný, www.tribune.cz
Zdroj: Medical Tribune