Účty pod ČNB? Formalita nebo ovládnutí zdravotního pojištění?

Málokterý problém dokázal názorově spojit vládní i opoziční poslance jako navrhované změny zákona č. 218/2000 o rozpočtových pravidlech – konkrétně návrh ministerstva financí převést účty zdravotních pojišťoven pod tzv. státní pokladnu.

„Jde o zasahování do pravomoci pojišťoven hospodařit se svými prostředky,“ uvedla na jednání zdravotního výboru v parlamentu komunistická poslankyně Soňa Marková a dodala:  „Já bych měla být vlastně ráda a poděkovat ministerstvu financí za to, že uskutečňuje volební program KSČM – vytvořit  jednu zdravotní pojišťovnu nebo jeden zdravotní fond.Ale já vidím, že se tady jednoznačně narušuje pravomoc ministerstva zdravotnictví,“

Podobnými slovy označil záměr ministerstva financí také exministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09): “Jde o pokus o znárodnění zdravotního pojištění. Celý proces prosazování tohoto záměru je pro mě značně nedůvěryhodný.“

Náměstek ministerstva financí Jan Gregor, který návrh připravuje, k tomu uvedl: „My jsme s filozofií státní pokladny přišli v roce 2013. Rozhodně mohu říci, že ministerstvo financí nechce měnit filozofii zdravotního pojištění. Samotný fakt, že se účet daných subjektů přestěhuje z komerční banky do státní pokladny skutečně nic zásadního nemění. Ze státní pokladny se platí naše důchody, platby za platby za státní školství, z územních rozpočtů. Nikdy nedošlo ke zpoždění plateb ze strany státní pokladny. Nevidím jediný důvod, proč by ministerstvo financí nemělo zvládnout obhospodařit peníze zdravotních pojišťoven. Státní pokladna je otevřena k pilotnímu provozu zatím tento postup využila dobrovolně VZP, ale zatím žádná oborová zdravotní pojišťovna,“ uvedl náměstek Jan Gregor.

Co by převedení účtů pod ČNB znamenalo v praxi? Na to se během rozpravy zeptal člen zdravotního výboru a předseda správní rady VZP Jiří Běhounek. Na jeho dotazy odpovídal náměstek Jan Gregor:

Běhounek: Pojišťovna si u ČNB zřídí se účet. Čí je tento účet?

Gregor: Samozřejmě zdravotní pojišťovny, obsluhuje ho daný subjekt.

Běhounek: Může z tohoto účtu čerpat někdo jiný než pojišťovna?

Z toho účtu nemůže ministerstvo financí činit žádné operace. To je zařízeno systémem likvidity v ČNB.

Běhounek: Takže s těmito penězi nemůže nakládat nikdo jiný než daná zdravotní pojišťovna? Třeba ministerstvo financí?

Gregor: To rozhodně nemůžeme. Rozhodně to není tak, že pokud by měla zdravotní pojišťovna například zůstatek 2 miliardy korun, tak ministerstvo financí nemůže dát žádný platební příkaz, to určitě ne.

Běhounek: Není záměrem toho návrhu, že když stát nebude mít peníze, tak ministerstvo financí řekne pojišťovnám: Teď deset dní nebudete platit a my tu vaši hotovost použijeme na likviditu státu?

Gregor: My chceme tento problém vyřešit tak, aby byl dán respekt vůči ostatním právním předpisům – zákon o VZP a oborových pojišťovnách. Stát funguje obráceně, den dopředu sebere všechny platební příkazy na výdaje a my tu hotovost musíme nachystat.  Tam nevidím problém.

A právě výjimky, za jakých by pojišťovny byly omezené v přístupu k těmto financím, vzbuzují největší obavy. Jde konkrétně o  paragraf 19 chystané novely, který podle kterého je ministerstvo financí „oprávněno stanovovat majitelům účtů podle § 3 písm. h) termíny a rozsah režimu realizace plateb a povolovat jeho výjimky pro provádění platebních operací na účtech“. Podle náměstka Gregora je toto ustanovení v zákoně jen proto, aby stát centrální likviditu z veřejných prostředků mohl řídit.

Poslancům ale ujištění ministerstva financí nestačí a prosazují vypuštění tohoto paragrafu.  Ministerstvo financí by prý na základě takto formulovaného zákona mohlo teoreticky posouvat finanční platby pojišťoven. Poslanci vidí v takové formulaci jednoznačné riziko, a proto schválili pozměňovací návrh, ve kterém se tento kontroverzní bod vypouští.

DÁLE ČTĚTE:

Výbor je proti převodu zdravotního pojištění pod státní pokladnu

ivb, www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz