Turnovské muzeum odkrylo vývoj porodnictví v Evropě

Historické lékařské nástroje, z nichž běhá mráz po zádech, ale i učební pomůcky pro porodní asistentky a anatomické preparáty představuje výstava Evropa, kolébka světového porodnictví, která začala dnes v Muzeu Českého ráje v Turnově. Expozice měla vloni úspěšnou premiéru v sídle Evropského parlamentu v Bruselu, po Turnově ji uvidí lidé v pražském Národním muzeu, řekla ČTK ředitelka muzea Vladimíra Jakouběová.

"Na jejím vzniku se podílelo pražské muzeum, spolupracovalo přitom s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy, Národní lékařskou knihovnou a Zdravotnickým muzeem," doplnila. V turnovské muzeum se představily v minulosti už dvě zdravotnické výstavy, první nesla název Člověk proti nemoci a byla v roce 2000, druhá Člověk - nepřítel a samaritán se uskutečnila před dvěma lety.

Dějiny porodnictví jsou neznámé, přestože dokumentují jedno z nejvýznamnějších vítězství civilizace. "V minulosti býval porod vždy labilní biologický pochod, v němž neustále číhala na matku a dítě smrt," podotkl Jan Prostředník z turnovského muzea. Přeměna od zaostalého babictví v samostatný zdravotní obor měla řadu etap. Pomohl jí rozvoj přírodních věd, vznik anatomie a nová společenské atmosféra.

Hlavní změny přišly v 18. století a přineslo je osvícenství. "V době, kdy mezi sebou evropské země válčily, začala mírová spolupráce porodníků," poznamenal Vítězslav Kuželka z Národního muzea. Důležitým bodem bylo odtržení porodnictví od chirurgie. Největší revoluci přinesl v 19. století rozvoj mikrobiologie a imunologie, objev rentgenu, vitaminů, krevních skupin a zavedení transfuzí. Císařský řez se rozšířil teprve po zavedení narkózy, bezpečnější se stal až po zavedení antisepse. Ve 20. století posunuly porody vpřed antibiotika.

Z českých vědců se zasloužili o rozvoj porodnictví hlavně Jiří Procháska a Jan Evangelista Purkyně, zakladatelé fyziologie. V první polovině 19. století vytvořil Antonín Jungmann pražskou školu porodnictví, která měla žáky z celé Evropy.

Muzeum Českého ráje patří k nejnavštěvovanějším v Libereckém kraji. Jeho sbírky zaměřené především na drahé kameny a historii navštíví ročně kolem 80.000 návštěvníků, asi třetinu z nich tvoří cizinci - Němci a Nizozemci. Původně se muzeum specializovalo na archeologii, historii a národopis. Muzeum ročně hospodaří s rozpočtem kolem 11 milionů korun, z toho zhruba 65 procent představuje příspěvek kraje, zbytek si zajišťuje ze vstupného a dalšími vlastními aktivitami, například archeologickým výzkumem.

Zdroj: ČTK