Tři týdny ultimáta fakultním nemocnicím
Ministr financí má týden na to, aby se veřejně zavázal, že do čtrnácti dnů budou uhrazeny stamilionové dluhy za fakultní nemocnice. Požadují to distributoři léčiv s tím, že jinak zastaví dodávky léčiv nejzadluženějším lékárnám ve fakultních nemocnicích.
Zároveň hodlají těmto nemocnicím výrazně zkrátit dobu splatnosti, protože dosavadní i plánované snížení obchodní přirážky už nekompenzuje rizika, která byla nastavena při 32procentní marži. Distributoři však budou k jednotlivým fakultním nemocnicím přistupovat individuálně podle jejich ekonomické situace s tím, že lhůta splatnosti se může snížit až na 14 dnů. Přitom chtějí od všech nemocnic (nejen fakultních) striktně vyžadovat dodržení termínů splatnosti faktur.
Zkrátit dobu splatnosti faktur plánují rovněž veřejným lékárnám, a to též individuálně podle jejich ekonomické situace, což nejvíce pocítí ty nejzadluženější. Od nich také budou požadovat dodatečná ručení za vysoké úvěry formou bankovní záruky nebo zástavou nemovitostí. Pokud jim záruky nebudou poskytnuty, začnou distributoři podávat návrhy na konkursy. Tato opatření oznámil 7. února Pavel Suchý, ředitel AVEL – asociace velkodistributorů léčiv. Jsou podle něj reakcí na neuvážené kroky ministra zdravotnictví Davida Ratha a vycházejí z reálných propočtů distributorů léčiv. Tvrdé termíny splatnosti by nemusely být vyžadovány, kdyby se obchodní přirážka vrátila na úroveň roku 2005, a to buď celoplošně, nebo formou degrese, řekl ředitel AVEL.
Z lednových zjištění distributorů vyplývá, že zatím je v ohrožení více než čtvrtina lékáren; jde zejména o ty, které mají s distributory léčiv dohodnuty dodavatelské úvěry a splátkové kalendáře. Snížením obchodní přirážky vzniká u nich reálné nebezpečí, že nebudou mít současně na splácení dluhů a úhradu nových dodávek. Nejvíce postiženy jsou lékárny a výdejny v menších městech. Snížení marží ohrozilo příjmy i nemocničních lékáren a ty jsou největšími dlužníky. Kritická je platební schopnost zejména těch nemocnic, které dluží distributorům léčiv déle než jeden rok. Podle výpočtů hrozí všem distributorům ze současných nedobytných pohledávek při možném krachu veřejných lékáren ztráty ve výši 750 milionů korun. Lednové snížení přirážky bude mít dopady na pacienty v tom, že po zániku některých lékáren se zhorší dostupnost lékárenské péče. Ministr David Rath však šel ještě dál a svůj návrh degresivní přirážky pro lékárny i distributory podle P. Suchého předal lékové komisi jako jedinou možnost hledání úspor, o níž lze diskutovat. Další snížení marží však ohrožuje již samotné zásobování léky. Pokud se degresivní marže převede na současný stav, pak by klesla ze současných 29 procent na 22,5 procenta. Oproti roku 2005 jde tedy o pokles o 9,5 procenta. Marže lékáren by se pak snížila na 12,5 procenta. Výnos z této marže by byl jednoznačně nejnižší v celém civilizovaném světě, tvrdí P. Suchý. Podle něj si ministr zdravotnictví jistě tyto dopady nespočítal, protože by se jich musel sám zaleknout.
Případné dopady degresivní přirážky distributoři spočítali na datech roku 2005 a vyplývá z nich, že v ekonomickém ohrožení by se ocitlo 1350 lékáren. Pokud by zkrachovaly, znamenalo by to pro distributory ztrátu výrazně přesahující jednu miliardu korun. K tomu je nutno připočítat dluhy některých fakultních nemocnic.
Nemocnice tvrdí, že peníze na krytí pohledávek podle P. Suchého nemají, ale je na nich - dlužnících, aby se o splacení dluhů postarali. Nemocnice, nikoli věřitelé, tedy distributoři, mají požádat prostřednictvím ministerstva zdravotnictví o garance ministerstvo financí.
jař
Zdroj: -red-