Teplejší počasí souvisí s nárůstem exacerbací CHOPN
Analýza dat 1 177 současných a bývalých kuřáků s CHOPN v USA ukázala, že přibližně dva dny po zvýšení okolní teploty došlo ke zvýšení exacerbací CHOPN. „Zjistili jsme, že každé zvýšení okolní teploty o 1 °C bylo u těchto pacientů spojeno se zvýšením pravděpodobnosti exacerbací CHOPN o dvě procenta v následujících dvou dnech,“ uvedl autor výzkumu dr. Supaksh Gupta, pracovník plicní a kritické péče na Washingtonské univerzitě v USA.
Tato studie je podle něho jednou z prvních prací, které zkoumají vliv teploty okolí na riziko exacerbací CHOPN u skupiny lidí s prokázanou CHOPN, pro něž jsou k dispozici podrobné lékařské informace. Hlavní silnou stránkou studie je počet zahrnutých lidí, kteří žijí v různých velkých amerických městech.
„Jiné studie ukázaly souvislost mezi extrémním vystavením teplu a zvýšeným rizikem zdravotních problémů a úmrtí u lidí s CHOPN. Existují obavy, že tyto problémy se s pokračující a zhoršující se klimatickou krizí ještě zrychlí. Proto je důležité kvantifikovat zdravotní rizika spojená se změnami okolní teploty a současně určit, kdo je nejvíce ohrožen, informovat o problematice tvůrce politik a poskytovatele zdravotní péče,“ uvedl dr. Gupta.
Doktor Gupta a jeho kolegové analyzovali data o současných a bývalých kuřácích, kteří se v letech 2010 až 2015 zapojili do studie COPD SPIROMICS a kteří od vstupu do studie měli alespoň jednu exacerbaci CHOPN. Hodnoceno bylo riziko exacerbací CHOPN na základě lokální teploty zaznamenané v den exacerbace a v předchozích sedmi dnech. Průměrný věk účastníků byl 64 let, průměrná doba do první exacerbace činila 603 dní. Riziko exacerbací se zvyšovalo s rostoucími teplotami během předchozích šesti dnů, přičemž nejvyšší riziko bylo dva dny poté, co teploty stouply. Bylo také možné ve výsledcích zohlednit úrovně vlhkosti, které se podílejí na riziku exacerbací.
„Naše zjištění vyvolávají obavy z rizika zvýšených exacerbací spojených se změnou klimatu. I když to není přesvědčivé, studie naznačuje, že lidé s CHOPN by měli omezit venkovní aktivity v období zvýšených teplot. Navíc se na základě dříve existující literatury ukazuje, že ti, kteří bydlí v oblastech se zvýšenou teplotou nebo zvýšenou teplotní variabilitou, mohou těžit z přístupu k chlazení vnitřního vzduchu,“ řekl dr. Gupta.
Mechanismy způsobující souvislosti mezi exacerbacemi CHOPN a okolní teplotou zatím nebyly zcela pochopeny, ale mohou zahrnovat hyperventilaci, která zvyšuje možnost dynamické hyperinflace. Při dynamické hyperinflaci člověk úplně nevydechne, než začne znovu vdechovat, což může vést k méně efektivnímu dýchání. V extrémním případě by dynamická hyperinflace mohla vést ke zvýšenému tlaku v hrudní dutině a následnému snížení průtoku krve zpět do srdce. Starší pacienti jsou zároveň méně schopni upravovat svoji tělesnou teplotu a udržovat dostatečnou hydrataci. Některé studie o astmatu navíc naznačují, že dýchání horkého a vlhkého vzduchu může mít za následek zúžení dýchacích cest.
Podle prof. Zorany J. Andersen, předsedkyně výboru Evropské komise pro životní prostředí a zdraví a profesorky environmentální epidemiologie na Katedře veřejného zdraví Kodaňské univerzity v Dánsku, se ukazuje, že klimatická krize má dalekosáhlé dopady i v oblastech každodenního života. „Tato studie nabízí důležitý pohled na to, jak by klimatické změny mohly ovlivnit životy pacientů s CHOPN, a je důkazem naléhavé potřeby řešit změnu klimatu a rostoucí teploty světa,“ uzavřel dr. Gupta.
Zdroj: MT