T. Julínek ustavil pacientskou radu

Ustavením pacientské rady jako poradního sboru ministra zdravotnictví odstartoval v pondělí Tomáš Julínek (ODS) sérii jednání s těmi, kdo ve zdravotnictví něco znamenají. V úterý se sejde s krizovým štábem lékařů, lékárníků a nemocnic. V blízké době plánuje schůzku s představiteli zdravotních pojišťoven a poté i s lékařskými komorami. ČTK to včera řekl mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt.

"Pan ministr chce znát názory pacientů a mít podněty pro svoji práci, proto jako první oslovil je," vysvětlil. Představitelé pacientů mají týden na to, aby zaslali ministrovi návrhy, jaké nejpalčivější věci chtějí řešit. "Neměly by to být dílčí problémy jednotlivých organizací, ale obecné, které se týkají co nejširšího okruhu nemocných," uvedl Cikrt.

Pacientskou radu neměl dosud žádný z Julínkových předchůdců. Mělo by ji tvořit 15 lidí, mezi nimi například prezident Svazu pacientů Luboš Olejár, předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů Vladimíra Bošková, výkonná ředitelka Koalice pro zdraví Jana Petrenko či předseda Národní rady zdravotně postižených Václav Krása.

K úternímu jednání ministra s krizovým štábem lékařů, lékárníků a nemocnic Cikrt uvedl, že se nebude hovořit o jednotlivých problémech skupin lékařů. "Půjde především o vyhodnocení současné situace a jaká je další role krizového štábu, který vznikl jako reakce na konkrétní krizovou situaci," upřesnil.

Zastupující mluvčí krizového štábu Ivan Novický ČTK řekl, že lékaře tíží dva problémy - vyhláška o rámcových smlouvách a vyhláška o zdravotnické dokumentaci a informovaném souhlasu pacienta. Zubaři na valné hromadě 9. září vyzvali ministra, aby vyhlášku o rámcových smlouvách zrušil, nebo alespoň její účinnost odložil.

"Smlouva podle této vyhlášky dává takové podmínky, že máme vážné obavy, že mnohá zdravotnická zařízení by na ně nebyla schopna, některá ani ochotna přistoupit," vysvětlil. Pro mnohé praxe je podle něj problém ordinační doba 35 hodin pět dní v týdnu, lékařům vadí i to, že by pojišťovny zveřejňovaly údaje o platbách jednotlivým ordinacím.

Komplikace podle nich způsobí i informovaný souhlas pacienta s výkonem, postup podle vyhlášky vnímají jako byrokratické zatížení. "Už teď hovoříme s pacientem o výkonu, vyhláška ale předpokládá ústní seznámení a písemný souhlas. Kvůli malé plombě budeme tři čtvrtě hodiny vysvětlovat rizika a možné komplikace a vývoj onemocnění, takže budeme moci ošetřit méně pacientů," přiblížil Novický.

Zdroj: ČTK