Systémy péče o přestárlé se různí
Pomoc o přestárlé občany je v západoevropských zemích organizována různě. Zatímco na severu kontinentu ji zajišťují převážně veřejné služby, v jižních zemích je poskytována spíše v rámci privátní sféry.
Německo - Počet nelegálně zaměstnávaných domácích ošetřovatelek dosahuje sta tisíc. Podle Sdružení soukromých provozovatelů sociální péče (BPA) pocházejí většinou z přistěhovaleckých kruhů. Počty nelegálně zaměstnávaných cizinců v této oblasti se přitom stále zvyšují, tvrdí nadace Caritas, podle které je třeba uvažovat v budoucnu o legalizaci situace.
Francie - Zdejší náborové programy na pomocné a domácí ošetřovatelky jsou podle fondu pojištění v nezaměstnanosti (UNEDIC) z víc jak poloviny "problematické". Ministr zaměstnanosti Jean-Louis Borloo předpokládá vytvoření 500.000 pracovních míst v oblasti péče o přestárlé občany do tří let a do roku 2010 plánuje vytvořit až dva miliony pracovních míst v tomto sektoru. Pomocné ošetřovatelky nicméně nespadají do 61 profesí, které jsou ve Francii otevřené přistěhovalcům ze zemí východní Evropy kvůli nedostatku pracovních sil.
V Nizozemsku, kde jsou systémy péče o přestárlé a zdravotnického pojištění organizovány v privátní sféře, nezaznamenalo tamní ministerstvo zdravotnictví "žádné problémy při získávání těchto sil".
V Dánsku je pomoc v domácnosti garantována všem, kteří pobírají důchod. Tuto službu provozují a financují společnosti, které rozhodují o potřebné formě pomoci prostřednictvím návštěv či pravidelné péče. Důchodci se mohou rozhodnout mezi osobami, které přímo zaměstnávají tyto společnosti, či osobami soukromě placenými, které ale také financují jednotlivá města.
Podobný systém existuje ve Švédsku, nyní se ale stane předmětem parlamentní diskuse: jeho aplikaci totiž provází drastický pokles počtu domovů důchodců. Kritizováno je také časté střídání pečujících osob a úroveň jejich vyškolení. Ve Finsku, kde bude v roce 2030 26 procent populace starších 65 let, pracovalo v roce 2001 přibližně 240 000 osob ve službách "pro seniory", ale jen 15.000 z toho byly přímo domácí ošetřovatelky. O výpomoci z přistěhovaleckých zemí se neuvažuje.
V Norsku zajišťuje pomoc přestárlým stát s využitím pracovních sil z Polska a východoevropských zemí, za stejných podmínek a téměř stejného platu jako mají rodilí Norové.
Ve Španělsku bylo na jaře 2005 vyhlášeno výjimečné opatření, které umožnilo 700 000 cizincům bez dokladů stát se pomocníky v domácnosti. Péče o seniory je tu z drtivé většiny organizována na soukromé bázi.
V Portugalsku, kde v této oblasti pracují čím dál víc přistěhovalci z Brazílie a ze zemí východní Evropy (Rumunsko, Ukrajina), tato otázka také vyvolává diskuse.
V Řecku se péče o přestárlé uskutečňuje převážně v rámci jednotlivých rodin a téměř tu neexistuje organizovaná pomoc na veřejné úrovni. Nicméně i tady je na výpomoc v domácnosti najímáno čím dál víc přistěhovalců, převážně ze zemí východní Evropy, a to načerno i legálně.
Zdroj: ČTK