SÚKL: Jsme na Tronevii nezávislí, nedáme jí už ani korunu

„Tato vláda bohužel zdědila situaci, kdy velká část elektronické agendy je historicky vázána na monopolní firmy s velmi těžce vypověditelnými smlouvami, ve kterých nejsou dořešena autorská práva. Chci zde proto zdůraznit, že se v této situaci budeme chovat standardně a chránit zájmy státu a daňových poplatníků,“ uvedl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček na čtvrtečním tiskovém brífinku.

„Situace komplikuje práci zaměstnancům SÚKL, nicméně důležitým sdělením pro české pacienty, lékaře a lékárníky je, že lékový ústav není ve své činnosti nijak omezen. Časy, kdy stát a státní instituce sloužily soukromým firmám jako dojná kráva, jsou pryč. Takový postup je nepřijatelný a SÚKL na něj nemůže přistoupit. Děkuji jeho zaměstnancům, že situaci zvládli, jakkoliv složitá byla. Není totiž možné dopustit, aby byla státní instituce takto vydírána,“ zakončil ministr Němeček.

Ředitel SÚKL Zdeněk Blahuta doplnil: „Již od svého nástupu do funkce ředitele jsem byl nucen řešit nepřiměřenou, zatěžující a dlouhodobě budovanou závislost SÚKL na jednom z dodavatelů v oblasti informačních technologií. Není však pravdou, že by SÚKL byl touto situací paralyzován. Bezpečnost českých pacientů a dohled nad pohybem léčivých přípravků na českém trhu nejsou v žádném případě nijak ohroženy.“

Jak se dokázal SÚKL stát nezávislým na firmě Tronevia během jednoho měsíce, když doposud dva roky SÚKL tvrdil, že je na firmě zcela závislý a je nucen firmě dát dalších 50 milionů bez soutěže (v rámci JŘBU)? 

"Jak jsem řekl a byl jsem informován, tak ta řešení jsou improvizovaná, jsou na koleně, je to na úkor zaměstnanců SÚKL, nicméně v lékárnách a u pacientů se situace neprojeví. Samozřejmě by bylo mnohem jednodušší, kdyby fungovaly standardní elektronické agendy, ale to není možné," uvedl na dotaz MT ministr Němeček.

Na dotazy Medical Tribune odpověděl také ředitel SÚKL Zdeněk Blahuta

Závislost SÚKL na Tronevii končí. My jsme celou dobu zastávali stanovisko, že by bylo lepší se s firmou rozejít kultivovaně.

Stále tomu ale nerozumím. Jakým způsobem se dokázal SÚKL vyvázat ze závislosti na firmě Tronevia, když jste ještě v listopadu tvrdili, že je lékový ústav na firmě plně závislý?

My jsme tu eskalaci ze strany dosavadního poskytovatele vnímali, ve chvíli, kdy společnost odmítala dát podporu v servisní obalsti, tak jsme se museli zařídit, a začít budovat systém vlastními silami.

A proč jste toto neudělali již dříve? Proč jste nezačali připravovat náhradní aplikace paralelně již od chvíle, kdy jste o závislosti na Tronevii věděli?

Protože bychom se chovali nehospodárně při nakládání s veřejnými zdravotními prostředky, dobíhaly smlouvy a já bych vydával finanční prostředky v režimu duplicity.

Ale ještě v listopadu jste vládě tvrdil, že je SÚKL plně závislý na firmě Tronevia. 

V listopadu jsme neměli předpřipravené klíčové dvě aplikace.

Takže SÚKL nyní přijal nějaké IT pracovníky, kteří teď dnem i nocí pracují na tom, aby nahradili nefungující systémy SÚKL.

Ano, je to tak. Máme nějaké konzultace s partnery v IT, se kterými jsme spolupracovali v období let 2006-2012, zvýšili jsme kapacitu lidí.

Je pravda, že firma Tronevia může ještě na SÚKL požadovat tzv. dohodu o narovnání, a že toto plnění za uplynulé roky může činit až 50 milionů korun?

Co se týče dohody o narovnání, kterou společnost podmiňovala plnění veřejné zakázky, tak tam se jednalo pouze o uznání závazku ve smyslu nároku z autorských práv. O žádných částkách společnost nehovořila.

Takže nehrozí, že by SÚKL musel v nejbližší době ještě doplácet firmě za tuto dohodu.

Toto nejsem schopen posoudit. Při současné důkazní situaci, kdy jsme žádali po dodavateli, aby nám dodal jakékoliv podklady, tak ty, které jsme dostali, jsou naprosto irelevantní.

Záznam oficiální části tiskové konference najdete ZDE

Dvojitá závislost

Redakce MT již dříve zjistila, že vztah mezi lékovým ústavem a společností Tronevia je závislý oboustranně. „Firma Tronevia má 95 procent příjmů ze SÚKL, jinak nevykazuje skoro žádnou další činnost. Ostatní zakázky by firmu neuživily,“ uvedl MT zdroj blízký SÚKL, který nechtěl být jmenován. Jednatel firmy Miloš Klápště na dotazy Medical Tribune nereagoval.

Historie firmy Tronevia je přitom zajímavá. Současný jednatel firmy Miloš Klápště působil řadu let jako zaměstnanec SÚKL na pozici odborníka na IT systémy. Poté, co ze SÚKL odešel, založil si v roce 2011 firmu Tronevia.a.s.

Společnost existovala na trhu pouze půl roku, když dostala od SÚKL zakázku za téměř 16 milionů korun. Firma Tronevia ale fungovala pouze jako překupník služeb od jiných velkých IT firem, konkrétně pomocí subdodavatele VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s. O tomto problému psala redakce Medical Tribune už před dvěma lety: E-preskripce: politické vazby  

ivb, www.tribune.cz

DÁLE ČTĚTE:

eRecept – aneb držte si klobouky, legrace za naše peníze pokračuje...

Aktuálně.cz: E-recepty přestaly rozhodnutím soudu fungovat

SÚKL dá 50 milionů IT firmě bez soutěže

Lékový ústav: jsme na Tronevii závislí

Zdroj: www.tribune.cz