Strnadová: Chceme maximálně využít potenciál nelékařů

Lze ještě odvrátit katastrofu v podobě prudkého úbytku kapacit nelékařských zdravotnických pracovníků? Co pro to Ministerstvo zdravotnictví ČR dělá na systémové úrovni? A jak náš systém využívá stávající kapacity zejména všeobecných a praktických sester? Jsou namístě úvahy o dalším rozšiřování kompetencí těchto profesionálů? O těchto tématech s námi hovořila ředitelka odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání MZ ČR a hlavní sestra ČR Mgr. Alice Strnadová, MBA.

• Z demografických dat je jasné, že v nejbližších letech bude ČR čelit prudkému propadu ekonomicky aktivních nelékařských zdravotnických pracovníků, zejména se to týká všeobecných sester. Mohla byste se pokusit shrnout, co se proti tomu dá na systémové úrovni dělat a co proti tomu už děláte?

V rámci zajištění personálních kapacit nelékařských zdravotnických pracovníků jsme představili souhrnný materiál, který se týká všech zásadních kroků a doprovodných opatření pro naplnění tohoto cíle. Za prioritní považujeme navýšení kapacit vysokoškolských vzdělavatelů, kdy u všeobecných sester hovoříme až o čtyřicetiprocentním nárůstu přijímaných ke studiu. Jde vlastně o obdobné opatření, které bylo přijato před několika lety k navýšení kapacit všeobecného lékařství. Chceme jít tedy podobným směrem. Důležité také je, abychom plánovali personální zdroje do zdravotnictví. Z dalších kroků, které jsem v rámci dnešní prezentace koncepce představila, se zejména jedná o prostupnost, resp. zprůchodnění systému jak kvalifikačního, tak specializačního vzdělávání. Následovat musí celá řada dalších opatření, kterými se zabýváme či na nich již nyní pracujeme.

• Stejně jako snaha o získání nových pracovníků do oboru je nutná i starost o ty stávající. Na ministerstvu běží projekt, který sleduje ošetřovatelskou zátěž. Mohla byste jej přiblížit a případně představit i jeho první výsledky?

Máte pravdu, starat se musíme nejen o to, abychom měli dostatek absolventů, ale i o stávající zdravotnické pracovníky. I proto jsme spustili od 1. května tento projekt. Je podložen metodikou a díky zapojeným subjektům a referenčním nemocnicím se bude zabývat měřením ošetřovatelské zátěže. Výsledky by měly vést k tomu, abychom si řekli, jaká je skutečná zátěž sester, a podívali se i na složení ošetřovatelských týmů v jednotlivých směnách.

• Mohla by být tedy jedním z výstupů projektu také modifikace personální vyhlášky?

Ano, počítáme s tím.

• Pokud jde o často diskutované nastavení kompetencí mezi jednotlivými členy ošetřovatelského týmu, počítá se s nějakým novým vymezením kompetencí například praktických a všeobecných sester?

To je velmi častý dotaz, za který děkuji. Pokud jde o postavení všeobecných sester a jejich kompetence, zde určitě máme stále rezervy. Nicméně díky certifikovaným kursům dochází k průběžnému navyšování kompetencí všeobecných sester. Pokud jde o praktické sestry, myslím si, že vzhledem k dosaženému stupni vzdělání mají kompetence dostatečné.

• V reálné praxi ale bývá největší kámen úrazu v tom, že praktická sestra nemůže aplikovat do žíly. Myslíte, že by to do budoucna mělo smysl nějak modifikovat?

Rozdíl mezi všeobecnou a praktickou sestrou je ve způsobu jejich vzdělávání a praktické sestry k tomu nejsou připravovány. To znamená, že v tuto chvíli tímto směrem neuvažujeme. Naší snahou je využít maximálního potenciálu nelékařských zdravotnických pracovníků a jejich rolí v týmu, zejména pak všeobecných sester.