Středočeské nemocnice obvinily ministerstvo z diskriminace

    Praha - Středočeské nemocnice obvinily ministerstvo zdravotnictví z diskriminace a hrozí žalobou k soudu. Ministerstvo podle nich porušuje správní řád, když neodpovědělo na jejich žádost o zápis do rejstříku veřejných neziskových zdravotnických zařízení. Zástupci nemocnic to řekli na tiskové konferenci. Ministerstvo jejich výhrady odmítlo - prý k žádosti o převod do neziskového holdingu nedodaly kompletní dokumentaci.

    Šéfové krajských nemocnic dnes zároveň kritizovali novou úhradovou vyhlášku, která podle nich upřednostňuje zařízení přímo řízená ministerstvem před krajskými. Nesouhlasí ani s věstníkem, na jehož základě údajně nechce Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) hradit péči o pacienty s kardiostimulátory. Podle mluvčího ministerstva Vlastimila Sršně ale jde o uměle vytvořený problém.

    Středočeský kraj žádal o převod nemocnic do neziskového holdingu již dvakrát, ministerstvo mu ale kvůli údajným procesním a právním chybám nevyhovělo. Nově proto o převod nežádá kraj, ale samotné nemocnice v roli akciových společností, o jejichž majetek jde. Ředitelka kladenské nemocnice a současně zastřešující příspěvkové organizace Krajská nemocnice Středočeského kraje Kateřina Pancová prohlásila, že ministerstvo je nečinné a na žádost o zápis do rejstříku dosud neodpovědělo. Řádná lhůta pro odpověď podle ní přitom vypršela 18. ledna.

    "Dodnes nemáme žádné vyjádření," uvedla Pancová s tím, že tak byl porušen správní řád. Nemocnice nyní odešlou ministryni dopis se stížností, a pokud se situace nezmění, podají podle Pancové příští týden žalobu k soudu. Sršeň ale tvrdí, že nemocnice podobně jako kraj v předchozích dvou případech nedodaly k žádosti kompletní dokumentaci. Výhodou sdružení nemocnic do holdingu má být podle Pancové mimo jiné to, že zařízení ušetří díky centrálním nákupům zásob a služeb.

    Kritika nemocnic se týká i věstníku ministerstva zdravotnictví, na který se údajně odvolává VZP a nechce hradit dříve poskytovanou péči o pacienty s kardiostimulátory. Ve věstníku se prý sice tato problematika přímo neřeší, je zde ale popsán vznik kardiocenter. Pojišťovna pak neoficiálně vyjadřuje pochybnost, zda tuto péči pro nemocnice v dalších letech nasmlouvat, uvedl náměstek Pancové Milič Řepa. Oficiální stanovisko VZP týkající se této záležitosti podle něj nicméně stále nezaznělo.

    V pěti krajských nemocnicích se v současnosti dlouhodobě léčí 6000 lidí s kardiostimulátory. Zavádění přístrojů řídících srdečních rytmus do těla pacienta stojí v průměru 100.000 korun, ve středních Čechách se každoročně takových výkonů provádí 500. Nemocnice by bez pomoci pojišťovny tuto péči o pacienty finančně nezvládly, tvrdí Řepa. "Znamenalo by to, že pacienti by museli dojíždět do specializovaných pracovišť často desítky kilometrů a byli by odtrženi od svého současného lékaře," dodal.

    "Považuji to za záměrné strašení občanů, protože vyhláška, kterou vydalo ministerstvo, neřeší problematiku kardiostimulátorů, ale superspecializované péče," reagoval Sršeň. Péče ve superspecializovaných centrech má podle něj oporu v EU, kde se tento systém osvědčil, a právě z evropských prostředků šlo několik miliard na jejich technické vybavení. Centra mají řešit hlavně obtížnější případy, standardní péče by zůstala na bedrech dosavadních pracovišť a pojišťovny by ji hradily, míní.

    Zástupci oblastních nemocnic kritizují i úhradovou vyhlášku vydanou ministerstvem na letošní rok. Tvrdí, že úhrady nemocnicím přímo řízeným ministerstvem jsou až o 50 procent vyšší. "Například za operaci slepého střeva dostane krajská nemocnice 15.000 korun, zatímco přímo řízená nemocnice až 25.000 korun," podotkl Řepa.

    Sršeň ale tvrdí, že tento nesoulad vzniká kvůli tomu, že nemocnice řízené ministerstvem řeší obtížnější případy, za které jsou větší platby od pojišťoven. "Úhradová vyhláška je pro všechny typy zdravotnických zařízení stejná, jsou tam stejné platby," dodal.

    Alarmujícím příkladem jsou podle Pancové i platby za mimořádně nákladné pacienty, kdy jsou nemocnice nuceny plánovat počet těchto pacientů podle minulých období. Nešťastné je podle Řepy i to, že se jako referenční období pro úhrady na letošní rok považuje rok 2008. Od této doby se přitom podle něj v krajských nemocnicích instalovalo dost nových zařízení - magnetická rezonance v Boleslavi, nové CT v Benešově, byly vybudovány nové sálky v Příbrami.

Současný způsob úhrady ale tyto skutečnosti nezohledňuje, uvedl Řepa. Sršeň ale tvrdí, že se používá období roku 2008 se zvýšením za loňský rok, takže referenční období je v podstatě jako za rok 2009. "Pokud jde o nemocnice, tam je mírně navýšení zhruba o jedno procento oproti loňskému roku," dodal.

ČTK,   khj

Zdroj: ČTK