Stoupá výskyt hepatitdy, nejvíce v Praze

ČTK to  řekla Zdeňka Jágrová z pražské hygienické stanice.

Zdroje šíření viru se zatím nepodařilo určit, původců bylo pravděpodobně více. Nakazili se jak lidé z rizikových skupin, tedy například bezdomovci, tak i "obyčejní lidé". Předloni v Česku onemocnělo 284 lidí.

Nejvíce lidí loni onemocnělo v Praze, a to 161. Druhý nejvyšší výskyt hlásil Plzeňský kraj, pouze jeden pacient byl v Jihočeském kraji. Podle Jágrové si někteří přivezli nemoc ze zahraničí, další se nakazili v rodině, vyloučit prý ale nelze ani nákazu kontaminovanými potravinami.

Nejpostiženější věkovou skupinou byli dospělí ve věku 30 až 34 let a mezi 25 a 29 lety. Onemocněli ale i děti a lidé nad 60 let. "V Praze se například nemocí nakazilo stejné množství dětí jako bezdomovců, přičemž většina nemocných dětí navštěvovala nějaké kolektivní vzdělávací zařízení, kde se nemoci šíří velmi rychle," upozornila Jágrová.

Dodala, že ji překvapilo, kolik nemocných bylo z jedné rodiny, a to často lépe finančně zabezpečených. "Rodinní příslušníci se většinou nakazili od stejného zdroje nebo si nemoc předali mezi sebou. V Praze tyto případy tvořily pětinu všech nemocných," dodala Jágrová.

V Praze podle ní onemocněla třetina pacientů kvůli rizikovému chování, další třetinu představovali bezdomovci, nezaměstnaní a nepracující. Zbylí nakažení si nemoc dovezli ze zahraničí nebo se nakazili od rodinných příslušníků.

Za šířením nemoci podle ní částečně mohou být lidé bez domova, "kteří se při svém způsobu života snadno nakazí a pohybují se na veřejných místech, například v obchodních centrech".

Jágrová upozornila, že virus nemoci je vysoce infekční a důsledná osobní hygiena často v boji proti němu nestačí. Lidem proto doporučila očkování.

Počet nakažených žloutenkou typu A za posledních deset let:

Zdroj: Státní zdravotní ústav, www.szu.cz

ČTK

Zdroj: ČTK