Stát zvažuje, zda potřebuje areál pro krizové situace v Zábřehu

Objekt spravuje příspěvková organizace ministerstva zdravotnictví Zdravotnické zabezpečení krizových stavů. Snaží se ušetřit na provozních nákladech, které se ročně pohybují v řádech statisíců korun. Město Zábřeh zatím zájem o areál nemá, řekl ČTK mluvčí radnice Daniel Gryc. O případu informoval Deník.

"Zatím není nic rozhodnuto. Dělají se analýzy, zda stát bude zařízení potřebovat. Udělali jsme předběžnou nabídku městu Zábřehu. Hledáme možnosti, jak ušetřit, proto se věcí zabýváme," uvedl ředitel Zdravotnického zabezpečení krizových stavů Ladislav Burian. Podle něj se obdobné úvahy týkají i dalšího zařízení v obci Hředle na Berounsku. Oba areály mají shodně kapacitu 300 lůžek.

Ten zábřežský podle něj patřil mezi zhruba 30 zařízení vybudovaných v tuzemsku v 70. a 80. letech. Sloužit má pro krizové situace. Příspěvková organizace ho zčásti využívá jako sklad. V objektu se nacházejí lůžka, která by v případě krize mohla sloužit pro přechodné ubytování. "Úroveň odpovídá době, kdy areál vznikl. Technicky je připraven, ale jako nemocnice vybaven není," doplnil Burian.

Rozhodnutí by podle něj mělo padnout nejpozději do začátku nové topné sezony. Provozní náklady totiž ročně dosahují zhruba 800.000 korun.

Možností převzít areál se již zabývali radní v Zábřehu. "Radní ale tento krok zastupitelstvu nedoporučují, neboť by s tím byly spojené vysoké náklady na provoz i rekonstrukci. Zastupitelé budou o věci jednat zřejmě 22. června," uvedl Gryc. Na Olomoucký kraj se v této otázce zatím nikdo neobrátil, řekl dnes ČTK náměstek hejtmana Michael Fischer.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví (MZ) Vlastimil Sršeň dnes ČTK potvrdil, že se shromažďují poklady pro přípravu variant možného řešení. "V současné době s ohledem na připravovanou novou Bezpečnostní strategii ČR zpracovává MZ analýzu způsobu využitelnosti a s tím spojených nákladů ... Tento proces by měl být ukončen do konce roku 2011," uvedl.

Ani jeden z dvou zmíněných objektů podle něj nikdy nebyl využíván jako zdravotnické zařízení a není nemocnicí ve smyslu zákona o zdravotní péči.

Otazníky visí i nad centrem biologické ochrany v Těchoníně, které spravuje armáda. Bílá kniha o obraně navrhuje začlenit zařízení do poloviny roku 2012 do civilního zdravotního systému, nebo zvážit jeho další existenci. Provozní náklady nyní dosahují 70 milionů korun.

ČTK srd

Zdroj: ČTK