Stát má platit vyšší pojistné
Stát možná začne v příštím roce platit za nezaměstnané, důchodce či studenty vyšší zdravotní pojistné. Místo nynějších 481 korun by za ně měl měsíčně odvádět asi 513 korun. Sněmovna dnes schválila zákon, který pojistné za státní pojištěnce zvyšuje. Současně souhlasila i s tím, aby v radách zdravotních pojišťoven již nezasedali zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů, ale politických stran. Normu posoudí Senát.
Budeme se snažit normu v Senátu zvrátit," řekl ČTK výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček. Pokud by zákon přesto prošel, obrátí se pojišťovny na Ústavní soud. Podle Gajdáčka stát pojišťovny ovládne, zaměstnavatele a pojištěnce nebere v úvahu. "Je to znárodnění se vším všudy," prohlásil.
Proti vyloučení zástupců pracovníků a firem ze správních a dozorčích rad byli i odbory a zaměstnavatelé. Ministr David Rath jim ve čtvrtek na tripartitě slíbil, že bude hledat řešení. Dnes však posílení státního vlivu obhajoval. Podle Ratha má sněmovna právo dohlížet na to, jak pojišťovny hospodaří s penězi občanů. Kontrolovat to mohou političtí zástupci státu, řekl.
Také ODS považuje schválení novely za krok k zestátnění zdravotnictví a k likvidaci systému pojišťoven. ČTK to sdělil místopředseda strany Petr Nečas. "Zdravotní pojišťovny byly tandemem Paroubek-Rath ukradeny jejich zřizovatelům," uvedl. Podle něj tak pokračuje "Paroubkovsko-komunistická koalice ve svém tažení za obnovení socialistického zdravotnictví". Nečas uvedl, že norma ohrožuje 3,5 milionu pojištěnců, dodal. Zhruba 80 procent peněz v pojištění tvoří odvody pracovníků a firem.
Vyloučení zaměstnanců a zaměstnavatelů z rad je podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha krok proti občanské společnosti a tripartitnímu systému. "Nechce se mi věřit, že to schválili poslanci za sociální demokracii," řekl ČTK Štěch. Dodal, že politici mají rozhodovat o systému, tedy o zákonech, ne o personálních věcech. "To je prorůstání zákonodárné moci s mocí exekutivní a zasahování do soukromé sféry," dodal předák. Za správný a nutný krok považuje zvýšení plateb státu. V tomto opatření vidí jedinou přednost zákona i Gajdáček.
Správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) má 30 členů. Po třetinách jsou v ní zástupci státu, zaměstnanců a zaměstnavatelů. Podle zákona by radu mělo tvořit deset lidí, které by jmenovala na návrh ministra zdravotnictví vláda. Zbývajících 20 členů by volili poslanci podle poměrného zastoupení stran ve sněmovně. Stejný by byl postup i u rad zaměstnaneckých pojišťoven, jen s 15 členy. Podobně by se měly skládat i dozorčí rady.
Lidovecký poslanec Josef Janeček si je "téměř jist", že zákon bude Senát vetovat a prezident ho nepodepíše. "Pokud návrh koalice komunistů a sociálních demokratů dále proválcuje až do sbírky zákonů, tak samozřejmě budeme podávat ústavní stížnost," řekl Janeček. Podle něj by se nyní mělo složení správních a dozorčích rad měnit vždy po volbách. Systém pojišťoven by se tak destabilizoval, míní poslanec.
Podle Ratha naopak zákon "dělá určitý transparentní pořádek" a předává odpovědnost za kontrolu sněmovně. Přijetím normy si ale ministr jistý není. "Obávám se, že Senát složený hlavně z ODS toto (zákon) shodí ze stolu," řekl novinářům. Podle něj norma žádné znárodnění nepředstavuje, protože "zdravotní pojišťovny jsou prakticky státní". Své tvrzení zdůvodnil tím, že hospodaří se zdravotní daní, tedy pojistným, které občané odvádějí.
Růst plateb státu považuje ministr za klíčové. Do systému by tak měly přibýt čtyři miliardy. Nepřijetím normy by vznikla pro zdravotnictví "fatální situace", uvedl. I zdržení podle něj představuje problém, protože by se plánovaná částka snížila.
Schválení zákona má zajistit i stoprocentní přerozdělení vybraného pojistného mezi VZP a osm zaměstnaneckých pojišťoven. Díky tomuto opatření by VZP měla mít v rozpočtu zhruba o tři miliardy korun víc, naopak zaměstnanecké pojišťovny o tuto částku přijdou. Podle Gajdáčka se některé pojišťovny kvůli tomu dostanou do podobných finančních problémů jako VZP.
Zdroj: ČTK