Přeskočit na obsah

Stát dává desítky milionů na výzkumy. Odmítá vysvětlit, komu

Na projekt Buněčné testovací sady CellKit získalo Centrum buněčné terapie a diagnostiky (CBTD) od ministerstva průmyslu podporu 7 milionů korun. Probíhající projekt má za cíl „realizovat výzkumné a vývojové aktivity, které vedou k tvorbě nové metody testování chemických a biologických přípravků s využitím kultivovaných štěpů kůže.“

Redakce MT získala neoficiální informace o tom, že skuteční řešitelé těchto projektů jsou lidé s velmi malými zkušenostmi v oboru pro takto velmi specifický účel. Jedinou osobou, která údajně na projektu skutečně pracuje, má být čerstvá absolventka VŠ. Redakce proto chtěla tyto informace ověřit. Poskytovatel dotace - Ministerstvo průmyslu a obchodu a příjemce dotace - firma CBTD a.s. však odmítly jakékoliv údaje sdělit - více ZDE.

Ředitel Nadačního fondu proti korupci Petr Soukenka považuje takové počínání státu za velmi podezřelé.

Jaký je v tomto ohledu váš názor na to, že poskytovatel (ministerstvo průmyslu a obchodu) i řešitelé odmítají poskytnout informace o tom, kdo jsou řešitelé projektu?

Domnívám se, že kdyby byly po ministerstvu, případně řešitelích požadovány informace, které se vztahují např. k použitým technologických postupům, patentům a obecně know-how, považoval bych postoj dotčených subjektů za legitimní. Ovšem v tomto případě neexistuje jediný věcný a legitimní argument, který opravňoval tyto subjekty Vám informace neposkytnout. V daném případě považuji postoj dotčených orgánů až za drzost.

Máme právo vědět, jaké odborné zkušenosti mají řešitelé projektu, kteří tyto vysoké dotační částky získali? Existují totiž pochybnosti, zda dotace získaly skutečně kompetentní osoby.

Je zcela nepochybné, že kompetence řešitelů velmi úzce souvisejí s budoucími výsledky výzkumu, který je hrazen z veřejných prostředků. Kdybychom se např. dozvěděli, že výzkumný úkol na hledání léku proti rakovině řeší člověk se základním vzděláním, existuje důvodná pochybnost o tom, zda nedochází k páchání trestné činnosti - například trestný čin podvodu.

Co říkáte na fakt, že samotní řešitelé projektu nechtějí poskytovat vůbec žádné informace o projektu?

Postoj řešitelů považuji za zcela nepochopitelný, neboť je v jejich zájmu, aby byl projekt vnímán jak odbornou tak i laickou veřejností maximálně kladně. Postoj řešitelů musí nutně vyvolat dojem, že ve skutečnosti o žádný vědecký projekt nejde, ale že jde o přesunutí veřejných prostředků do soukromých kapes bez toho, aby byl konkrétní výsledek. Konzultoval jsem Vaše informace s kolegy, kteří učí na vysokých školách nebo se pohybují ve vědeckých kruzích a ti mi potvrdili mojí zkušenost, že je zcela nemyslitelné, aby se vědecký/akademický tým choval takovým způsobem, pakliže tedy neuvažujeme o trestněprávní jednání.

Posiluje podle Vás pochybnosti fakt, že jde o firmy, které byly založeny takzvanými anonymními akcionáři?

Společností s listinnými akciemi na majitele je takové množství, že už nejde o výjimky, ale o pravidlo. To ovšem nemění nic na tom, že společnost, která je příjemcem veřejných prostředků by měla být maximálně otevřená a čitelná. Existence společnosti s anonymními akciemi zesiluje podezření, že nejde o standardní vědecký nebo obchodní případ.

ivb, www.tribune.cz

 

 

 

Zdroj: www.tribune.cz

Sdílejte článek

Doporučené

Vystavování ePoukazů

17. 12. 2024

Dnešní Poradna přináší přehled o tom, jak funguje ePoukaz, kde ho lze uplatnit a jaké možnosti má lékař při jeho předání pacientovi. Představí mimo…