Soud zprostil Marii Součkovou obžaloby
Bývalá ministryně zdravotnictví Marie Součková vyslechla 9. října osvobozující rozsudek, žalobce Kamil Švec naopak slyšel od Obvodního soudu pro Prahu 2 kritiku. Senát obžalobu na Součkovou kvůli uzavření smlouvy mezi ministerstvem a advokátem Zdeňkem Nováčkem o poskytování právní pomoci ve sporu s firmou Diag Human zcela rozcupoval. Třiapadesátiletá žena se podle něj nejen nedopustila žádné trestné činnosti, ale ve sporu s obchodníkem s krevní plazmou se navíc jako ministryně snažila zachránit, co se dalo, a usilovala o to, aby stát firmě už nic neplatil. Soud naznačil, že trest by zasloužili jiní lidé.
"Jsem spokojená, vždy jsem říkala, že jsem nevinná. Velmi si cením objektivity senátu a toho, že rozhodli spravedlivě," řekla novinářům po rozsudku Součková. Za porušování povinnosti při správě cizího majetku a za zneužívání pravomoci veřejného činitele jí hrozily tři roky až deset let vězení. Podle soudu ale není žalovaný skutek trestným činem. Švec zváží, zda se proti zprošťujícímu verdiktu odvolá.
Tento případ má složité pozadí, vznikl dávno před nástupem obžalované na ministerstvo, prohlásila předsedkyně senátu Monika Křikavová. Podle ní v souvislosti s kauzou Diag Human existuje podezření, že některá osoba mohla spáchat trestný čin. Podle soudu ho ale nespáchala Součková, která jako jedna z mála nezastávala postoj "nepíchat do vosího hnízda, když se blíží volby", ale rozhodla se proti nárokům Diagu bojovat. "Veškeré její kroky směřovaly k tomu, aby stát už neplatil ani korunu," zdůraznila předsedkyně senátu. Připomněla výpovědi ministerských úředníků, podle kterých byla Součková spravedlivá a nekompromisní bojovnice. Na ministerstvu prý zatočila s nepořádky, zejména s chaosem na právním odboru, kde se běžně ztrácely důležité dokumenty ke kauze, které se pak prý náhodou objevily v rukách protistrany - právních zástupců firmy Diag Human.
Podezření, která by podle soudkyně měl státní zástupce prověřit, se týkají jiných lidí. "Jsou tam pochybnosti, které se týkaly toho, za jakých okolností se stát zbavil možnosti soudní ochrany, když souhlasil s rozhodčím řízením," řekla novinářům Křikavová. Tyto záležitosti již policie prověřovala, vše ale skončilo odložením. Součková, která po obvinění vystoupila z ČSSD, mluvila od počátku případu o politickém podtextu a o tom, že kdyby byla politicky loajální, asi by na ministerstvu zůstala. Soud to včera připomněl. "Obžalovaná byla loajální v tom nejlepším slova smyslu. To křeslo měla spojené s osobní odpovědností, nechtěla sedět s rukama v klíně," řekla Křikavová.
Zato policie a žalobce podle ní nepracovali na případu tak, jak měli. "V rozporu s trestním řádem nezajišťovali se stejnou pečlivostí jak důkazy v neprospěch, tak ve prospěch obžalované," vytkla Švecovi. Senát musel sám objasnit okolnosti, které byly "lhostejně opominuty při vyšetřování".
Švec Součkovou obžaloval kvůli údajně nevýhodné smlouvě, která slibovala Nováčkovi za zastupování státu deset milionů korun - které také dostal. Dalších deset milionů korun měl získat při vypovězení smlouvy. Kdyby Nováček za stát spor s Diag Human vyhrál, obdržel by podle smlouvy 170 milionů korun. Podle Švece chtěla Součková Nováčka úmyslně obohatit. Navíc ho prý v září 2003 nezákonně pověřila zastupováním státu bez výběrového řízení a přesto, že prý byla ze zákona povinna předat případ k 1. červenci 2003 Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Soud ale všechny argumenty obžaloby smetl ze stolu. "Žalobce neunesl důkazní břemeno," konstatovala Křikavová. Desetimilionová cena právních služeb Nováčka byla podle soudu pro stát výhodná. V poměru ke složitosti případu a k hodnotě předmětu sporu kolem 3,8 miliardy se tato částka jeví jako pakatel, vysvětlila soudkyně.
Při líčení se podle ní ukázalo, že Součková v minulosti Nováčka neznala, ač studovali na stejném gymnáziu. Na právní služby pro ministerstvo ho přibrala na doporučení svého náměstka Milan Špačka - i předchozí a pozdější ministr se při výběru právníků řídili doporučeními. Protože byla kauza vedena v režimu utajené, bylo správné učinit výzvu jedinému zájemci. Pokud jde o povinnost předat případ Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, existují podle soudu různé názory, Součková se přiklonila k tomu, že případ může zůstat na ministerstvu, protože je v něm zahraniční prvek. I Ústav státu a práva připustil v roce 2001 mezinárodní variantu, dodala soudkyně. Jeden ze svědků podle ní řekl, že snaha předat kauzu úřadu pramenila z toho, že to byl "horký brambor". Šlo asi o to, aby si do toho lejna šlapal někdo jiný, podotkla soudkyně.
Nakonec dala obhajobě Součkové za pravdu i v tom, že nelze vyloučit nedbalostní či úmyslnou záměnu listů sporné smlouvy. Součková tvrdí, že list smlouvy s odměnou 170 milionů nikdy nepodepsala, že mělo jít o odměnu 1,5 procento z vyhrané sumy. Podle Křikavové je možné, že řadoví pracovníci ministerstva před sešitím smlouvy prostřední list zaměnili. Soud měl přitom k dispozici pouze smlouvu Nováčka; na ministerstvu ji nenašli.
Obhájce Součkové Václav Mrzena v této souvislosti také poukazoval na to, že se nikdo nezabýval odpovědností jiných pracovníků ministerstva a žádal dohledání spisu, který byl podle něj k celé kauze veden. Úředníci ale opět nic nenašli. Podle žalobce ani nemohli, protože podle něj Součková všechny obcházela - prý byla "ministerstvem v ministerstvu". Senát to ale rozhodně odmítl. "Státní zástupce vnímá ministerstvo jako absolutistický orgán, kterému velí nějaký monarcha," poznamenala Křikavová s tím, že je 21. století a ministr má k dispozici rozsáhlý odborný aparát.
Zdroj: ČTK