Šonka: Čísla neodpovídají tomu, co ministr říká

Slova o tom, že je primární péče priorita, se podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky vůbec nepromítla do návrhu úhradové vyhlášky. Praktici kvůli návrhu chystají největší protest ambulantních lékařů od roku 2017 a na konci října na dva dny uzavřou své ordinace. „Je to jako odpojit zachráněného pacienta od přístrojů zrovna v momentě, kdy se začal vzpamatovávat. Nerozumíme, proč se to stalo, když jsou deklarace ministerstva zdravotnictví jiné. Ani jsme nedostali vysvětlení,“ říká Šonka. 

• Kolik praktických lékařů se připojí k protestu a uzavřou o podzimních prázdninách ordinace?

Podle prvních reakcí členské základny předpokládáme, že drtivá většina. Přesněji to budeme vědět příští týden, až proběhnou okresní schůze členů. Podobně to platí pro praktické lékaře pro dospělé i pro praktické lékaře pro děti a dorost. Je to společný protest, na kterém spolupracují naše sdružení. Některé ordinace necháme otevřené a podpoří protest jinou formou.

• Na mnoha fórech ministr zdravotnictví Vlastimil Válek deklaroval, že je pro něj primární péče prioritou. Jsou praktičtí lékaři privilegovaní poskytovatelé?

Myslím, že si je pan ministr dobře vědom, že primární péče je nejdůležitější složkou zdravotního systému. Pokud má zdravotní systém dobře fungovat a být efektivní, bez dobré primární péče to nejde. Je si také vědom, že primární péče je v České republice dlouhodobě zanedbaná, že je personálně nedostatečně zajištěna, a při tom všem v posledních sedmi letech prodělává zásadní kvalitativní proměnu. Dosud od pana ministra přicházely nejen deklarace, ale probíhala také dobrá spolupráce, kterou provázely i alokace finančních prostředků.

Primární péče nepochybně potřebuje podpořit. VZP deklaruje, že na polovině území České republiky je zhoršená dostupnost praktického pediatra, na třetině území dostupnost praktika pro dospělé. Druhý důvod je, že dochází k přesunu pacientů z lůžkové péče do ambulantního sektoru a zejména do primární péče, stoupá také počet preventivních prohlídek a screeningů. S přesunem těžiště péče je potřeba také přesun prostředků. To se posledních sedm let dělo, i když ne vždy tak, jak bychom si představovali.

Návrh úhradové vyhlášky na příští rok je ale zlomový. Jako by někdo bez vysvětlení řekl „stačilo“, a tak jsme pacienta, kterého jsme zachránili na hraně klinické smrti, položili na intenzivní lůžko a začali léčit, odpojili od všech přístrojů zrovna v momentě, kdy se začne vzpamatovávat, a dál jsme se o něj nestarali. Nemůžeme přistoupit na takovou změnu přístupu k primární péči. Nedává smysl.

Pan ministr řekl na mnoha fórech, že je pro něj primární péče prioritou a že poroste rychleji než jiné segmenty, ale text úhradové vyhlášky tomu neodpovídá. 

• I v předchozích letech ale byl růst plateb zdravotních pojišťoven pro segment praktických lékařů nakonec skoro stejný nebo o trochu nižší než celkový růst nákladů na zdravotní služby, s výjimkou roku 2021. V čem je to letos jiné?

Co se letos stalo, nás vrací před rok 2017, kdy segment praktických lékařů rostl pomaleji než zbytek zdravotnictví. To je v úhradové vyhlášce po letech poprvé. Vnímám to jako obrat, proto to nemůžeme nechat být. Navíc nerozumíme, proč se to stalo, když jsou deklarace ministerstva zdravotnictví i zdravotních pojišťoven jiné. Vnímáme ten nesoulad mezi deklarací a praktickým dopadem.

• V důvodové zprávě se uvádí, že praktickým lékařům porostou úhrady o 2,83 procenta, zatímco nemocnicím akutní péče o 1,79 procenta. Přesto tvrdíte, že se peníze přesouvají do nemocnic. Jak to je?

Úhrada nemocnicím není v důvodové zprávě k vyhlášce férově popsána. Podle samotného textu návrhu vyhlášky paušální složka úhrad nemocnicím roste o 9,5 procenta a tvoří 50 procent úhrad nemocnicím. Už z toho je jasné, že není možné, aby na základě této vyhlášky rostly nemocnicím úhrady o 1,79 procenta. Navíc jsou tam další mechanismy, mění se indexy DRG platby, což je špatně čitelné, dochází ke zvýšení nejnižších individuálních sazeb nemocnic a celkově je v té části pro segment nemocnic vyhláška velmi nepřehledná. Obávám se, že to je záměr. Růst plateb nemocnicím bude nakonec vyšší. Potvrzují to i modely zdravotních pojišťoven, které jsme měli možnost vidět na jednáních na ministerstvu zdravotnictví. Odpovídají tomu i připomínky, které k návrhu úhradové vyhlášky formulovalo ministerstvo financí. Koneckonců to můžeme za rok zkontrolovat. Tvrdím, že se růst úhrad pro lůžkový segment bude blížit deseti procentům.

Koneckonců je to trend v posledních letech, že platby pro lůžková zařízení rostou zhruba o deset procent, přestože byl v úhradové vyhlášce deklarován mnohem nižší růst. Hospodářské výsledky nemocnic ukazují, že jsou už několik let v černých číslech, a všechny fakultní nemocnice mají zisky v řádech stovek milionů korun. Je to v pořádku, aby se peníze určené na péči hromadily na účtech velkých nemocnic? Podle mě bychom s nimi měli hospodařit jinak. A to nemluvím o návrhu nárůstu úhrad na centrové léky, kde je v plánu růst o 11,5 procenta a velká část těchto prostředků se stává formou bonusů a vratek také příjmem nemocnic.

• Vrátím se ještě k důvodové zprávě k návrhu vyhlášky, kde ministerstvo jmenuje primární péči mezi třemi segmenty, které mají mít prioritu, a kde je praktickým lékařům deklarován jen o půl procentního bodu menší růst než průměrný.  Kdyby odpovídala vyhláška důvodové zprávě, byla by vaše reakce jiná?

Zřejmě ano. Komunikace pana ministra k veřejnosti ale byla taková, že náš segment má růst rychleji než ostatní, a navíc pan ministr nadále mluví o tom, že roste rychleji. To je problém. Čísla tomu neodpovídají. Chceme jen, aby to, co říká, reálně naplnil, protože to dává smysl. Milion lidí v České republice nemá registrujícího praktického lékaře, nemají přístup k základní primární péči, a to má mimo jiné za důsledek, že prodražují systém, protože do něj vstupují dražšími cestami a nemají průvodce zdravotním systémem. Dávat do segmentu, kde nás takto tlačí bota, méně než do ostatních není rozumné. Také neinstalujete na střechu, do které zatéká, fotovoltaiku, aby vám ohřála luxusní bazén. Je potřeba to změnit.

• Už loni jste po zveřejnění návrhu úhradové vyhlášky uplatňovali připomínky, nakonec jste se ale nějak s ministerstvem dohodli. I letos jste zkoušeli před vyhlášením protestu jednat o změnách?

Zaslali jsme připomínky. Opakovaně jsme jednali na ministerstvu zdravotnictví. Argumentovali jsme, předkládali jsme kompromisní návrhy. Neuspěli jsme a ani jsme nedostali vysvětlení. Hlavní argument ministerstva je, že nemůže rozdělit více peněz, než kolik je k dispozici. My ale nežádáme o žádné peníze zvenčí navíc.

• Jaké body byly ve vašem kompromisním návrhu, na co byste byli ochotni přistoupit?

Náš poslední kompromisní návrh by znamenal dodatečné náklady na náš segment zhruba 400 milionů korun, což je méně než jedno promile celkových nákladů na zdravotní systém a zhruba jedno procento nákladů na centrové léky. Spočíval v navýšení věkových indexů kapitačních plateb u dětí a teenagerů a také u pacientů nad 50 let, tedy chroniků a seniorů. Zohlednilo by to vývoj péče o tyto pacienty. V případě lidí nad 50 let se indexy neměnily od roku 1997. Jistě všichni uznají, že péče o chronicky nemocné pacienty v roce 2025 vypadá úplně jinak než v roce 1997 a má jiné nároky na praktického lékaře. Navíc by to pomohlo zvýšit počet registrovaných v této vyšší věkové skupině, což by bylo systémově dobré opatření. Ani tento návrh nebyl akceptován. Neříkám, že se na to mají najít prostředky zvenčí, i když jsme přesvědčení, že nárůst výběru zdravotního pojištění bude příští rok vyšší, než s jakým počítá úhradová vyhláška. I uvnitř úhradové vyhlášky je ale prostor pro přesunutí této částky do segmentu praktických lékařů.

• Nespokojenost ale panuje i u ambulantních specialistů, vnímáte to?

Vnímáme jejich nespokojenost a komunikujeme spolu v rámci Koalice soukromých lékařů. Náš protest není útok na lékaře v jiných segmentech. Myslíme si, že je potřeba o systémových změnách nejen mluvit, ale je i dělat. Spravedlivá a přehledně napsaná úhradová vyhláška je jedna ze změn, které by měly nastat.