Sněmovna: Nemocenskou by v 1. dvou týdnech měly platit firmy
Nemocenskou by v prvních dvou týdnech stonání měli lidem od roku 2007 začít místo státu vyplácet zaměstnavatelé. Lidem s vyšším příjmem by se měly dávky v nemoci, mateřství či na ošetřování zvýšit. Sněmovna schválila zákon o nemocenském pojištění. Norma začne platit, pokud ji odhlasuje i Senát a podepíše prezident.
Se změnou nesouhlasí Hospodářská komora, protože především malým firmám by mohla způsobit existenční potíže. "Když bude chřipková epidemie a z deseti zaměstnanců šest onemocní, tak nevím, jak si s tím firma poradí," uvedla mluvčí komory Viktorie Plívová. Komora proto navrhuje, aby si podniky mohly vybrat, zda přejdou na nový systém, či zůstanou u nynějšího stavu.
Také zaměstnavatelé byli proti tomu, aby první dva týdny platili náhrady mzdy svým lidem oni. Podle ministra práce Zdeňka Škromacha (ČSSD) pro ně ale změna bude výhodná. Odvody jim mají klesnout z 3,3 procenta na 1,4 procenta. Škromach uvedl, že stát tak sice vybere o 18 miliard korun do rozpočtu méně, tyto peníze ale firmám zůstanou. Na náhrady mzdy nemocným z nich zaplatí podle něj asi devět miliard. Firmy s méně než 26 zaměstnanci si mohou zvolit, zda budou mít nižší odvody 1,4 procenta a náhrady zaplatí samy. Pokud by odváděly 3,3 procenta, tak by jim polovinu vyplacených náhrad vrátila správa sociálního zabezpečení.
Stonání se v ČR v posledních letech výrazně prodloužilo. V roce 1990 byl český pracovník v průměru nemocný 18 dnů, loni 36 dnů. Nejčastěji jsou podle statistik nemocní lidé s nižším výdělkem. V nemoci jim příjem totiž tolik neklesne. Pracovníci s nadprůměrnou mzdou naopak stonají méně nebo si na nemoc kvůli nízkým náhradám raději berou dovolenou.
Podle Škromacha je zákon spravedlivější. Lidé s vyšším platem by měli v nemoci dostat i o něco vyšší náhrady a dávky. Systém má zabránit zneužívání nemocenské, dodal ministr. Výplaty náhrad od firem pak mají zamezit tomu, aby zaměstnavatelé posílali své pracovníky stonat, když pro ně nemají práci. Norma umožní i větší možnost kontroly, míní ministr.
Podle stínové ministryně práce a poslankyně ODS Aleny Páralové zákon přinese zvýšení administrativy jak pro stát, tak pro podniky. "Vzniknou problémy hlavně u malých a středních firem. Například u firem, kde je více manuálních pracovníků, kde je větší nemocnost," řekla. Dodala, že ODS normu nepodpořila. Škromach odmítl názor, že zákon znamená větší byrokracii.
Náhradu mzdy by měli zaměstnavatelé nemocným pracovníkům vyplácet v prvních dvou týdnech choroby jen za kalendářní dny. Poté by dávky začala hradit správa sociálního zabezpečení. Mateřskou a ošetřovné by podniky neplatily vůbec, uvedl ministr.
Náhrady v prvních třech dnech nemoci by měly činit 30 procent ze stanovených průměrných částek denního příjmu, z nichž se dávky vypočítávají. Nyní je to 25 procent. Od čtvrtého dne do konce druhého týdne by se částka rovnala 69 procentům, stejně jako teď.
Stanovení stropu pro odvody v zákoně neprošlo. Lidé s nejvyššími příjmy tedy nebudou odvádět stanovenou maximální sumu, ale nadále část z příjmu. Unionista Petr Kott původně navrhoval i to, aby se mateřská vyplácela tři roky. Dnes svůj návrh stáhl.
Zdroj: ČTK