Šnajdr: Zatím nelze propojit zdravotní a sociální péči

Praha  - Propojit roztříštěné systémy zdravotnické a sociální péče zatím není možné, řekl na semináři Dialogem k reformě tento týden náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr. Problém se týká například podfinancovaných léčeben dlouhodobě nemocných, zařízení pro handicapované nebo psychiatrie.

Podle Šnajdra ministerstvo zdravotnictví resortu sociálních věcí již nabídlo možnost čerpat finance za ošetřovatelské výkony, z druhé strany se jim prý ale nedostalo podobné odezvy. Stanovisko ministerstva práce a sociálních věcí ČTK zjišťuje.

Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Štěpánka Filipová to ale nevidí tak černě. Podle ní se na zlepšení pracuje. "Hledají se cesty a pracuje se na tom, jak oblast sociální a zdravotní efektivně provázat tak, aby to bylo přínosné pro klienty daných systémů," řekla  ČTK Filipová.

Sociálně zdravotní péčí se podle Filipové zabývá expertní panel složený z odborníků na danou oblast, v gesci ho má ministr práce Petr Šimerka. Zatím poslední jednání panelu se uskutečnilo 15. září, zúčastnila se ho prý i ministryně zdravotnictví Dana Jurásková a vyjádřila projektu podporu.

Ministerstvo zdravotnictví by chtělo, aby bylo snadnější přeložit některé pacienty ze zdravotnických zařízení na sociální lůžka. Například léčebny dlouhodobě nemocných (LDN) nemají podle Šnajdra reálnou možnost domluvit se sociálními zařízeními a některé klienty tam přesunout. Podle analýzy Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), kterou Šnajdr citoval, prý až třetina pacientů leží v LDN z nemedicínských důvodů.

"Stalo se pouze to, že ze zdravotního systému do sociálních ústavů zamířila už miliarda korun a roste to každý rok," řekl Šnajdr.

Sociální systém je v ČR založen na jiném principu než zdravotnictví. Sociální zařízení žádají o státní nebo obecní dotace, dostávají peníze také od klientů, kteří mají nárok na sociální příspěvky. Ne všichni na ně ale dosáhnou. Nárok na ně se těžko prokazuje právě lidem na pomezí sociální a zdravotní potřebnosti, třeba psychiatrickým pacientům.

Bývalý ředitel pražské Bohnické léčebny Ivan David již dříve uváděl, že léčebna se stará o desítky lidí bez domova, kterým po léčbě hrozí návrat na ulici. O střechu nad hlavou mohou podle něj po propuštění z léčebny přijít i další desítky pacientů, které není kam umístit a nemají se kam vrátit.

Cílem expertního panelu obou ministerstev je zpracovat koncepci rozvoje systému zdravotních a sociálních služeb v modelu dlouhodobé péče týkající se zejména seniorů. Skupina by měla přijít s dokumentem, který by vedl ke změnám zákonů.

Řešením by podle Šnajdra bylo změnit zákony, definovat jeden zdroj financování a vymezit speciální zdravotnicko-sociální zařízení. Nutnost učinit takové kroky podle něj naroste spolu se stárnutím populace. V tom se Šnajdr na semináři shodl i s ředitelem odboru strategie a rozvoje VZP Pavlem Vepřekem. "Sociální služby by se měly přestěhovat pod střechu zdravotního pojištění," míní Vepřek.

Nalézt společnou řeč mezi dvěma ministerstvy je těžké také podle hejtmana kraje Vysočina Jiřího Běhounka. I podle něj se ale situace bude muset rychle řešit s tím, jak přibývá seniorů. "Dohoda ministerstva zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí je stále deklarována, ale stále v nedohlednu," uvedl Běhounek.

ČTK, Leona Heczková

Zdroj: ČTK