Slučování zdravotních ústavů kraje až na výjimky neznepokojuje

Slučování zdravotních ústavů, o němž rozhodl ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS), zatím v krajích nenarazilo na výraznější odpor. Někteří zaměstnanci ústavů mají sice obavy z dalšího vývoje, nahlas se o nich ale neodvažují hovořit. Naopak šéfové ústavů a krajští radní pro zdravotnictví změnu vesměs schvalují nebo se k ní staví jako k čistě administrativnímu opatření, které je v kompetenci ministra. Vyplynulo to z ankety ČTK.

Julínek odvolal v pátek osm ředitelů zdravotních ústavů a původních 14 krajských ústavů sloučil do sedmi. Svůj krok vysvětlil lepším využitím peněz. Zdůraznil, že žádného ředitele neodvolal kvůli tomu, že by byl s jeho prací nespokojen.

Znepokojeni novou situací jsou například pracovníci jihlavského zdravotního ústavu, který po sloučení spadá pod brněnské vedení. "Sloučení vysočinského ústavu s brněnským je prvním krokem ke zrušení zdravotních ústavů. Následovat bude privatizace služeb, jež poskytují," řekla ČTK anonymně jedna ze zaměstnankyň.

Nikdo prý o situaci s novináři nesmí hovořit, podávat informace může jen ředitel v Brně. "Když nařízení porušíme, hrozí nám propuštění z práce," uvedla pracovnice. Ředitel jihlavského ústavu Stanislav Wasserbauer byl odvolán z funkce už v září - údajně proto, že sloučení kritizoval. Ústav pod jeho vedením vykázal zisk kolem pěti milionů korun, v brněnském na tom údajně nejsou ekonomicky dobře.

S dělením na kraje vznikly krajské hygienické stanice, které se od roku 2003 rozdělily na dvě instituce - přibyly zdravotní ústavy. "Považuji za nešťastné vůbec rozdělení hygieny na úřady a ústavy. Myslím si, že to byl tenkrát neprozřetelný krok. A tohle jsou samozřejmě důsledky toho, že ústavy samy o sobě nejsou příliš životaschopné," řekl ČTK náměstek jihočeského hejtmana pro zdravotnictví Vladimír Pavelka. Podle něj je sloučení ústavů pro Jihočeský a Plzeňský kraj s ředitelstvím v Plzni pouze administrativním krokem.

"Myslím si, že hygienické stanice určitě mají své opodstatnění. To, že se redukují zdravotní ústavy, není na škodu," domnívá se plzeňský krajský radní pro zdravotnictví Pavel Karpíšek.

Ředitel Zdravotního ústavu v Brně Bohumil Pokorný považuje slučování poboček za krok správným směrem, kritický není ani šéf krajské hygienické stanice Jan Mareček. Jihomoravští hygienici nyní podle Marečka se zdravotním ústavem jednají o poskytování služeb na příští rok. Z dosavadních jednání usuzují, že jejich požadavky budou zajištěny.

Také zlínský radní za zdravotnictví Bronislav Fuksa i ředitelka zdravotního ústavu pro Olomoucký a Zlínský kraj Daniela Dvorská si nemyslí, že Julínkovo rozhodnutí chod ústavů ohrozí. "Jde čistě o rozhodnutí ministerstva v rámci restrukturalizace sítě," řekl Fuksa. Dvorská míní, že jde o krok k úspoře finančních prostředků. "Při rozumném provedení restrukturalizace bude zdravotní ústav schopen zajistit vše ve stávajícím rozsahu," dodala.

Pražský radní Milan Pešák přiznal, že o novém opatření nemá bližší informace. Podobně se vyjádřil i náměstek středočeského hejtmana pro zdravotnictví Josef Kantůrek. "Budeme k tomu mít seminář," řekl ČTK.

Zdravotní ústavy se zaměřují na osvětové, preventivní a laboratorní činnosti, nevykonávají zdravotní dozor. Ten je úkolem hygienických stanic, kterých se nynější změna netýká. Nadále zůstává 14 krajských hygienických stanic s pobočkami v okresech a možnost státního zásahu například při výskytu listerie v potravinách.

Zdroj: ČTK