Školné přiměje mediky vážit si studia

Minulý týden přinesla redakce Medical Tribune názory mediků a mladých lékařů na téma zavedení školného. Jak vyplynulo z ankety, někteří s odloženým školným souhlasí, jiní jsou zásadně proti. Přečtěte si - Studenti a mladí lékaři: školné ano i ne

Tento týden si můžete přečíst názory děkanů lékařských fakult. Medical Tribune oslovila tři zástupce fakult s následujícími dotazy.

1) V případě, že bude schválen zákon o školném v podobě, v jaké se dnes projednává ve vznikající koalici, zavedete školné a v jaké předpokládané výši?

2) Uvažovali byste v případě zavedení školného o nějakých průvodních úlevách nebo kompenzacích pro sociálně slabé studenty? Popřípadě o zvýšení prospěchového stipendia?

3) Předpokládáte, že v případě povinného zavedení školného ze zákona (bez možnosti volby vedením školy) ve výši 20 tisíc korun ročně by toto mělo dopad na množství a kvalitu studentů hlásících se na studium na LF? Pokud ano, jaký?

4) Myslíte, že by se školné projevilo i v přístupu studentů ke studiu a ke zlepšení kvality absolventů?

5) Jaký význam by mělo vybrané školné pro hospodaření školy a kvalitu výuky? Pro jaké účely by se prioritně využilo?

Prof. MUDr. Vladimír Mihál, CSc., statutární zástupce děkana, proděkan pro rozvoj a vnější vztahy LF UP v Olomouci

1) Po nalezení rozumného konsenzu počítáme se zavedením školného ve výši blížící se maximu navrhované sumy. Studium medicíny má totiž jeden z nejvyšších koeficientů náročnosti.

2) Mělo by to být jednou z podmínek zavedení školného. Počítá se, že asi u 10% sociálně slabších studentů by školné mohlo být financováno formou stipendia. Osobně jsem i za podporu velmi nadaných studentů bez ohledu na jejich sociální podmínky. Podstatné ale je, aby stejné podmínky platily i pro studenty z jiných států EU, zejména pro studenty ze Slovenska. Na všech lékařských fakultách ČR by pravděpodobně došlo k úbytku počtu studentů ze Slovenské republiky. Samotné zavedení školného není ale automatickou zárukou zvýšení kvality studia na jednotlivých fakultách.

3) Bude záviset na samotných studentech, jak se budou zajímat o úroveň "své alma mater" a jak se budou snažit ovlivnit samotné kurikulum zaváděním mnohých moderních trendů do samotné výuky. Jsem rovněž přesvědčen, že na všech LF ČR provádíme dlouhodobě a kontinuálně zásadní zvyšování kvality vysokoškolského studia i bez školného. Školné by nám to mohlo výrazně usnadnit a urychlit.

4) Ano. Určitě by se tak stalo. Na našich LF stále studuje mnoho studentů, kteří si své studium prodlužují a tak nadměrně finančně zatěžují nejenom své rodiče.

5) Část školného by se zřejmě "rozpustila" na stipendia pro sociálně slabší a nadané studenty, část by se využila na zavádění moderních stylů výuky s interaktivním oživením nebo s dovybavením fantómových učeben apod.

doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc, děkan LF UK v Plzni

1) Rozhodnutí o školném nebude záviset na vedení Lékařské fakulty, ale na vedení Karlovy Univerzity. Předpokládám, že specifikace výše školného by ale na fakultě závisela, a pokud by to bylo na našem rozhodování, uvažovali bychom vzhledem k finanční náročnosti studia Všeobecného lékařství a Zubního lékařství patrně o submaximální výši.

2) Myslím, že úvaha o sociálních kompenzacích se vyskytuje i v koaličních debatách. Zároveň existuje sociální fond Univerzity tvořený centrálně a z něho by jistě bylo na sociálně slabé studenty pamatováno. Eventuální zvýšení prospěchového stipendia by se odvíjelo od aktuálního ekonomického stavu fakulty.

3) Nemyslím si, že i kdyby povinné školné dosáhlo 20tis Kč., měl by tento fakt zásadní vliv na počet studentů hlásících se na LF. Zájem o medicínu je poměrně konstantní, a porovnáme-li oněch 20 tisíc Kč se školným na některých soukromých VŠ, tak se mi zdá být ještě únosné. Omezení počtu studentů hlásících se na LF daleko více ovlivní demografické trendy vyplývající z nízkých ročníků narozených v 90. letech.

4) Souhlasím s názorem pana prezidenta Klause, že školné by nebylo ani tak velkým ekonomickým příspěvkem do hospodaření fakult jako motivačním faktorem pro řadu studentů. Je bohužel známým faktem, že co dostane člověk zadarmo, moc si toho neváží. A tak v případě některých studentů by školné mohlo pomoci k zlepšení jejich přístupu ke studiu.

5) Již jsem se zmínil, že vybrané školné by bylo jistě vítaným zvýšením rozpočtu, nicméně pokud je propočítám vzhledem k počtu studentů na fakultě, nebylo by úplně zásadním faktorem naší ekonomiky. Je otázka, zda by ze zákona nevyplynuly i určité vazby tohoto příspěvku do některých aktivit, např. zrovna na podporu sociálně slabých studentů atd. Jinak by samozřejmě miliony, které by ze školného vzešly, byly použity prioritně na přístrojové vybavení laboratoří, eventuelně na audiovizuální techniku při zlepšování stavů učeben.

MUDr. David Marx, proděkan 3. LF UK pro studium a výuku

1) Pokud bude školné na veřejných vysokých školách schváleno, nepochybně jej zavedeme a jako součást UK budeme respektovat rozhodnutí univerzity o jeho výši.

2) Takto daleko naše úvahy t.č. nesahají - předpokládáme, že příslušná legislativa bude upravovat i event. úlevy či kompenzace školného. Současná pravidla pro stanovení výše prospěchového stipendia nastavená UK jsou taková, že mnoho prostoru k navýšení není - pokud by školné bylo využitelné např. i jako zdroj stipendijního fondu, jistě tuto možnost využijeme.

3) Pokud zavedení školného budou doprovázet kompenzační mechanismy (zvýhodněné půjčky, odložené splácení apod.) obvyklé v řadě zemí EU, nedomníváme se, že jeho zavedení ovlivní kvalitu uchazečů o studium či jejich počty - zkušenosti ze zahraničí tomu rozhodně nenasvědčují.

4) Zahraniční zkušenosti ukazují, že spoluúčast na úhradě vzdělání vede ke zvýšení efektivity studia - motivuje většinu studentů k tomu, aby zbytečně délku studia neprodlužovali, lze očekávat, že podobný jev by nastal i u nás. Při stávajícím počtu studentů a navrhované výši školného, by toto tvořilo cca 1/10 rozpočtu fakulty - tedy částku nikoli nevýznamnou.

5) Předpokládáme, že bychom tyto prostředky využili ke zvýšení komfortu výuky i její kvality (motivace učitelů, vybavení výukových prostor apod.) a dle možností k posílení motivace studentů (stipendia).

Jan Činčura, www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz