Sjezd ČLK. Tvrdá kritika ministra i smířlivý tón nového viceprezidenta
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek si i na 37. sjezd České lékařské komory (ČLK) přijel pro svou pravidelnou dávku kritiky. Ta se i letos týkala především – podle ČLK „katastrofálního“ – nastavení úhradové vyhlášky či odměňování zdravotníků, jehož možné navýšení skrze úhradovou vyhlášku zpochybnil na sjezdu i stínový ministr zdravotnictví za ANO Kamal Farhan. Nově zvolený viceprezident ČLK Jan Přáda, který za mladé lékaře vede s ministerstvem vyjednávání o narovnání poměrů ve zdravotnictví, však vůči ministrovi zvolil o poznání smířlivější tón a se slovy „ministři jsou taky lidi“ nabídl Vlastimilu Válkovi užší spolupráci na systémových změnách českého zdravotnictví.
Letošní sjezd České lékařské komory, který se uskutečnil 4. a 5. listopadu v pražském hotelu Clarion, se nesl v tradičním duchu kritiky poměrů ve zdravotnictví a právě sloužícího ministra zdravotnictví, který se stal i letos hlavním hostem závěrečného dne sjezdu. Výjimečným tento sjezd činila především atmosféra protestní kampaně lékařů, kteří se chystají k 1. prosinci tohoto roku vypovědět dobrovolné přesčasy. Dosavadní předseda Sekce mladých lékařů ČLK Jan Přáda, který vede vyjednávání s ministerstvem za mladé lékaře a je hlavním iniciátorem protestu, povýšil v rámci ČLK na pozici viceprezidenta, když v této funkci po 15 letech vystřídal Zdeňka Mrozka.
Na sjezdu rezonovala především témata ekonomické a personální udržitelnosti, která uvedli v první den akce svými příspěvky ředitel VZP Zdeněk Kabátek a šéf ÚZIS prof. Ladislav Dušek. Ostatně jsou to dlouhodobě nejpalčivější témata i podle prezidenta ČLK Milana Kubka. „Jsou to jednoznačně témata, která rozhodnou o tom, jestli dokážeme společně vyřešit budoucnost zdravotnictví,“ uvedl Kubek, podle něhož v důsledku protestu mladých lékařů a zejména ve světle informací, které se dostávají na světlo, už zdravotnictví nikdy nebude takové jako dřív. „Doktoři se přestali bát mluvit. Na povrch vyplouvají poměrně otřesné výpovědi o šikaně, diskriminaci a dalších věcech, kterým jsou zejména mladí lékaři a lékařky vystaveni,“ poznamenal prezident ČLK. Podle Kubka je k řešení personální krize zapotřebí především zvýšit atraktivitu práce lékařů. „Je to samozřejmě o pracovních podmínkách, o přístupu ke vzdělání, ale v neposlední řadě také o finančním ohodnocení. I kdyby byla medicína především posláním, tak to přeci neznamená, že poslání nemůže být slušně zaplaceno,“ dodal Kubek a za účasti ministra zdravotnictví otevřel diskusi o ceně práce českých zdravotníků, potřebných systémových změnách a aktuálním nastavení úhradové vyhlášky.
ČLK: Katastrofa hlavně pro ambulantní specialisty
Zejména v souvislosti s rostoucími náklady v důsledku inflace je letošní podoba úhradové vyhlášky podle Milana Kubka katastrofou jmenovitě pro segment ambulantních specialistů. Samotný způsob projednávání úhradové vyhlášky na příští rok byl podle Kubka „podivný“. Šéf ČLK si ministrovi a přítomným delegátům stěžoval, že komora neměla kromě první, relativně konsensuální verze možnost vyjádřit se k následným úpravám vyhlášky. „Způsob, kdy se objevil nějaký text, který jsme měli možnost připomínkovat, a pak se objevily další texty, na které jsme nemohli vůbec reagovat, je prazvláštní,“ podivil se Kubek. Přesto však ministrovi poděkoval za navýšení v segmentu primární péče, resp. navýšení pro praktické lékaře pro děti a dorost. Akceptovatelné je pak podle Kubka i zvýhodnění pro domácí paliativní péči a komora prý „překousne“ i navýšení pro zubaře. Úhradovou vyhlášku si ale podle Kubka „odskákali“ ambulantní specialisté. Ostatně i ti se na svém sjezdu konaném 3. listopadu v Průhonicích pustili do Vlastimila Válka s tím, že dvou‑ až sedmiprocentní navýšení úhrad pro tento segment je nedostatečné a neodpovídá potřebám praxí ambulantních specialistů, které navíc ministr Válek opakovaně nazýval během diskuse „praktickými specialisty“, čímž podle ambulantních specialistů odhaluje svou afinitu k segmentu primární péče. Sdružení ambulantních specialistů zareagovalo na podobu úhradové vyhlášky usnesením, ve kterém doporučuje, aby ambulantní specialisté zdravotním pojišťovnám nepodepisovali žádné úhradové dodatky, pokud by pouze kopírovaly úhradovou vyhlášku Ministerstva zdravotnictví a nebyly pro ně výhodnější. Mimo to ale také zcela vážně zvažují protesty namířené zejména proti ministrovi zdravotnictví Vlastimilu Válkovi a zdravotním pojišťovnám (viz rozhovor s předsedou SAS Zorjanem Jojkem).
Podle Kubka je ale také nepochopitelné, že za stejný výkon se stejným vybavením dostávají různé odbornosti zaplaceno různě. „Vysvětlete mi, proč za ultrazvuk provedený kardiologem je hodnota bodu 108, angiologem 104 a internistou 102. Proboha, co vám ti internisti udělali,“ otázal se ministra prezident ČLK a vyčetl mu, že neguje například dřívější dohody o bonifikaci pro držitele diplomu celoživotního vzdělávání či bonifikace pro praktické lékaře sloužící pohotovostní služby. Stejně prý svým postupem nerespektuje dohodu z předchozího volebního období, kdy se Kubek domluvil s tehdejším premiérem Andrejem Babišem a ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem na valorizaci ceny práce lékařů – dvakrát o 10 procent a poté podle inflace. „To je v současnosti významné, protože inflace je 15 procent,“ připomněl Kubek. Ministr Válek obhajoval nastavení úhradové vyhlášky i daty Českého statistického úřadu, která prý ukazují, že v oblasti léků, materiálu a lékařských přístrojů inflace prakticky neexistovala. „Podle ČSÚ mezi lety 2019 až 2022 prakticky ty náklady nerostly. Mohu ta data zpochybňovat, mohu jim věřit, nevěřit, ale musím z těchto dat vycházet,“ poznamenal Válek s tím, že pokud jde o rozdílné platby za stejné výkony, tak s prezidentem ČLK souhlasí, ale v dohodovacím řízení nedošlo ke shodě. Větší protežování praktických lékařů je z pohledu ministra žádoucí zejména s ohledem na problémy s dostupností primární péče. „Z dat ÚZIS vyplývá, že nám postupně stárne především populace praktických lékařů pro děti a dorost a praktických lékařů pro dospělé. Proto primární péči musíme podpořit,“ vysvětlil Válek, podle něhož v posledních několika letech přibývá lidí, kteří nemají svého praktika a nemají praktika pro své dítě. Pokud jde o cenu práce lékařů, tak ministr připomněl, že v úhradové vyhlášce je historicky poprvé definováno 6,8 miliardy, které jsou určeny právě na zvýšení odměňování zdravotníků.
Farhan: Nejste první, kdo tam tu „hovadinu“ napsal
Podle Kubka je ale ustanovení o 6,8 miliardy na platy vágní a zdravotníkům zvýšení platů a mezd nezaručí. „Jako vtip dobrý, ale realita je taková, že ta formulace je jedna naprosto vágní větička. Jak to pozná doktor a zdravotní sestra, která v té nemocnici pracuje? Nikdo se nedopočítá 6,8 miliardy korun, každá nemocnice bude mít nárůst jiný, každá nemocnice je v jiné ekonomické situaci,“ kontroval Kubek. Tvrdě na slova ministra zdravotnictví reagoval jeho stínový protějšek za hnutí ANO Kamal Farhan. „Mě už to z vaší strany začíná iritovat, protože vy říkáte, že jste první, kdo tam takovou hovadinu napsal. Prošel jsem si ty vyhlášky a je to tam napsané v roce 2016, 2017, 2018 a 2022. Samozřejmě je to tam pokaždé trochu jinak…,“ připomněl Farhan ostře ministru Válkovi s tím, že není v jeho moci donutit krajské, městské a soukromé nemocnice, aby tyto peníze zdravotníkům přerozdělily. „Nebyl jste schopen zajistit ani to, aby se splnil příkaz ministra na čtyřprocentní navýšení ve fakultních nemocnicích. Mělo to být od ledna a trvalo to celých devět měsíců. Bulovka to nemá do dneška. Nejste schopen splnit čtyři procenta u přímo řízených organizací, tak nemluvte o 6,8 miliardy. Nikdo je nikomu nedá, tedy pojišťovny je dají zdravotnickým zařízením, ale doktoři to na platech neuvidí,“ zdůraznil Farhan. Válek v reakci přiznal, že možnosti ministra jsou ve vztahu k jiným než přímo řízeným organizacím omezené. Chybou v případě realizace čtyřprocentního navýšení podle Válka bylo, že ministerstvo nepostupovalo centralizovaně. „Uznávám, neudělali jsme centrální postup a neřekli ředitelům jasně, jak mají ty peníze rozdělit. Z toho jsme se ale poučili,“ odvětil Válek s tím, že v tomto případě bude postup s řediteli a jejich personalisty jednotný. Navýšení tabulkových platů by pak mělo nepřímo ovlivnit i odměňování v organizacích mimo působnost ministerstva. Klíčové řešení však bude představovat teprve až speciální zákon o odměňování, který požadují lékaři i odbory a k jehož předložení v příštím roce s platností od 1. ledna 2025 se zavázal i ministr Válek. O podrobnostech měl Válek následně jednat ve středu 8. listopadu s odbory a zástupci mladých lékařů. Jednání se uskutečnilo, ministr se však nakonec neúčastnil. Další jednání, plánované na pondělí 13. listopadu, proběhlo až po uzávěrce tohoto vydání Medical Tribune. Na sjezdu ČLK však před těmito jednáními došlo ze strany zástupce mladých lékařů a novopečeného viceprezidenta ČLK Jana Přády k překvapivému gestu smíření dodávajícímu posluchačům pocit, že se obě znesvářené strany nakonec přeci jen mohou dohodnout.
Přáda: Ministři jsou taky lidi
Přáda ve svém proslovu projevil vůči ministru Válkovi pochopení a nabídl ministerstvu rovnocenné partnerství. „Je mi jasné, že resort, který řídíte, je obrovsky složitý a že řešíte věci, které si ani nedokážu představit. Jste mezi třecími plochami poskytovatelů, pacientů, pojišťoven. Řešíte toho spoustu a jste pod obrovským tlakem, protože stejně jako platí, že lékaři jsou jenom lidi, i ministři jsou jenom lidi,“ pronesl na úvod empaticky Přáda. Dodal však, že ministr občas zapomíná, že je také ministrem zdravotníků a měl by „kopat“ za to, aby ve zdravotnictví panovaly takové podmínky, aby zdravotníci nechtěli odcházet a dělali práci ve zdravotnictví rádi a v důstojných podmínkách. Přáda zároveň deklaroval vůli dohodnout se a nastavit takové podmínky, aby mohl být protest lékařů odvolán. „Myslím si, že po počátečních konfrontacích jsme ochotni na vše zapomenout,“ pronesl Přáda. Podmínkou však zůstává, že lékaři s ministrem naleznou společnou řeč a oboustranně výhodné řešení jak v oblasti změn zákoníku práce, tak vzdělávání a odměňování. Speciální zákon o odměňování by se podle Jana Přády neměl šít horkou jehlou. Prioritou je, aby lékařům dával podobnou záruku jako platové tabulky. Ostatně ty lze podle Přády změnit hned, a to nařízením vlády. „Spousta věcí se dá řešit rychle a spousta věcí se dá řešit ve spolupráci s námi. ČLK by měla být vnímána jako důstojný a rovnocenný partner,“ myslí si Přáda, podle něhož se však ministr příliš často staví vůči lékařům do opozice. „Jste náš ministr, vy byste mohl být v tomto absolutně s námi a my bychom si v tom boji měli navzájem pomáhat. Celá tato situace mě osobně mrzí. Pojďme to nastavit tak, aby toto byla poslední protestní akce zdravotníků v České republice. Pracujme společně na tom, aby pracovníci v českém zdravotnictví měli důstojné pracovní i mzdové podmínky. Jste ministr, ale jste i lékař,“ apeloval na Válka nový viceprezident ČLK a uznal, že vinu za aktuální problémy nenese současný ministr, ale že jde o dlouholeté problémy českého zdravotnictví. „Můžete být po dlouhé době první člověk, který se tomu postaví a otočí kormidlo českého zdravotnictví správným směrem. Myslím si ale, že je to věc, na které bychom měli spolupracovat,“ uzavřel Přáda.
K věci...
Zaznělo na sjezdu ČLK
Výběr z deklaratorních usnesení 37. sjezdu České lékařské komory (kráceno)
- Sjezd ČLK vyslovuje nespokojenost s prací ministra zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimila Válka, CSc., MBA, EBIR, a jím vedeného ministerstva, které neřeší zásadní problémy českého zdravotnictví, kterými jsou: nezajištěné financování, personální devastace, porušování platných právních předpisů, zejména zákoníku práce, zhoršující se dostupnost zdravotní péče pro pacienty, a to včetně opakující se nedostupnosti i běžných léků.
- ČLK požaduje urychlené přijetí speciálního zákona o odměňování zdravotníků a lékařů, který zajistí lékařům za základní pracovní dobu příjmy v rozmezí nejméně 1,5násobku až trojnásobku vždy aktuální průměrné mzdy v ČR, a to v závislosti na získané kvalifikaci. Zákon zároveň musí úměrně navýšit příjmy ostatních pracovníků ve zdravotnictví, včetně soukromých poskytovatelů ambulantních zdravotních služeb.
- Protestní akce „Lékaři jsou jenom lidi“ vyhlášená s podporou odborových organizací Sekcí mladých lékařů ČLK není protestem pouze mladých lékařů a lékařek, ale akcí celé České lékařské komory. Cílem České lékařské komory je prosadit důstojné pracovní podmínky a odměnu za práci pro všechny lékaře.
- Česká lékařská komora vyzývá všechny lékaře a lékařky pracující v nemocnicích, aby se do akce zapojili tím, že vypovědí či odmítnou uzavírat dohody o práci přesčas a budou v prosinci 2023 pracovat pouze v rozsahu základní pracovní doby. Komora vyzývá všechny ostatní lékaře, aby své nemocniční kolegy solidárně podpořili.
- ČLK vyzývá všechny zaměstnavatele ve zdravotnictví, aby proti lékařům, kteří vypovědí či odmítnou uzavřít dohody o práci přesčas či jen trvají na dodržování zákonných limitů práce přesčas, nepřijímali jakákoli nepříznivá opatření.
- ČLK zásadně odmítá jakékoli projevy znevýhodňování a diskriminace zdravotníků oproti ostatním pracovníkům.
- ČLK požaduje po Ministerstvu zdravotnictví, aby ve spolupráci s komorou připravilo a předložilo návrhy legislativních změn, které umožní České lékařské komoře provádět kontroly personálního vybavení poskytovatelů zdravotních služeb.
- ČLK upozorňuje na stále neuspokojivý stav specializačního vzdělávání lékařů. Komora odmítá veškeré projevy nátlaku a šikany, kterým bývají mladé lékařky a lékaři vystavováni. Komora trvá na důsledném dodržování povinnosti zaměstnavatelů umožnit mladým lékařům atestační přípravu ve stanovené době.
- ČLK vyjadřuje zásadní nespokojenost s vyhláškou č. 319/2023 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad za hrazené služby a regulačních omezení pro rok 2024, tedy s tzv. úhradovou vyhláškou, která nezajišťuje poskytovatelům zdravotních služeb pokrytí zvýšených nákladů způsobených vysokou mírou inflace.
- Sjezd ČLK ukládá představenstvu ČLK uspořádat na jaře 2024 velkou veřejnou konferenci na téma „Kritický nedostatek zdravotníků a očekávatelný zhoršující se zdravotní stav silných populačních ročníků narozených v letech 1970–1980“.
- ČLK upozorňuje, že tzv. telemedicínské služby, k jejichž živelnému rozvoji došlo v čase epidemie nemoci covid‑19, vedle výhod přinášejí také četná rizika, proto požaduje pro jejich poskytování řádný právní rámec.
- ČLK podporuje rozvoj digitálních technologií ve zdravotnictví. Zároveň však ČLK trvá na tom, že elektronizace musí lékařům ulehčovat práci tak, aby se mohli více věnovat svým pacientům.
- ČLK vyzývá vládu ČR, a zejména ministra zdravotnictví, aby již konečně začali řešit problém nedostatku lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. ČLK je připravena s Ministerstvem zdravotnictví a s vládou ČR spolupracovat.
- Sjezd rozhodl zvýšit prezidentovi ČLK paušální náhradu za ztrátu času ve výši 150 000 Kč měsíčně a viceprezidentovi paušální náhradu za ztrátu času ve výši 110 000 Kč měsíčně, a to s účinností od 1. 1. 2024.
Zdroj: Usnesení 37. sjezdu České lékařské komory