Sjednocení platů je „nesmysl roku“, zaznělo na Zdravotnictví 2025

Na odborné konferenci Zdravotnictví 2025 se v rámci diskusního panelu zaměřeného na ekonomiku a financování zdravotnictví odborníci jednohlasně postavili proti návrhu na sjednocení platů zdravotníků, který prosazují odbory. Ředitelé nemocnic i ekonomové varovali před zavedením rigidního systému, který by omezil flexibilitu odměňování v nemocnicích a dále zatížil již tak napjatý státní rozpočet. Panelisté zdůraznili, že návrh odborů ohrožuje efektivitu zdravotní péče a dlouhodobou udržitelnost systému, což by mělo negativní dopady na celý sektor.

Na odborné konferenci Zdravotnictví 2025 se na panelu zaměřeném na ekonomiku, financování a odměňování ve zdravotní péče sešli odborníci, kteří měli jedno společné – rezervovaný až kritický postoj k možnosti vzniku nového zákona o odměňování zdravotnických pracovníků, který s vidinou sjednocení odměňování zdravotníků prosazují odbory. Pavel Hroboň, moderátor panelu a člen Národní ekonomické rady vlády, zahájil diskusi poukazem na nutnost větší flexibility v oblasti řízení zdravotnických zařízení. „Pokud chceme po lidech, kteří vedou zdravotnická zařízení, zvýšení efektivity, musíme jim dát alespoň volné ruce. Ideálně i startovací investice,“ poznamenal Hroboň a dodal: „Bohužel, současná situace zejména v oblasti platů to neumožňuje. Je škoda, že zde není pan vicepremiér, aby se k tomu mohl vyjádřit.“

Hroboň následně ostře kritizoval požadavek odborů na sjednocení platů prostřednictvím zákona o odměňování zdravotníků, k jehož realizaci se zmiňovaný vicepremiér, tedy ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, před rokem zavázal. Hroboň „nápad“ označil dokonce za „vědecký nesmysl roku“. „Pokud chceme vidět nějaké výsledky, tak tímhle stejným směrem dál jít nemůžeme. Dokonce bych si troufnul přihlásit do různých soutěží, jako je třeba ‚vědecký nesmysl roku‘ nebo ‚absurdita roku‘, požadavek na jednotný zákon o odměňování zdravotníků,“ dodal a zdůraznil, že rigidní systém by znemožnil potřebné změny ve zdravotnictví. „Představa, že při aktuální a budoucí potřebě zdravotníků, při těch počtech, které máme, budou lékaři muset mít platy jednotně vyjednané odboráři, mi přijde naprosto absurdní,“ prohlásil Hroboň s tím, že by v této souvislosti chápal výjimku pro určité skupiny pracovníků, zejména pro absolventy lékařských fakult. „Ti ještě nejsou zcela kvalifikovaní a tam bych určitou ochranu chápal,“ uznal.

Gottvald: Očekávání zdravotníků jsou téměř nekonečná

Ředitelé nemocnic v diskusi opakovaně vyjádřili obavy, že sjednocení platů by vedlo ke ztrátě flexibility, což by mohlo negativně ovlivnit efektivitu a zhoršit jejich schopnost reagovat na personální a finanční výzvy. Tomáš Gottvald, generální ředitel Nemocnic Pardubického kraje, upozornil na rostoucí požadavky lékařů na odměny za přesčasovou práci. „Dnes lékaři chtějí za výpomoc až 72 000 korun za den, což je zhruba tři tisíce na hodinu. Mnozí si zkracují úvazky, aby mohli pracovat za tyto sazby u jiných poskytovatelů, a tak cestují po celé republice,“ vysvětlil. Gottvald dále kritizoval četné novely zákoníku práce, které podle něj brání flexibilitě v odměňování a náboru personálu, zejména ve specializovaných oborech. „Máme příliš mnoho specializačních směrů, což nám v některých nemocnicích znemožňuje získat klíčové odborníky,“ dodal a pochválil ministerský záměr otevřít zákony č. 95/2004 Sb. a č. 96/2004 Sb., upravující vzdělávání lékařů a nelékařů. „Tyto zákony výrazně omezily české zdravotnictví. Do malé nemocnice je prakticky nemožné získat všeobecného internistu. Kardiologové odmítají jít na všeobecnou internu. Sehnat někoho na tuto pozici je extrémně složité,“ upřesnil.

Nároky zdravotníků pak označil za často nerealistické. „Očekávání našich zaměstnanců jsou dnes téměř nekonečná. V některých oborech si dokážu představit trh ve zdravotnictví, ale v jiných poskytujeme veřejnou službu, ať chceme, nebo ne, a musíme zajistit určitou dostupnost péče,“ zdůraznil. V této souvislosti zmínil také vážnou personální krizi. „Trápí nás nedostatek personálu – nejen lékařů, ale i nelékařského zdravotnického personálu. Tady už nepůjde o to, kolik jim dáme v rámci odměňování, ale jestli vůbec bude dostatek lidí," varoval.

Ludvík: Více peněz za méně práce je špatně

Miloslav Ludvík, ředitel Fakultní nemocnice Motol, navázal na probíhající diskusi a zdůraznil, že růst platů v posledních letech byl významný, aniž by to přineslo odpovídající efektivitu ve zdravotnictví. „Pamatuji si na jednoho náměstka ministra zdravotnictví někdy po roce 2000, který mi napsal: ‚Zvyšte platy, ale nezhoršujte hospodářský výsledek, přitom vám na to nedáme ani korunu.‘ A od té doby to v podstatě pokračuje stejně,“ vzpomněl Ludvík a zkritizoval výsledek loňských protestů lékařů. „Klasická ekonomická poučka říká, že produktivita práce znamená vyšší výkon na jednotku práce za stejné peníze. Ale vzpomeňte si na loňskou situaci, kdy se říkalo ‚více peněz, méně práce‘, a to se v mnoha ohledech naplnilo,“ konstatoval.

Ludvík se rovněž účastní jednání o novém zákonu o odměňování zdravotníků. Tlak na to, aby se platy ve státním a soukromém sektoru sjednotily, považuje za riziko pro celý zdravotní systém. „Můžeme mluvit o efektivitě, ale situace je komplikovaná. Nevím, jak to dopadne, to je otázka pro zákonodárce. Ale už teď se dostáváme do takových čísel, že nám, ředitelům, z toho padají vlasy,“ dodal.

K finančním výzvám, kterým čelí nemocnice, Ludvík uvedl konkrétní příklad své nemocnice. „Jen když se podíváte na návrh úhradové vyhlášky pro příští rok, která se už asi moc nezmění, pro nemocnice je tam navýšení 1,2 procenta. To bude více pro menší nemocnice, ale pro velké, jako je Motol, to znamená velkou černou díru. Sazby se přibližují, což pro nás v situaci s dvouprocentní inflací znamená náklady kolem 100 milionů korun navíc. A to nemluvím o inflačních doložkách, které jsme byli nuceni zavést a které se teď ukazují jako kontraproduktivní. Jen tato inflace přinese nemocnici dodatečné náklady 100 milionů korun, a Motol dostane zhruba o 220 milionů korun méně než v roce 2024,“ varoval před možnými finančními problémy.

Feltl: Naše zdravotnictví je uzavřeno v betonu

Proti rigidním strukturám svazujícím zdravotnictví se vymezil i David Feltl, ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Upozornil, že systém je svázán právními normami a pravidly, která brání flexibilitě, a s tím i jakýmkoli pokusům o dynamické změny. „Máme zdravotnictví uzavřeno do betonu – zákoníkem práce, platovými tabulkami, kompetencemi, katalogem prací a všemi těmito pravidly. Teď jsme v tom betonu uvězněni s prostorem dva centimetry na každou stranu, a říkáme, že v tom prostoru budeme flexibilní. Ale to je špatně,“ konstatoval Feltl.

Zdůraznil, že místo vytváření dalších pravidel a tabulek by měl být zdravotní systém otevřen dynamice a konkurenci. „Musíme rozbít tuto krustu, kterou jsme si sami vytvořili, a pustit do zdravotnictví čerstvý vzduch – trh, konkurenci. Ne se zaměřovat na srovnávání platů, vytváření tabulek a norem pro všechno, ale naopak pustit do systému dynamiku a flexibilitu,“ dodal.

Feltl dále poukázal na důležitost správné práce s daty, která jsou již sbírána, ale nejsou prý efektivně využívána. „Máme ÚZIS, data se sbírají, stačí s nimi správně pracovat,“ řekl. V této souvislosti je podle Feltla nezbytné začít se také více bavit o tom, kde má být která péče. V tom by měly sehrát větší úlohu i zdravotní pojišťovny, jejichž role by měla být lépe definována a posílena, což opakovaně zaznívalo v průběhu celé konference.

Podobně jako Tomáš Gottvald, i David Feltl zdůraznil potřebu reformovat zákon upravující postgraduální vzdělávání lékařů. Jeho současnou „zkostnatělou“ podobu vnímá jako obrovskou překážku. „Zákon č. 95/2004 Sb. je příliš rigidní, neumožňuje snadné přecházení mezi obory, což vede k lokálním nedostatkům personálu. V některých oblastech chybějí určité specializace a celé je to příliš zdlouhavé a těžkopádné. Pokud chceme hovořit o efektivitě a udržitelnosti, musíme rozbourat omezující struktury, které bereme jako samozřejmost, ale neměli bychom, pokud chceme systém posunout dál,“ uzavřel.