Situaci duševně nemocných prý zhoršil zákon o sociálních službách

Cesta duševně nemocného na sociální dno může být podle odborníků velmi snadná. Psychiatričtí pacienti sice mívají uznanou částečnou či plnou invaliditu, kvůli neodpracovaným letům ale nemají nárok na invalidní důchod. Zákon o sociálních službách, který loni v lednu zavedl příspěvky na péči pro postižené, situaci v mnohém zhoršil. ČTK to řekl ředitel psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích Ivan David. Podle něj je situace některých jeho pacientů horší než špatná - je totiž bezvýchodná.

Na příspěvky na péči podle Davida hodně psychicky nemocných pacientů vůbec nedosáhne. Podobné výhrady má k zákonu také ředitel sdružení Fokus, které se stará o duševně nemocné, Pavel Novák. "Ten zákon je šitý na míru spíše tělesně postiženým," řekl Novák. Příspěvek pobírá pouze dvě až pět procent klientů Fokusu, 90 procentům z nich přitom byla přiznána plná invalidita.

Údajně sociální potíže dovedly k zoufalému činu i duševně nemocnou ženu, která v neděli ve svém pražském bytě omámila svého známého policistu a poté o tom informovala e-mailem média. Muž se ocitl v kritickém stavu a případ teď řeší policie. Ženě hrozí trest za napadení veřejného činitele.

Žena se podle jejího dlouholetého přítele, který rozeslal médiím vysvětlující dopis, léčí z depresí a fobií a trpí roztroušenou sklerózou. Kvůli incidentu se nyní ocitla s největší pravděpodobností v péči psychiatrů v bohnické léčebně. Ředitel léčebny David informaci ČTK nepotvrdil, ale ani nevyvrátil.

Žena vychovala tři děti a dokud mohla, tak prý pracovala. Přesto prý nedostává invalidní důchod. Bývalý manžel se s ní navíc soudí kvůli výživnému. Soud jí uložil, aby na dceru, kterou má v péči otec, platila tisíc korun měsíčně. Podle prohlášení jejího přítele činí její měsíční příjem 3300 korun. Jen doplatky na léky však podle něj přijdou na nejméně tisícovku za měsíc.

Podle Nováka problém spočívá také v nedostatku sociálních služeb pro duševně nemocné. Člověk se pak vinou několika okolností může dostat do velmi komplikované situace. "Je to jako domino, každý kamínek je malý, ale jednou se něco zvrtne a spadne to celé," řekl Novák.

To, že je sociální situace duševně nemocných skutečně složitá, si myslí také výkonný ředitel České asociace pro psychické zdraví Rostislav Kotrč. "Duševní porucha je těžko prokazatelná, a pokud lidé nejsou v relapsu (opětovně zhoršeném stavu), tak pro okolí relativně fungují, z toho důvodu většinou nemají přiznaný příspěvek na sociální péči ani jiné dávky sociálního zabezpečení," řekl Kotrč ČTK. Sociální péče pro duševně nemocné není podle něj v Česku dobře nastavená. Organizací, které se jí mohou věnovat, je z finančních důvodů málo.

"V letošním roce připravujeme změnu zákona o sociálních službách, v současné době vyhodnocujeme jeho dopady na jednotlivé skupiny postižených, tedy včetně duševně nemocných; pokud zjistíme problémy, bude zákon v příslušných intencích změněn," sdělil již dříve ČTK mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský.

Lidí, kteří vyhledají psychiatrickou pomoc, přibývá. Od roku 2000 se zvýšil počet lidí v psychiatrických ordinacích o třetinu. Například v roce 2006 bylo na psychiatrii ošetřeno skoro půl milionu Češek a Čechů. Rychleji přitom roste počet pacientek než pacientů. Z nemocí převládají afektivní poruchy, tedy deprese a manické stavy, a neurotické choroby, obsese nebo fobie. Nejvíce těchto poruch se eviduje v Praze.

Zdroj: ČTK