Sir Michael Anthony Epstein (1921–2024)
Sir Michael Anthony Epstein, patolog, který identifikoval první známý lidský onkogenní virus, zemřel 6. února ve věku 102 let. Jeho tým zkoumající nádorovou tkáň a kultury s nádorovými buňkami vzorků ugandských dětí identifikoval virus, který nyní nese jeho jméno: virus Epstein-Barrové (EBV). EBV je spojen s mnoha onkologickým chorobami a s řadou neonkologických onemocnění, včetně infekční mononukleózy a roztroušené sklerózy.
Michael Anthony Epstein se narodil 18. května 1921 v Londýně. Studoval medicínu na Trinity College, University of Cambridge a Middlesex Hospital Medical School. Po vojenské službě u Royal Army Medical Corps v Indii se vrátil na univerzitu v Middlesexu, aby studoval onkogenní viry u drůbeže. Výsledky výzkumu však nevzbudily pozornost. V roce 1956 Epstein absolvoval stáž elektronové mikroskopie na Rockefellerově institutu v New Yorku. Po návratu do Middlesexu pak díky nabytým zkušenostem prozkoumal morfologii viru Rousova sarkomu drůbeže a určil, že se jedná o RNA virus.
Náhodně vyslechnutá přednáška Denise Burkitta – lékaře britské koloniální služby se sídlem v Ugandě tč. na dovolené v Británii – o rakovině rozšířené u afrických dětí „The Commonest Children’s Cancer in Tropical Africa — A Hitherto Unrecognised Syndrome” v něm vzbudila zájem či spíše ukrutnou zvědavost. Burkitt popisoval nádor, který se objevil typicky v čelisti a rychle vedl ke smrti. Epsteina nejvíce zaujala data, která ukazovala, že geografické rozšíření nádoru závisí na teplotě a srážkách. Jak později napsal: „biologický činitel musí hrát v příčinné souvislosti významnou roli“ a okamžitě jej napadlo, že původcem nádoru je virus, který je přenášen na klimatu závislým členovcem. Po přednášce se Epstein Burkkitovi představil a domluvili se, že budou na výzkumu nádoru spolupracovat. Epstein se rozhodl přerušit svou současnou práci (na Rousově sarkomu u drůbeže) a hledat virus v lymfomu. Získal finanční prostředky od British Empire Cancer Campaign (později Cancer Research UK), aby mohl odcestovat do Ugandy a zajistit dodávky vzorků do Londýna. Epstein tedy navštívil Burkitta v dnešní Mulago National Referral Hospital v ugandské Kampale a bylo dohodnuto, že vzorky tkáně od pacientů s lymfomem budou letecky přepravovány do Londýna. Toto spojení fungovalo dobře, ale jak uvádí Dorothy Crawford, Epsteinova doktorandská studentka, nyní emeritní profesorka lékařské mikrobiologie (University of Edinburgh, UK) ve své knize Cancer Virus: The Discovery of the Epstein–Barr Virus: „Téměř 3 roky byly všechny Epsteinovy pokusy zachytit virus v nádorových buňkách marné. Nic nefungovalo.” Ani standardní kultivační techniky ani elektronová mikroskopie neposkytly důkaz o viru. Epstein si pamatoval, že některé nádorové viry rostou pouze v maligních buňkách, pokusil se proto vypěstovat lymfocyty ze vzorků tkáně – ale opět bez úspěchu. Pak v prosinci 1963 při „nehodě“ připomínající rozhodnutí Alexandra Fleminga nevyřadit kultury, které byly kontaminovány plísní Penicillium, se na Epsteina usmálo štěstí. Kvůli mlze byl let z Kampaly s nejnovějším vzorkem tkáně do Londýna odkloněn do Manchesteru. Vzorek dorazil do Londýna pozdě během dne a po dlouhé cestě jevil známky značného poškození. Tekutina obklopující vzorek byla zakalená, což naznačovalo bakteriální kontaminaci. Epstein ignoroval návrhy, aby byl vzorek zlikvidován, a zkoumal jej pod mikroskopem. Zakalení bylo ve skutečnosti způsobeno volně se vznášejícími nádorovými buňkami a Epstein si uvědomil, že by mohl dosáhnout buněčné proliferace, kdyby místo obvyklé plazmazické kultury použil kultivační metodu buněčné suspenze. Fungovalo to. Epstein a doktorandka a výzkumná asistentka Yvonne Barr byli schopni konečně pěstovat buňky lymfomu. Měli bohaté zásoby vzorků, ve kterých identifikovali to, co brzo vešlo ve známost jako virus Epstein-Barrové. Jejich objev publikovaný v The Lancet v roce 1964 v článku, který Epstein a Barr napsali spolu s Burtem Achongem, byl prvním důkazem, že virus může způsobit lidský nádor. Virus byl následně pojmenován po svých objevitelích.
Epstein sdílel kultivované buňky s Wernerem a Gertrude Henleovými ve Philadelphii a společně oznámili, že jde o doposud neznámý herpesvirus. Krátce nato se objevily důkazy o tom, že tento virus je rozšířen nejen v rovníkové Africe, ale je všudypřítomný, a to i jako původce infekční mononukleózy. Po publikaci tohoto objevu došlo k prudkému nárůstu zájmu o onkogenní viry.
V roce 1968 se Epstein stal profesorem patologie na univerzitě v Bristolu, kde setrval až do roku 1985. Královna Alžběta II pasovala Michaela Anthony Epsteina na rytíře v roce 1991. V roce 2001 odešel do důchodu.
Za šest desetiletí od identifikace EBV došlo k ohromujícími boomu objevů: kromě Burkittova lymfomu bylo identifikováno mnoho dalších nádorů souvisejících s EBV, například nazofaryngeální karcinom, posttransplantační lymfom, lymfom T/nk buněk, Hodgkinův lymfom, lymfom asociovaný s AIDS, karcinom žaludku a další.
V poslední době se objevily průkazy souvislostí s autoimunními chorobami, zejména s roztroušenou sklerózu.
V přednáškách, rozhovorech a písemných vzpomínkách Epstein zdůrazňoval, že objev viru následoval po „řadě nehod“. Vědecká a lékařská komunita si bude připomínat odkaz sira Michaela Anthonyho Epsteina dalšími výzkumy tohoto záhadného viru.
Zdroje:
Ambinder RF, Xian RR. Sir Michael Anthony Epstein (1921–2024). Science Vol. 384 issue 6693: 274
Watts G. Sir Michael Anthony Epstein. The Lancet. March 16, 2024.