Šifru mistra lékaře odstranily počítače

Výpočetní technika usnadnila lékárníkům práci. A to nejen díky tomu, že ji běžně používají lékaři k vydání receptu na léky. Odstranila složité luštění vyhlášeného škrabopisu doktorů. „Dnes se s ručně psaným receptem setkáváme výjimečně. Ale někteří starší praktičtí lékaři jej stále používají," přiznává lékárnice od sv. Ducha v Krnově.

Vedle stojící seniorka, která si přišla pro svou zásobu medikamentů, přizvukovala: „Mám jednoho praktického lékaře už téměř čtyřicet let. Stále vyplňuje recepty ručně, je to pro něj rychlejší. A chodím si vybírat na ně léky hlavně sem. Paní magistra nemáse čtením problém." Sedmdesátiletá žena u okénka přiznala, že jednou navštívila s receptem jinou místní lékárnu. Tamní méně zkušený magistr byl z receptu téměř bezradný a ještě seniorce vynadal, co jí to její doktor dal.

Z receptu však lékárník musí vyčíst nejen název léku, ale zda dávkování odpovídá věku pacienta, zda je v pořádku číslo pojišťovny či zda se jednotlivé vydané léky navzájem neovlivňují. I tady jim dnes pomáhají počítače. Pokladna-počítač slouží zároveň jako databáze léků, pojišťoven a hlavně cen.

„Ceníky se mění snad co dva týdny. Stejně jako výše doplatku pacienta. Díky těmto databankám hned víme, jaká je aktuální cena, pacienta můžeme upozornit předem, co zaplatí," potvrdili lékárníci. Díky databankám zjistí ihned také dostupnost léku, který momentálně nemají na skladě. Pacientovi jej většinou mohou zaručit do druhého dne.

Díky vysokým cenám za medikamenty totiž přípravky, které se běžně nepředepisují, v zásobách často nemívají. Stejně tak jim počítač udává složení léku. Pokud si pacient přeje zakoupit nějaké léčivo za hotově a momentálně jej nemají na skladě, okamžitě najdou adekvátní náhradu. Farmaceutické fi rmy chrlí a nabízejí taková kvanta léčiv, že pamatovat si je všechna není v lidských silách.

Zákazníci se orientují i podle ceny

Revoluční slevové zákaznické karty přivedli v regionu jako první na svět v Zelené lékárně Petra Byrtuse a Marcely Suché v lékárně Na Vršku. Chodí dost pacientů, nehrozí v této lékárně propouštění, a je víc těch, kteří přijdou pro léky s receptem, či těch, kdo kupují za hotové?

Konkurencí jsou menším soukromým lékárnám prodejny léků velkých obchodních řetězců, které za sebou mají některou vlivnou finanční skupinu. Díky obrovskému obratu jsou řetězce schopny diktovat ceny výrobcům. „Hlavně u nově otevřených lékáren udržují na určité období dumpingové ceny. Byli jsme to však my, kdo před lety jako první na Bruntálsku přišel se zákaznickými kartami," řekl magistr Petr Byrtus z bruntálské Zelené lékárny.

Lékárníci dokážou díky kartám posoudit, zda se účinky některých léčiv nekříží. Samozřejmě se na karty zákazníků přičítají body, které umožňují slevy, což je výhodné zejména pro ty, kteří potřebují léky pravidelně. Slevy jdou samozřejmě ze zisku lékáren, u řetězců tedy asi znamenají menší problém. Karty jsou výhodné také v tom, že evidují veškerá léčiva odebraná pacienty, což je nezbytné kvůli jejich správnému výdeji. Léky tak pacientům nepřebývají, ani nechybí.

„Byla tu snaha, aby byla pevná cena léků na recept. To se zatím nikomu nepodařilo. Pacienti tak jako plátci do státní pokladny nemají všude stejné podmínky," uvedl Byrtus. Dodal, že například na vesnicích a v menších městech si lidé oproti větším městům za léky připlatí, což není systém právě spravedlivý.

Aby malé bruntálské lékárny nesmetla konkurence lékárny obchodního řetězce, připojily se k velkému lékárenskému distributorovi v Česku. „Největší sdružení lékáren v ČR mojelekarna.cz vyjednává podmínky s výrobci léčiv, proto i my jsme nyní schopni u řady výrobků konkurovat zajímavými cenami," sdělil Byrtus.

Zelená lékárna konkuruje hlavně širokým rozsahem sortimentu a služeb. Léčiva nejen prodává, ale i připravuje. A zatím se to daří natolik, že snad propouštění v lékárně zatím nehrozí. Hlavně díky přízni pacientů, ale třeba i díky unikátním míchaným čajovým směsím, které zde chystá zaměstnanec Zdeněk Novosád.

Polovina pacientů chodí do lékárny s recepty, druhá kupuje léky za hotové. A to i proto, že se některým nechce trávit čas v čekárnách před lékařskými ordinacemi. „Prodeje šly v posledních třech letech dolů, lidé už tolik léky neplýtvají a víc přemýšlejí, co si za své peníze koupí. Dřív, co odvysílali v televizi nějakou reklamu na léky, zákazníci hned přišli a kupovali," dodal bruntálský prodejce humánních i veterinárních léčiv, homeopatik a bylinných čajů Byrtus. (kaj)

Provoz menších lékáren je do budoucna ohrožen

Koncepce pohotovostí, plánovaná ve večerních hodinách a o víkendech, vzala v bruntálské Zelené lékárně za své v okamžiku, kdy se v Bruntále otevřela lékárna řetězce Dr. Max. Ta má otevřeno bez ohledu na pátek a svátek.

Pohotovosti drželi v Zelené lékárně dlouhé roky. Bylo příjemné využít možnosti a zajít si koupit i v noci nebo ve svátek léky proti bolesti, alergii či třeba antikoncepci. „Bývalo dobrým zvykem, že tuto službu dotoval stát, případně okres nebo kraj. Časem začali příspěvek osekávat, až došlo k jeho úplnému zrušení," popsal situaci bruntálský lékárník Petr Byrtus. Právě jeho lékárna ještě dlouhou dobu po zrušení příspěvku pohotovosti nezištně držela.

„Sice jen v omezených časech, i tak jsme ale byli v bruntálském regionu jediní," ujistil Byrtus. V neděli držívali v lékárně služby do oběda nebo do 14 hodin, i dlouho do noci. Potom přišla do Bruntálu lékárna Dr. Max, která je v supermarketu Kaufl and a má povinnost mít otevřeno po celou dobu provozu obchodního domu. Rázem bylo po pohotovostech držených v centru města.

„Bylo tedy zbytečné, abychom pohotovosti dále drželi, je to dva roky zpátky, co jsme je zrušili jako nadbytečné," pokračoval Byrtus. Jelikož příjmy zdejších lidí stabilně klesají, je podle slov lékárníka provoz menších lékáren do budoucna ohrožen. Jsou za tím obchodní řetězce i stát. Náklady na provoz vzrůstají a úhrady léčiv ze strany státu kvůli úsporám klesají. Kdo chce z lékárníků uspět, musí prostě s cenami dolů.

Zelená lékárna má svou klientelu, takže zatím není příliš mnoho těch, kteří by lékárníkům nadávali za vzrůstající ceny léků. Snad si i uvědomují, že za to lékárníci nemohou a že ze zdražení mívají prospěch jiní, stát a distributoři léčiv. „Od 1. dubna poskytujeme odměnu třicet korun za recept. To ani žádná jiná sleva nebyla od loňského 1. prosince možná. Odměnu poskytujeme všem, nejen těm se zákaznickými kartami," zdůraznil Byrtus, podle nějž by si lékárny měly konkurovat kvalitou a rozsahem služeb, a ne cenovým podbízením a zvýhodňováním jedněch pacientů před druhými. (kaj)

Místo lékárníka prodavač za tárou

 Tyglíky (laboratorní kelímky) s mastí, líh, bylinky, tinktury a další ingredience, ze kterých v lékárnách vznikala speciální léčiva, pomalu nenávratně mizí. Jejich výroba je drahá, podléhá přísné kontrole a z lékárníků se stávají pouze prodavači za tárou – tak se říká výdejnímu pultu v lékárně.

Kdysi pan lékárník podle symptomů pacienta namíchal speciální mastičku, třeba na opary či na akné, nebo bylinkovou tinkturu na zažívání. Dnes svou dovednost při přípravě ručně vyráběných léků mohou použít výjimečně. Místo lékárníků se stávají prodavači. „Do důchodu jsem odcházel rád. Nebyl jsem lékárník, nemohl jsem už dělat to, proč jsem studoval. Stal jsem se prodavačem. Jen jsem místo banánů zákazníkovi naúčtoval jiný druh zboží," přiznal poněkud rozladěně lékárník ve výslužbě.

Do lékárny, kde svou kariéru končil, vše dodávali distributoři farmaceutických fi rem. Tytam jsou doby, kdy lékárníci právě díky znalostem účinku různých bylin a dalších surovin experimentovali s výrobou léčivých specialit. Vždyť i světoznámou coca-colu či absinth vymysleli doktoři farmacie. Dnes přísné předpisy, vysoká nákladovost surovin na výrobu i kratší doba použitelnosti finálního výrobku tuto praxi z lékáren téměř vytlačily.

V lékárně Lemak u sv. Ducha v Krnově si ještě na poctivém řemesle farmaceutickém zakládají. „Mícháme vše, na co seženeme suroviny. A to jak léčiva na předpis, tak podle receptur i k volnému prodeji," potvrdila zdejší magistra. K volnému prodeji jsou určeny ty přípravky, které neobsahují jedy a podobné nebezpečné látky. Dá se zde koupit borová voda, kozlíkové kapky nebo známá temně fi alová genciánová violeť. „Příprava podléhá přísným kontrolám. Jak evidence surovin, tak prostředí pro výrobu. Už samotná úprava obyčejné vody je složitý proces," vysvětlila lékárnice.

Přesto jsou některé ručně vyrobené preparáty nenahraditelné. „Díky obyčejné genciáně jsem svého syna ochránila před častým podáváním antibiotik. Býval hodně náchylný k angínám. Jak jsem objevila první příznaky, okamžitě jsem mu krk vytírala tímto přípravkem. Za dva dny bylo po problému,"vzpomínala v lékárně žena středního věku. Na vlastní experimenty však už personál lékárny čas nemá. Takže objev nového absinthu, coca-coly či zázračného léku se zde bohužel nezrodí.

Autor: Karel Janeček, Dita Voznicová      BRUNTÁLSKÝ A KRNOVSKÝ deník. cz

Zdroj: Krnovský deník