Sestra mého srdce vnímá službu v hospici jako poslání
Prachatice - Sestra Anežka Anna Polehlová pracuje ve zdravotnictví celý svůj profesní život, celkem již přes dvacet let. V minulém týdnu bylo její úsilí oceněno v celorepublikové soutěži Sestra roku, ve které se stala vítězkou kategorie Sestra mého srdce.
Tato soutěž má desetiletou tradici, kategorie Sestra mého srdce byla letos vyhlášena poprvé a bylo při ní možné finalistky soutěže podpořit elektronickým hlasováním. Staniční sestru Anežku Polehlovou nominoval do soutěže ředitel prachatického hospice Robert Huneš.
"Důvody, proč si Anežka ocenění zaslouží, není těžké hledat. Je vlídná, obětavá, pracuje s obrovským nasazením a je přátelskou oporou celého kolektivu. Všichni ji máme rádi," vysvětloval Robert Huneš. I když sestra Anežka Polehlová pracuje v prachatickém hospici téměř od začátku jeho provozu, její praxe začínala po studiu střední zdravotnické školy v nemocnici v Brně, kde pracovala na jednotce intenzivní péče. V roce 1992 se rozhodla vstoupit do Kongregace Milosrdných sester sv.
Karla Boromejského, pracovala potom v pražské Nemocnici pod Petřínem. V té době přijala řeholní jméno patronky naší vlasti sv. Anežky České. O sedm let později začala pracovat v Charitním domově pro řeholnice v Městě Albrechticích u Krnova a absolvovala pomaturitní specializační studium v oboru ošetřovatelství v geriatrii.
Do Prachatic přijela poprvé pouze na dočasnou dobu, shodou okolností právě v době, kdy se otevíral hospic, ve kterém začala pracovat krátce po jeho otevření. Nyní je staniční sestrou a věnuje se také duchovním potřebám pacientů. Svoji nominaci z počátku odmítala.
"Bránila jsem se, ale protože už bylo vše připraveno, nechtěla jsem mařit snahu a práci těch, kteří si mou nominaci přáli, tak jsem ji přijala za hospic. V Praze jsme se s ostatními finalisty vzájemně povzbuzovali a prožili slavnostní večer v radostné atmosféře. Ocenění by si jistě zasloužili všichni finalisté. Teď už jsem ráda, že je to za mnou," shrnula své pocity sestra Anežka.
Soutěž s ní prožíval celý kolektiv prachatického Hospice. "Velice děkujeme všem, kteří Anežce poslali svůj hlas. Tato přízeň nás všechny nesmírně zavazuje a motivuje k tomu, abychom, stejně jako Anežka, pokračovali v co nejlepší péči o naše nemocné," popisovala vrchní sestra Eva Ludačková.
Sestra Anežka vnímá a oceňuje snahu všech sestřiček, lékařů a celého týmu. Jeho soudržnost vidí jako důležitou pro chod hospice. "Za podporu, poslané hlasy a blahopřání děkuji všem, ne kvůli mně, protože sama bych bez duchovní síly, bez kolektivu a zázemí komunity sester nic nedokázala. Je to povzbuzení pro všechny," konstatovala sestra Anežka.
"Služba nevyléčitelně nemocným, kteří velmi citelně zakoušejí svou bezmoc, je velký cíl. A je pro něj potřeba kolektivu, který je povzbuzován k jednotě a vzájemnosti," upozorňovala Anežka Polehlová. Podle jejích slov je tato práce velkým posláním a často obnáší velmi intenzivní péči zaměřenou na paliativní léčbu nesnesitelných bolestí a jiných nepříjemných projevů onemocnění, které by už rodina těžko zvládala v domácích podmínkách.
"Je to služba nejen pacientům samotným, kterým smíme pomáhat v jejich posledních měsících, týdnech či hodinách života důstojně prožívat tento čas, ale i jejich blízkým, na které mnohdy velmi doléhá bezmoc a pak smutek ze ztráty drahého člověka. Darem pro nás je pak vděčnost, radost, klid a smíření, které se zračí ve tvářích nám svěřených a spokojenost jejich blízkých, " popisovala dále sestra Anežka.
Cesta k takové spokojenosti je ale někdy velmi trnitá, v době kdy příbuzní nebo někdy sám nemocný, netouží po smíření. "Na začátku služby v hospici jsem pocítila občas bezmoc ve chvílích, kdy přede mnou umíral člověk a já mu nedokázala pomoci. Potom mě ale zasáhlo světlo naděje, že tak, jako přichází na svět dítě a věnuje se mu veškerá péče, tak i zde se lidé ,,rodí pro věčnost", a my máme ten dar pomáhat jim, být jim nablízku v těchto nejdůležitějších chvílích života," zakončila letošní Sestra mého srdce, staniční sestra prachatického hospice S.M.Anežka Anna Polehlová.
Regionální deníky
Zdroj: Regionální deníky