Senát: Omezení věku pro umělé oplodnění nemá platit pro manžele
Věkové omezení pro umělé oplodnění nemá podle Senátu platit pro manželské či partnerské páry. Pro anonymní dárkyně vajíček by měl ale platit věkový limit od 18 do 35 let, pro anonymní dárce spermií bude horní hranice o pět let vyšší. Úpravy pravidel pro asistovanou reprodukci Senát schválil v rámci zákona o výzkumu na lidských kmenových embryonálních buňkách. Normu tak musí znovu posoudit Poslanecká sněmovna.
Senátní změny mají ve sněmovně poměrně slušné vyhlídky na schválení, neboť se na jejich přípravě podílelo ministerstvo zdravotnictví. To podle Václava Šebora z tiskového oddělení považuje dnešní souhlas senátorů za úspěch. "Vítáme, že překážka pro přijetí novely zákona byla odstraněna," řekl.
Sněmovní verzi, která bránila muži po čtyřicítce darovat mladší partnerce spermie, kritizovali jako diskriminační i odborníci, například Milan Mrázek z České gynekologicko-porodnické společnosti a předseda Sdružení center asistované reprodukce Miroslav Kadlec.
Neplodné páry by podle senátorů nemusely podstupovat nákladná genetická vyšetření, která by jejich snahu o potomka zbytečně prodražovala a komplikovala. Záležet bude vysloveně na posouzení lékařů, zda jejich zdravotní stav bude umožňovat zdárnou asistovanou reprodukci, řekla a Právu předsedkyně senátního zdravotnického výboru Alena Palečková (ODS).
Zákon by měl podle senátorů přikazovat zachování anonymity dárců a neplodných párů, kdežto sněmovní verze umožňovala přímého neanonymního dárce třeba pro manželský pár. "Tam by vznikl známý biologický otec a matrikový otec, manžel," uvedla Palečková s tím, že to by mohlo vyvolávat v budoucnosti komplikace třeba kvůli zdravotnímu stavu nebo úspěšnosti dítěte a problémy v občanskoprávní oblasti. Zákon počítá i se vznikem Národního registru asistované reprodukce kvůli sledování úspěšnosti léčby neplodnosti a zdravotního stavu "dětí ze zkumavky".
Samotná pravidla výzkumu na lidských embryonálních buňkách senátoři prakticky nezměnili. Lidovečtí senátoři neúspěšně navrhovali normu zamítnout z důvodu "výhrady svědomí", pro tento postoj hlasovalo jen osm členů horní komory. Proti zákonu brojí některé náboženské společnosti, podle nichž norma degraduje počínající lidskou bytost na surovinu.
Norma má zejména stanovit podmínky pro výzkum na lidských embryích; vědcům má umožnit práci s oplodněnými vajíčky, která nebyla využita při asistovaném oplodnění a byla by zničena. Výsledky výzkumu mají pomoci rození zdravých dětí a léčbě nemocí, které současná medicína léčit neumí. Kmenové buňky mají schopnost přeměnit se v jakoukoli buňku či tkáň. Podle odborníků je možné jimi léčit závažné nemoci nebo napravit poškozené tkáně.
Výzkum budou moci provádět pouze akreditovaná pracoviště při splnění všech etických požadavků, které jsou spojeny s darováním nepotřebných embryí. Zákon výslovně zakazuje reprodukční klonování buněk a další nepovolené nakládání s lidským genomem a embryi. Vědeckým pracovištím, která by pravidla porušila, by hrozila pokuta až dva miliony korun, vědcům pak také zákaz činnosti nebo až osm let vězení.
Zdroj: ČTK