Sedm korun za měsíc jako největší problém sester?
Autorka následujícího textu reaguje na článek staniční sestry Evy Wagnerové - 45 milionů Kč za registrace nelékařů. Kam přijdou?
Jako pacient chci, aby se o mě starala vzdělaná sestra. Jistě znáte i vy ve svém okolí sestry, které vyšly střední zdravotnickou školu před 15, 20, 30 lety a od té doby si myslí, že snědly všechnu moudrost a víc se vzdělávat nemusí. Vážně byste se jim chtěly svěřit do rukou?
Jako rýpal - vždyť nemusíte být registrované. Půjdete s platem dolů. Tak si spočítejte, o kolik budete mít méně a kolik vás to vzdělávání stojí. Vyplatí se to?
Jako sestra nevidím takový problém v získávání kreditů. Potřebujeme jich 40 za 6 let. Opět to přepočítám na jeden rok, což dělá 6-7 kreditů. Zkusily jste třeba přednášet? Za aktivní účast na konferenci máte 10 kreditů. Na www.eunio.cz si můžete koupit poukázku za 800 Kč na 1 rok. Získáte za ni 10 přístupů na přednášku dle vlastního výběru.
Jsou tam opravdu zajímavá témata a za jedno dostanete 3 kredity. Stačí mít přístup na internet a večer místo sledování VKV nebo Růžovky můžete pracovat na svém vzdělání (Upozorňuji, že stačí 2x za rok!). Za 80 Kč 3 kredity je hodně nebo málo? Nebo můžete napsat odborný článek. 15 kreditů je vašich.
Ale ono to dá práci, že? Trošku to bolí.
A ceny za vzdělávací akce? Přijde mi dost divné řešit, kolik dostane kdo za vzdělávací akci a kam ty peníze jdou. Připomíná mi to IV. cenovou….Taky se v Globusu divíte kolik prodali rohlíků a co s těmi penězi dělají? Když je cena vysoká, jdete jinam, ne?
U nás v nemocnici jsme se organizování vzdělávacích akcí ujaly samy. A věřte, že to dá práci! Vymyslet program, zajistit prostory, sehnat přednášející, sepsat potřebné podklady, získat souhlasné stanovisko odborných organizací (fyzioterapeuti a radiologičtí asistenti by mohli vyprávět), udělat pro akci reklamu, připravit certifikáty, atd. A výsledek? Máme konference za 150 Kč a 4 kredity.
DÁLE ČTĚTE:
MZ: Pracujeme na lepších podmínkách pro nelékaře
Vím, že některé ceny jsou pro běžně vydělávající sestru opravdu vysoké. Buď je pro vás ten program tak atraktivní, že se vám vyplatí tu částku obětovat, nebo tam prostě nechoďte. Víte, ten přednášející si musí své vystoupení také připravit a zadarmo to dělat nebude. Kolikrát jsem slyšela, že konference nestála za nic, že měla nízkou odbornou úroveň.
Pokud nebudou odborníci (přednášející lékaři, vysokoškolští učitelé) dobře zaplaceni, myslíte, že to půjdou dělat? Možná jen z lásky ke svému řemeslu, stejně tak jako u mnohých z nás. Ale to jsem se dostala na jiné téma.
Že je sbírání jen honba za kredity? Nechválím celý systém. Ale nějak se začít muselo. Všechny jsme se ze začátku bály, že to nestihneme nasbírat.
Takže každá šla na všechno, co bylo v dosahu. Jestli to mělo úroveň, jestli to mělo přínos pro praxi, se neřešilo. Mám spoustu kolegyň, které už mají všech 40 kreditů a i když je zajímavý seminář, už na něj nejdou. Tohle je postavené na hlavu!
Jak chcete zajistit, aby se každá sestra vzdělávala? Jsou takové, které to budou dělat i bez kreditního systému. A bohužel jsou i takové, kterým to nepřineslo vůbec nic ani v této době.
Nadávat na systém, dobu, politiku. To umí každý. Myslíte, že takovým způsobem ukážeme, že jsme vzdělané, že si zasloužíme respekt, vyšší platy.
Věřím, že je možnost to změnit. Zkusme tedy, milé kolegyně, místo hospodského tlachání na diskuzích a zkoumání kolik kdo za co navrhnout lepší řešení. Možná právě na to ministerstvo uslyší.
Galina Vavrušková, zástupkyně hlavní sestry v Městské nemocnici Čáslav
Zdroj: www.tribune.cz