Schází prevence kardiovaskulárních onemocnění
Léčba srdce a cév se stále zdokonaluje, za medicínskými pokroky však pokulhává prevence. Novinářům to včera řekl předseda České kardiologické společnosti Michael Aschermann. Zatímco začátkem osmdesátých let zemřelo 14 procent pacientů mladších 65 let, kteří přijeli do nemocnice s infarktem, v současnosti se podíl snížil na tři procenta. Přesto ročně umírá na kardiovaskulární onemocnění 65 000 Čechů a Češek, každých osm minut jeden.
"Lide nechtějí naše argumenty slyšet," uvedl Aschermann. Asi 2,5 milionu obyvatel Česka pravidelně holduje nikotinu, ČR obsazuje rovněž přední místa v Evropě ve spotřebě alkoholu. Pravidelně sportuje pouze pětina dospělých, dodal lékař. Přitom zdravotní stav pozitivně ovlivní i půl hodiny pohybu denně. Společně se svými kolegy by chtěl Aschermann oslovit děti na základních školách a seznámit je s tím, jak nemocem oběhové soustavy předcházet.
Aschermann doporučuje každému po třicítce nechat si změřit tlak a zjistit hodnotu cholesterolu. V rodinách, kde se již choroby srdce a cév objevily a hrozí zvýšené riziko, doporučuje navštívit lékaře po dvacátých narozeninách. O vysokém krevní tlaku neví podle odborníků asi třetina z těch, kteří jím trpí. Správně se léčí jen pětina z nich.
V případě akutního infarktu je podle Petra Widimského z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy nutné nic nepromýšlet a volat ihned záchranku. Učinit by tak měl každý, u koho se náhle objevují bolesti v hrudníku, které do pěti minut nepovolí. V některých případech se přidává i dušnost. Dodal, že sice asi pětina z těch, kteří tak učiní, do nemocnice sanitky přiváží zbytečně, cestu dopravním prostředkem ale nedoporučuje, prodlení totiž může způsobit značné komplikace.
Závažnost infarktu závisí na tom, jak rychle byl obnoven průtok krve a jak velká oblast svalu byla poškozena. Aby byla dodávka okysličené krve do srdce obnovena co nejdříve, je pacientovi ihned po převezení na specializované kardiologické pracoviště takzvaná provedena koronární angiografie, lékaři do srdečních tepen vstříknou kontrastní látku, která zúžení zobrazí. Do postižené tepny je pak zavedena kovová trubička, která tepnu znovu roztáhne a opětně ji zprůchodní. V další fázi se lékaři snaží zabránit dalšímu ucpání tepny pomocí kombinace několika druhů léků, které brání krevním destičkám v hromadění.
Zdroj: ČTK