Samostatný infektolog, budoucnost nemocnic

Významné rozšíření konziliární činnosti infektologa s dostupností infektologa ve všech „okresních“ nemocnicích. To je jeden ze základních bodů nové koncepce infekčního lékařství, jejíž obrysy 15. září představili novinářům představitelé Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP. Koncepce vznikla už na jaře, ale její oficiální představení se odkládalo kvůli epidemiologické situaci.

Doc. MUDr. Stanislav Plíšek, Ph.D., předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP a přednosta Kliniky infekčních nemocí LF UK a FN Hradec Králové, připomněl, jak významný posun obor infekčního lékařství v posledních několika desetiletích prodělal. Izolace infekčních pacientů už dávno není jediným jádrem práce infekčních lékařů. „V posledních třiceti letech proběhla transformace infekčního lékařství, došlo k podpoře konziliární činnosti v rámci nemocnice, rozšířila se ambulantní a poradenská péče. Vznikla očkovací centra a ambulance cestovní medicíny. Infektologové pomáhali při realizaci antibiotických středisek. Obor se podílí na centrové léčbě chronické virové hepatitidy…“ vypočítává doc. Plíšek.

Infekční lékaře zaměstnávají vracející se onemocnění jako spalničky nebo příušnice a černý kašel. Zároveň se potýkají s novými chorobami, jako byl SARS, ptačí chřipka nebo nyní COVID‑19. Kromě léčby a diagnostiky infekčních chorob jsou ale hlavními úkoly oboru také individualizace antibiotické léčby, péče o pacienty v ohrožení života na jednotkách intenzivní péče, terapie pacientů se závažnou poruchou imunity a další. „Infekční lékařství je moderní a perspektivní obor, který není omezen na jednu specializaci na orgán ani není omezen věkem pacienta,“ dodává doc. Plíšek.

Kromě obsahu práce infekčního lékařství se diametrálně mění i jeho organizační stránka. „Obor infekčního lékařství bohužel prošel v posledních třiceti letech závažnou redukcí počtu lůžek, a to přes protesty odborné společnosti. Mylná domněnka, že dvacáté století pro lidstvo navždy vyřešilo problematiku infekcí, a současně ekonomická náročnost provozu infekčních oddělení vedly k tomu, že se řada našich pracovišť uzavřela,“ sdělil MUDr. Petr Kümpel, místopředseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP a primář infekčního oddělení Slezské nemocnice Opava.

Představil aktuální data o úbytku počtu infekčních lůžek. Zatímco v roce 1990 bylo na území České republiky 4 015 lůžek na infekčních odděleních, což představovalo 50 lůžek na 100 000 obyvatel, v roce 2020 je pouze 1 023 lůžek na infekčních odděleních v ČR. To představuje deset infekčních lůžek na 100 000 obyvatel. „Skončili jsme na čtvrtině původního stavu, je to alarmující,“ řekl primář Kümpel. Ještě v roce 2004 bylo v Česku v nemocnicích 35 samostatných infekčních oddělení, v roce 2020 jich zbylo 24. „Síť jednotek intenzivní péče na infekčních odděleních je řídká,“ dodal dr. Kümpel.

Mezi jednotlivými kraji je navíc co do počtu lůžek na infekčních odděleních značná disproporce. Pokud vynecháme Středočeský kraj jako extrém související se sousední Prahou, pak se počet lůžek na 100 000 obyvatel pohybuje od 4,8 v Olomouckém kraji po 18,1 v Kraji Vysočina.

V průběhu času se infektologové opakovaně vyslovovali proti ztenčování kapacit svých oddělení. V roce 2004 se to promítlo do doporučení hlavního hygienika (tehdy MUDr. Michaela Víta) na zajištění 20 lůžek infekčních oddělení na 100 000 obyvatel. V roce 2011 se v koncepci oboru infekčního lékařství objevuje požadavek na alespoň 15 lůžek na 100 000 obyvatel. Přesto došlo k redukci na současných 10 lůžek na 100 000 obyvatel.

Odborná společnost nyní apeluje na zachování těchto kapacit a jejich posílení moderním konceptem samostatně pracujícího infektologa. Ten by měl podle infektologické společnosti pracovat v každé nemocnici, která disponuje více než 400 lůžky.

„Pracoviště infekčního lékařství byla zakládána s představou, že hlavním úkolem infekčního lékařství je izolace nemocných osob. Dříve proto byla naše pracoviště vázána výhradně na lůžka. Dnes přicházíme s představou, že infektolog může pracovat sám, může vést ambulanci, ale zároveň může vykonávat spoustu užitečné práce pro různá oddělení v nemocnici, podobně jako odborník na výživu. Pro nemocnici by byl velkým přínosem,“ popisuje prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc., přednosta Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí 3. LF UK a Nemocnice Na Bulovce. „Zřízením pozice samostatně pracujícího infekčního lékaře by se omezila hluchá místa kapacit infekčního lékařství bez nutnosti znovu zřizovat uzavřená lůžková infekční oddělení,“ soudí prof. Beneš.

Ze znalostí infektologa by díky takovému uspořádání mohl těžit i pacient v nemocnici, kde lůžkové infekční oddělení není. Navíc by byl samostatný infektolog kompetentní v případě nutnosti vyčlenit část lůžkové kapacity pro izolaci infekčních pacientů. „Obor infekčního lékařství je nezastupitelný. Nejen pro pacienty, které máme na našich odděleních a klinikách, ale ve všech zdravotnických zařízeních, kam přicházejí pacienti, kteří potřebují kvůli infekci speciální přístup,“ míní také MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka největší infekční kliniky v Česku, Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí a Nemocnice Na Bulovce.

V nemocnici se samostatně pracující infektolog může účastnit konzilií pro lůžková oddělení pro diagnostiku i léčbu, může poskytovat poradenství a dohled v oblasti antibiotické léčby, může být součástí týmu pro zvládání nozokomiálních nákaz a také pracovat v krizovém týmu pro případ epidemie nebo bioterorismu.

Už dnes působí infektologové samostatně bez vlastního lůžkového oddělení ve dvou nemocnicích, v pražské Nemocnici Na Homolce a v Oblastní nemocnici Kolín. Aby se pokryly potřeby podle koncepce, potřeboval by obor vychovat patnáct nových specialistů. To by nemusela být hlavní překážka. Jako problém vnímá prof. Beneš spíše přetrvávající podfinancování oboru. „Jedná se o ekonomiku. Práci takového lékaře, který zlepší kvalitu péče, musí nemocnici někdo zaplatit, potřebujeme podporu ministerstva, úhradu ze strany zdravotních pojišťoven a zájem ředitelů nemocnic,“ uvedl prof. Beneš. Nedostatečné úhrady za služby infekčních oddělení byly také důvodem jejich postupného rušení.

V nové verzi CZ‑DRG má být úhrada péče o infekční diagnózy posílena, je otázka, zda dostatečně. Také konzultace samostatného infektologa už jako hrazený výkon existuje, otázka je, zda je dostatečně ohodnocen.

Představitelé oboru žádají o podporu ministerstvo zdravotnictví. Podle hlavní hygieničky a náměstkyně ministra zdravotnictví MUDr. Jarmily Rážové, Ph.D., se některé body nové koncepce infekčního lékařství mohou objevit v analýze, kterou ministerstvo zdravotnictví chystá ze zkušeností z koronavirové krize. „Posílení oboru infekčního lékařství je jeden z bodů, kterým bychom se měli věnovat. Tyto odborné kapacity jsou potřeba nejen k řešení koronavirové krize, ale všech podobných, které nás pravděpodobně čekají. Pokud budu dále v pozici hlavního hygienika, ráda využiju spolupráce s infektologickou společností, abychom posílení kapacit infekčních klinik i samostatně pracujícího infektologa zařadili do ministerské analýzy,“ uvedla MUDr. Rážová.

Zdroj: MT