Růst plateb za péči v roce 2022 zpomalil

Aktuální zpráva ukazuje, že loni zachránily stabilitu zdravotního pojištění rostoucí mzdy. Platby zdravotních pojišťoven za hrazené služby loni meziročně vzrostly jen o čtyři procenta.

Zdravotní pojišťovny zaplatily za hrazené zdravotní služby v roce 2022 proti předchozímu roku o 16,3 miliardy více. Vyplývá to ze souhrnné zprávy analytické komise k dohodovacímu řízení o úhradách zdravotních služeb pro rok 2024.

Po dvou letech, kdy náklady na zdravotní služby rostly o více než deset procent, je to výrazné zpomalení.

Zatímco celkové náklady pojišťoven na zdravotní služby (ze základního fondu) rostly o čtyři procenta na celkových 421 miliard korun, celkové příjmy zdravotních pojišťoven vzrostly v roce 2022 meziročně o šest procent na 425 miliard korun.

Proti roku 2017, tedy za posledních pět let, vzrostly celkové náklady na zdravotní služby o 57 procent.

Ze zprávy analytické komise vyplývá i srovnání různých segmentů. Zdravotní pojišťovny v roce 2022 přidaly více než průměrná čtyři procenta do segmentů stomatologické péče, gynekologické ambulantní péče, rehabilitace, domácí zdravotní péče, ambulantních specialistů i za centrové léky, lázně a zdravotnické prostředky. Naopak meziročně klesly loni výdaje zdravotních pojišťoven na záchrannou službu a diagnostiku, stagnovaly náklady na segment praktických lékařů.

Zdravotnictví po covidu: více peněz za péči v nemocnicích a u dětských praktiků

Protože analytická komise svojí zprávou zanalyzovala údaje o výdajích ze zdravotního pojištění za rok 2022, který ustupující pandemie covidu ekonomicky ovlivnila méně než předchozí dva roky, nabízí se srovnání nákladů s předcovidovým rokem 2019.

Za tři roky od roku 2019 do roku 2022 narostly celkové výdaje na zdravotní péči ze základního fondu zdravotních pojišťoven o 35,3 procenta. Na tomto srovnání je znatelná podpora praktických lékařů – těch pro dospělé (+ 41 % za tři roky), ale především těch pro děti (+ 59 % za tři roky), a také podpora domácí péče (+ 71 % za tři roky). Také výdaje za péči v nemocnicích vzrostly za tyto roky rychleji než průměr, a to o 43 procent. Naopak podprůměrně narostly během covidové pandemie náklady pojišťoven na léky na recept, jen o devět procent, a na lázeňskou péči o 11 procent. Celkové náklady na služby ambulantních specialistů byly lehce podprůměrné, za tři roky stouply o 32 procent. Náklady na diagnostickou zdravotní péči vzrostly mezi lety 2019 a 2022 o 55 procent.

Spolu s tím, jak nerovnoměrně rostly výdaje na jednotlivé segmenty zdravotních služeb, se mírně změnil také jejich podíl na celkových výdajích zdravotních pojišťoven na zdravotní péči. Během covidu se podíl úhrad pro nemocnice přehoupl přes 50 procent, naopak o 2,5 procentního bodu klesl podíl výdajů na léky a zdravotnické prostředky (na 12,3 %). Dále pomalu posiluje podíl centrových léků na 7,2 procenta v roce 2022.

Vývoj příjmů se těžko odhaduje

Příjem zdravotních pojišťoven loni rostl navzdory tomu, že se vláda rozhodla pro rok 2022 zmrazit platby za státní pojištěnce, a to hlavně díky rostoucím mzdám a platům, které částečně reagovaly na prudce rostoucí inflaci. Menší vliv mělo také zapojení části ukrajinských uprchlíků do pracovního procesu.

Podíl příjmů za státní pojištěnce na celkových příjmech po dvou letech výrazného růstu z 22,0 procenta v roce 2019 až na 31,5 procenta v roce 2021 loni mírně klesl na 30,4 procenta vlivem úsporných vládních opatření a vlivem výrazného nárůstu vybraného pojistného.

Hlavním úkolem zprávy analytické komise je první odhad příjmů zdravotního pojištění v následujícím roce, ze kterého pak mohou vycházet jednání zástupců poskytovatelů a pojišťoven v dohodovacím řízení. Kvůli zvýšení jistoty v tomto procesu prosadila současná vláda zavedení automatického valorizačního mechanismu pro platby ze státního rozpočtu. Tím měla skončit neblahá praxe, kdy o významné části příjmů pro zdravotnictví rozhodovali politici až ve druhé polovině roku. Jenže valorizační vzorec je navázán na inflaci. Kvůli přetrvávajícímu vysokému meziročnímu růstu inflace se ve vládě nyní debatuje o tom, jestli tento automatický valorizační vzorec neupravit. Pro státní rozpočet by to totiž znamenalo větší růst výdajů na zdravotní pojištění, než se očekávalo. Místo zhruba šesti miliard navíc, které při schvalování automatické valorizace vláda odhadovala, by mohlo jít o 13,4 miliardy korun pro zdravotnictví navíc. Záležet bude na meziroční míře inflace v červnu.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek změnu valorizačního vzorce nepřipouští, ale ministr financí Zbyněk Stanjura o této možnosti mluví a debatu připouštějí i další koaliční politici. „Není účelem, aby tam potom ležely na účtech zdravotních pojišťoven desítky miliard a mezitím nám ty peníze ve státním rozpočtu na jiné, také důležité priority chyběly. Takže je potřeba to vyvážit,“ řekl České televizi ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU‑ČSL). „Domnívám se, že debata musí nastat, a je možné, že se to změní už pro příští rok,“ řekl pro ČT poslanec a člen předsednictva STAN Jan Kuchař.

Zdravotní pojišťovny odhadly celkové příjmy systému veřejného zdravotního pojištění na 458,3 miliardy korun v roce 2023 a 489,5 miliardy v roce 2024. Avizovaly ale, že budou odhad ještě zpřesňovat.