Rozpočet ministerstva zdravotnictví pro rok 2017 narostl o pouhá dvě procenta

Z evropských fondů poputuje největší částka na reformu psychiatrické péče, na níž jsou vyčleněny i prostředky z Norských fondů (celkem 11 milionů korun na reformu psychiatrie a zlepšení kvality péče o děti). Finance jsou určeny i na Operační programy Životní prostředí či Zaměstnanost. Oproti penězům z EU, jejichž objem ve srovnání s letošními 191 miliony korun, naroste na více než 1,5 miliardy, ostatní investice klesnou.

K největšímu propadu má dojít - jako již několik let po sobě - v případě investic, reprodukce majetku. Jestliže ještě před šesti lety do něj plynuly téměř čtyři miliardy korun, letos to bylo jen 1, 1 miliardy a pro rok 2017 se počítá s 630 miliony korun. „Investice jsou z mého pohledu nejbolavějším místem rozpočtu. Na roky 2016, 2017 a 2018 bylo původně plánováno 630 milionů korun, v loňském roce se nám ale povedlo tuto částku navýšit ve dvou krocích. Část příjmů byla plánována z prodeje majetku, který se ale nerealizoval.

Dále se při jednání ministra zdravotnictví s ministrem financí domluvilo dalších 300 milionů korun. V letošním roce se nám zatím navýšení vyjednat nepodařilo, jelikož ministerstvo financí částku nebylo ochotno navýšit,“ řekl poslancům zdravotnického výboru, kteří rozpočet na rok 2017 odhlasovali, náměstek ministra zdravotnictví Petr Landa.

Ani výdaje na vědu a výzkum nesplnila očekávání. Pro příští rok se počítá s 1,55 mld. korun, což je o pouhá dvě procenta více než letos. Prostředky jsou rozdělovány Radou vlády pro vědu a výzkum, která sice na investice do výzkumu a vývoje dostala na rok 2017 o tři miliardy korun víc než letos, avšak do zdravotnictví z toho nepůjde nic.

Struktura výdajů v letech 2016 a 2017

kol

Zdroj: MT