Rok od akce „Děkujeme, odcházíme“ – odbory nejsou úplně spokojené
Od zahájení protestní akce Lékařského odborového klubu „Děkujeme, odcházíme“ uplynul rok. Lékařské odbory žádaly změny ve vzdělávání doktorů, přípravu reforem i vyšší platy – a hrozily hromadnou výpovědí nemocničních lékařů. Výpověď nakonec podala skoro pětina z asi 20.000 nemocničních lékařů. Od března tak hrozilo omezení péče v nemocnicích. Kraje chystaly krizové plány, zasedala Bezpečnostní rada státu. Po dlouhých jednáních se ministr Leoš Heger s odbory dohodl. Společné memorandum posvětila vláda. Nyní LOK bilancuje výsledky celé akce.
Na dnešní tiskové konferenci zástupci LOKu přiznali, že zatím nejsou úplně spokojeni s plněním memoranda, které s vládou uzavřeli. Znepokojuje je zejména současná forma schvalování legislativy a malý boj proti korupci. Zástupci však odmítli uvést, na kolik procent jsou s plněním memoranda spokojeni.
Podle MUDr. Martina Engela se dohodnuté body plnily bezprostředně po akci. Další fáze už vázne. Předseda LOKu dále uvedl, že se zvedly od března platy doktorů prakticky ve všech nemocnicích. Podle memoranda měli dostat přidáno 5000 až 8000 korun. Odboráři ale vidí problém pro příští rok, kdy by se jim měly platy dál zvedat. Nemocnice by totiž od zdravotních pojišťoven mohly dostat jen 95 procent letošní sumy. Nadto se má zvýšit daň z přidané hodnoty a víc by měli vydělávat i zdravotníci.
Místopředseda LOK MUDr. Miloše Volemana stále existuje problém postgraduálního vzdělávání mladých lékařů. Situace se sice zlepšila, ale podle Volemana stále není úplně vyřešeno financování a ne úplně ideální je i náplň vzdělávání.
Dále podle něj nezmizel „zločin fakultních nemocnic,“ kdy jsou lékaři pracující na úvazek 0.1 využívání jako levná pracovní síla.
„V nemocnicích, které nejsou přímo řízené ministerstvem zdravotnictví, je nadále umožněna atestační příprava až po podepsání tzv. kvalifikační dohody. Naopak ve fakultních nemocnicích stále přetrvává zaměstnávání mladých lékařů na formální úvazek 0,1, při čemž lékaři tráví v zaměstnání plnou pracovní dobu,“ upozornil Martin Engel.
Voleman tento stav označil jako vliv silné „profesorské lobby.“
Kritika současné legislativy
Odboráři dále nejsou spokojení se současnou legislativou a se způsobem jejích schvalování obecně. Přestože podle memoranda má být LOK jedním ze subjektů, se kterým Ministerstvo zdravotnictví na přípravě reforem spolupracuje, lékaři upozorňují, že kvůli chaosu v předkládání pozměňovacích návrhů nemůže LOK-SČL fungovat jako reálné připomínkové místo.
„Příprava nových zákonů probíhá naprosto chaoticky. V krátkém čase se objevuje neuvěřitelné množství pozměňovacích návrhů a pozměňovacích návrhů k pozměňovacím návrhům, které obsahují i několik desítek stran textu. Neexistuje reálná šance, aby se někdo v těchto pozměňovacích návrzích vyznal, stihl je pročíst a zkontrolovat, natož aby se k návrhům kvalifikovaně vyjádřil. Tyto návrhy znamenají závažné změny oproti původnímu znění zákonů, neprošly řádným připomínkovým řízením, ale přesto byly schváleny se souhlasem ministra. Bohužel máme oprávněné důvody domnívat se, že tento chaos v pozměňovacích návrzích je zcela záměrný a má odvést pozornost od problematických pasáží,“ vysvětlil místopředseda LOK-SČL MUDr. Miloš Voleman.
Zákon o zdravotním pojištění je stále velkou neznámou
Ze stávajících aspektů zdravotnické reformy lékaře nejvíce znepokojuje minulý týden poslanci odhlasovaný zákon o zdravotním pojištění, který sice zavádí tzv. nadstandard spolufinancovaný pacientem, stále však není jasné, které zdravotní úkony bude obsahovat a především kdo jej stanoví. LOK dále upozorňuje, že zákon o zdravotních službách nijak zásadně nezlepšuje postavení pacienta, jeho nároky spíše limituje, ale na druhou stranu mu dává daleko větší možnosti požadovat finanční odškodnění. Zdravotnickým zařízením ukládá řadu věcí nad rámec zdravotní péče, za což mohou být zařízení pokutována a to pro ně může být až likvidační, zvláště pak pro soukromé lékaře.
„S omezením nároků pacienta na poskytovanou péči také souvisí prodloužení doby příjezdu záchranné služby na 20 minut. To podle nás v určitých případech může vést k ohrožení pacientů. Je také špatně, že ministerstvo neplánuje zrovnoprávnění práv zdravotníků s ostatními členy integrovaného záchranného systému (hasiči a policisté),“ doplnil MUDr. Martin Engel.
Podle odborů měly být reformy výsledkem širší dohody. Nyní opozice hrozí, že po případných vyhraných volbách zákony změní. "Nestraním ani oranžovým, ani modrým. Každá taková změna ale stojí peníze. Věřili jsme, že se přijme konsenzus nezávislý na výsledku voleb," uvedl Engel.
Za největší problém reforem označil Voleman poslance Marka Šnajdra, který podle Volemana vždy na poslední chvíli přijde na jednání se spoustou změn, připomínek a pozměňovacích návrhů.
Zatím beze změny je další důležitý bod, na který kampaň „Děkujeme, odcházíme“ poukazovala -množství přesčasových hodin. „V připravované vyhlášce o personálních standardech spatřujeme snahu legitimizovat současný katastrofální stav počtu lékařů v jednotlivých nemocnicích, který je z dlouhodobého hlediska neudržitelný a neumožní plnění zákoníku práce v oblasti přesčasů,” říká místopředsedkyně LOK-SČL MUDr. Jana Vedralová. Podle lékařů s tím souvisí také rezignace úředníků na určení přesného počtu pracovníků ve zdravotnictví, které je klíčové pro všechna rozhodnutí v resortu.
Odboráři jsou zklamáni také protikorupčními opatřeními – se současným stavem jsou podle Engela velmi nespokojení a chtějí změny.
Podporujeme Slovensko
Tisková konference se dotkla i situace na Slovensku, kde panuje podobná situace, jako v Česku před rokem.
„LOK-SČL slovenské lékaře v prosazování jejich požadavků plně podporuje,“ prohlásil Martin Engel. „Slovenští kolegové formulovali své požadavky do čtyř hlavních bodů. Požadují neprodleně zastavit transformaci zbývajících slovenských nemocnic na akciové společnosti, dále požadují vytvoření odpovídajících personálních normativů k zajištění kvalitní a dostupné lékařské péče, zreálnění plateb zdravotních pojišťoven za jednotlivé zdravotnické výkony a posledním požadavkem je navýšení základních platů na 1,5 až 3 násobek průměrného platu v zemi nejpozději k 1.1. 2013,“ vysvětlil Engel.
Martin Engel dále varoval, že pokud dojde k plošné privatizaci slovenských nemocnic, můžeme očekávat podobný scénář i v České republice.
Štěpán Feik
Zdroj: www.tribune.cz