Ročně v Česku lidé vyhodí léky až za čtyři miliardy korun

Ročně v Česku lidé vyhodí léky až za čtyři miliardy korun, což je desetina částky, již na léčivé přípravky za rok vydají zdravotní pojišťovny. Celkově dodají firmy na český trh medikamenty za 55 miliard, zdravotní pojišťovny uhradí zhruba 40 miliard a za 15 miliard si lidé léky nakoupí nebo je platí formou spoluúčasti.

Prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba ČTK řekl, že lidé by měli nepoužité a prošlé léky odevzdat v lékárně. "Chtěl bych apelovat na lidi, aby služeb lékáren využívali, pořád podstatná část starých léků končí v popelnicích nebo jsou splachovány do WC," řekl. Vyhazování léků do popelnic je nebezpečné, staly se už případy, kdy barevné tabletky našly děti a snědly je.

Do sběrných nádob v lékárnách patří podle Chudoby i léky po zemřelém, i když balení jsou platná a nenačatá. Nelze totiž zaručit, že lék byl správně uchováván. Nedá se ani vyloučit, že někdo chtěl záměnou léku jiného pacienta poškodit. "Nabízeli jsme tyto léky veterinářům a útulkům pro opuštěná zvířata, ale odstoupili jsme od toho, protože jsme nemohli zaručit, že léky byly dobře uchovávány," dodal Chudoba.

Zdravotníci musejí zajistit likvidaci zdravotně závadného odpadu z činnosti svých zařízení. K tomu mají smlouvy se specializovanými firmami, náklady se pohybují v desetinách procent jejich obratu.

Viceprezidentka České lékárnické komory Leona Štěpková dá za likvidaci odpadu ve své lékárně ročně 10.000 korun. Nejčastěji vyhazuje suroviny pro výrobu mastí, které se dodávají ve velkých baleních s krátkou trvanlivostí, a tak je většinou nestihne celá spotřebovat. Do odpadu dává i zářivky a léky, jež nakoupila a v době trvanlivosti je žádný pacient nepotřeboval. Likvidaci tohoto odpadu platí sama.

Co přinesou pacienti, odváží specializovaná firma, která do lékárny dodá také sběrné nádoby, za to lékárny nic neplatí. Štěpková upozornila, že do kontejnerů v lékárnách nepatří obvazy, vata či potravní doplňky, ty lze dát do komunálního odpadu. Pokud dají lidé do lékárny rozbitý teploměr, rtuť by měli uzavřít do skleněné nádoby. Lékárník totiž obsah kontejneru nekontroluje, jedovatá rtuť se odpařuje a ohrožuje zdraví lidí v lékárně.

S výdaji na likvidaci biologického odpadu musejí počítat také zubaři. Ročně je stojí zhruba 2500 korun při průměrném obratu ordinace 1,5 milionu. Odpad odvážejí firmy v intervalu dvou až čtyř týdnů. Podle nové vyhlášky by měl být zlikvidován v létě do 48 hodin a v zimě 72. "Pokud by se to mělo dodržovat, náklady by stouply desetinásobně," řekl ČTK viceprezident České stomatologické komory Pavel Chrz.

Zubaři musejí mít odlučovač na vodu znečištěnou amalgamem z plomb, zařízení je vyjde na 20.000 až 100.000 korun, záleží na typu přístroje a typu a počtu křesel, řekl ČTK prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek.

Kvalitní péči podle hygienických norem garantuje i zubařské křeslo, stojí od půl do tři čtvrtě milionu, sterilizátor 50.000, autokláv 100.000 korun. "V poslední době rychle rostou náklady ordinací na praní prádla, za rok to může být až 10.000 korun," podotkl Chrz.

Přesnou částku na likvidaci biologického odpadu nemají gynekologové vyčíslenou, řekl ČTK předseda Sdružení soukromých gynekologů Vladimír Dvořák. Tuto službu jim zajišťují specializované firmy, jež dodají kontejnery a odvážejí plné.

Gynekolog má od zdravotní pojišťovny měsíčně do 100.000 korun, z toho platí nájem, mzdu sestry, sociální a zdravotní pojištění jeho a sestry, energie, telefony, spotřební materiál a také likvidaci odpadu. Po zdanění má čistého 20.000 korun.

Ordinace podle Dvořáka tak nemají rezervy na nákup nového zařízení, přitom gynekologické křeslo stojí od 40.000 do 250.000 korun a vydrží zhruba 10 let. Kolposkop stojí 90.000 a vydrží 15 let, ultrazvuk je za 600.000, specializovaný i za pět milionů. Měsíčně dá ordinace zhruba 5000 korun za spotřební materiál.

Zdroj: ČTK