Řízení o úhradách na rok 2023: Vítejte v horších časech

Startuje dohodovací řízení o úhradách na příští rok. Rezervy zdravotních pojišťoven se postupně tenčí. S napětím se očekává výhled růstu ekonomiky a to, jak vláda rozhodne o platbách za státní pojištěnce. Zaměstnanecké pojišťovny avizují, že nenabídnou žádný růst úhrad.

Formálně bylo dohodovací řízení k úhradám za zdravotní služby za rok 2023 již zahájeno, jednotlivé strany jednání ale zatím nesdělily přesnější představy, co od něj očekávají. Míra nejistoty je zatím příliš velká na to, aby mohly jasněji formulovat stanoviska.

Očekává se, že budou ještě pozměněné kompenzace úhrad za služby, poskytnuté v roce 2021. Důvodem je vysoký počet hospitalizovaných pacientů s onemocněním COVID-19 na konci loňského roku. Jak budou kompenzace vypadat, o tom se vedou debaty.

Není vyloučeno, že i vývoj epidemie v letošním roce vyvolá potřebu dalších změn úhrad za letošní rok.

Situaci komplikuje i to, že dosud nebyl schválený státní rozpočet na letošní rok a vláda jedná, jestli nezmění rozhodnutí o zvýšení plateb za státní pojištěnce a tyto nezmrazí. Tím by mohlo zdravotnictví přijít v letošním roce až o 14 miliard korun. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob nechtěl komentovat, jaké stanovisko v této věci zastává ministerstvo zdravotnictví. Ani premiér Petr Fiala otázku plateb za státní pojištěnce nechtěl po jednání vlády 2. února komentovat.

Zásadní jednání se tak v procesu dohodovacího řízení rozeběhnou zřejmě až koncem března, až budou mimo jiné známé odhady vývoje ekonomiky na příští rok. Pojišťovny pak budou mít jasnější představu o příjmech, se kterými mohou počítat.

„Už dnes lze říci, ze dohodovací řízení pro rok 2023 bude určitě zatížené jistou mírou nejistoty ohledně dalšího financování, a to v souvislosti nejen s otázkami kolem dalšího vývoje epidemie, ale i zvyšujících se nákladů ve zdravotním systému,“ uvedl náměstek ředitele VZP Jan Bodnár. „VZP vstupuje do jednání s tím, že je pro ni naprostou prioritou, aby byla v plné míře schopna financovat veškerou nezbytnou zdravotní péči o své klienty a také v plné míře a včas plnit své závazky vůči svým smluvním partnerům, tedy zejména poskytovatelům zdravotní péče,“ dodal.

Podle Petra Šonky, předsedy Sdružení praktických lékařů, je na to, mluvit o požadavcích na úhrady na příští rok, moc brzy.

Podobně se vyjádřil i místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš. „Řešíme ještě dozvuky loňského roku,“ podotkl. Zvažovat zmrazení plateb za státní pojištěnce na tento rok je podle něj velmi nešťastné. „Zdravotnický systém je podfinancovaný. Teď jsme v momentě, kdy je určitá šance, že by se to mohlo zlepšit. Peníze, které přišly kvůli covidu, by se mohly použít na normální služby, až covid skončí. Sáhnout teď na platby za státní pojištěnce mi přijde jako krok špatným směrem. Navíc víme, že bude vysoká inflace…“ uvedl Čarvaš.

Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich prakticky vyloučil, že by členské pojišťovny v dohodovacím řízení nabídly jakýkoli nárůst úhrad. „Současný plánovaný deficit už nelze protahovat do dalšího roku. Určitě do cenových jednání nepůjdou pojišťovny s tím, že by bylo možné ceny navyšovat. Protože celkové náklady porostou i tak, například za léky, včetně těch mimořádně nákladných centrových, nebo za obtížně regulovatelné výkony,“ řekl pro ČTK Friedrich.

Na zdravotní péči vydají zdravotní pojišťovny letos podle svých plánů zhruba 430 miliard korun, meziročně o víc než pět procent více.

Během roku 2021 klesly zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven v Česku z rekordních výší na úroveň před finančními injekcemi, které dostaly od státu v souvislosti s pandemií. Zatímco v únoru, březnu a dubnu 2021 se zůstatky na bankovních účtech zdravotních pojišťoven dostaly až nad 70 miliard korun, po vyúčtování úhrad za rok 2020 klesaly a na konci prosince 2021 činily 51,8 miliardy korun. To odpovídá zhruba 45 dnům nákladů na zdravotní služby, jak jsou plánované na rok 2022. Na úrovni kolem 50 miliard korun byly zůstatky na účtech pojišťoven naposledy v březnu 2019. V přepočtu na jednoho pojištěnce má nejvyšší zůstatky na bankovních účtech Zdravotní pojišťovna Škoda, nejnižší má Vojenská zdravotní pojišťovna. Zdravotní pojišťovny očekávají v roce 2022 další pokles zůstatků.

Ve svém programovém prohlášení vláda slibuje zavést pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce a víceleté nastavování úhrad za zdravotní služby. Za prioritu považuje podporu prevence V současnosti však hledá úspory v letošním státním rozpočtu, proti plánovanému deficitu chce vláda ušetřit 80 miliard korun. Tím by se deficit snížil pod 300 miliard korun. Součástí úspor je zmrazení platů ve veřejné sféře včetně nezdravotnických zaměstnanců nemocnic a pomalejší růstu platů ošetřovatelů.