Revmatologický ústav – 65 let od založení
Šlo jistě o jednu z nejhorších period naší země, ale vznik VÚCHR lze s odstupem času hodnotit jako čin pozitivní, který umožnil vznik tehdy mladého oboru revmatologie v tehdejším Československu.
Založení ústavu je výrazně spjato s osobností prof. MUDr. Františka Lenocha, DrSc., který je považován za jednoho ze zakladatelů vědecké revmatologie v Evropě a je také jedním ze zakladatelů Evropské ligy proti revmatismu (EULAR) v roce 1947 v Kodani. Prof. Lenoch byl obrovská, charismatická osobnost, který, ač celoživotní nestraník, dokázal zřízení ústavu prosadit, stal se jeho prvním dlouhodobým ředitelem a splnil i většinu svých vizí. Pod jeho vedením se VÚ‑ CHR vyrovnal podobným centrům a klinikám v západní Evropě. Do Prahy tehdy jezdily takové osobnosti jako nositel Nobelovy ceny za objev terapeutického potenciálu glukokortikoidů prof. P. Hench a další. Vrcholem tohoto období byl prof. Lenoch ve funkci prezidenta EULAR a světový kongres v Praze v roce 1969, který sice deklaroval podporu myšlenkám a osobnostem tzv. Pražského jara, ale zároveň již byly patrné začátky normalizace, která dopadla na VUCHR stejně jako na všechny ostatní. V dalším roce také prof. Lenoch umírá.
V čem byl tedy zásadní přínos prof. Lenocha? Byl profesorem vnitřního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zájmem o fyziatrii a balneologii a také přednostou jejího Balneologického ústavu. Pochopil ale jako jeden z prvních, že revmatologie se od balneologie vzdaluje a že obor nutno chápat jako plnokrevný, nadstavbový obor vnitřního lékařství, který ale především v sobě integruje prvky imunologie, což byla v té době prakticky nová disciplína. Založil proto v ústavu specializované revmatologicko‑imunologické laboratoře, které pak sehrály zásadní roli při zavádění detekce autoprotilátek, jako jsou revmatoidní faktory, antinukleární protilátky a další. Vybudoval také specializované rentgenové pracoviště, schopné diferenciálnědiagnosticky hodnotit i nejsložitější případy. Vytipoval také nejdůležitější klinické jednotky, proti kterým bylo nutné bojovat, a navrhl celostátní strategie. Jednalo se tehdy o revmatickou horečku, primární progresivní polyartritidu (dnešní revmatoidní artritidu) a morbus Bechtěrev. Vypracoval metodiku léčby zlatem, glukokortikoidy a dlouho se používala tzv. Lenochova tinktura k léčbě febris rheumatica. Prof. Lenoch také navrhl systém celostátní péče o revmatiky, první systém postgraduálního vzdělávání a byl autorem prvních odborných knih.
Prof. Lenoch dozajista je jedním z velikánů české medicíny, kterému možná nebyla mediálně věnována adekvátní pozornost. Jako skromné přihlášení se k tradici prof. Lenocha uvádím úspěšnou snahu o přejmenování krátké ulice před ústavem na ulici Františka Lenocha, kdy při slavnostním aktu asistoval i dnešní rektor prof. Zima. V budoucnu bude tato malá ulička oddělovat budovu Revmatologicého ústavu (RÚ) a nově vznikajícího kampusu Univerzity Karlovy. Místo důstojné pro tuto osobnost, které můžeme chápat i jako symbol odkazu prof. Lenocha, který z lůna univerzity vzešel, ale zároveň vždy hlásal její blízkost, což jsou i hodnoty pro nás současníky zásadní.
Nové výzvy po roce 1989
Novým výzvám bylo nutné čelit po sametové revoluci v roce 1989. Hlavním problémem bylo najít dlouhodobě ekonomicky průchodný model, protože statut rozpočtové organizace byl změněn na organizaci příspěvkovou, což zní sice hezky, ale státní příspěvek byl malý a postupně prakticky žádný. Bylo jasné, že je nutné vytvořit model vícezdrojového financování, a to jak od pojišťoven, tak ze soutěží o granty v grantových agenturách v Česku i v zahraničí a z další hospodářské činnosti. V té době byl problémem také extrémně zanedbaný stav budov s velkými, až třináctilůžkovými pokoji s jedním sociálním zařízením na patře, nedostatečné technické vybavení laboratoří a dalších oddělení a v neposlední řadě i nedostatečná efektivita práce některých lékařů s vypjatými osobními vztahy.
První malou dotaci na zahájení rekonstrukce se podařilo získat v roce 1992, ale dá se říci, že postupná rekonstrukce trvala několik dalších let, generální rekonstrukce laboratoří pak proběhla v roce 2006, a rekonstrukce rehabilitace dokonce až v roce letošním. V současné době jsou všechny tři objekty ve výborném stavu, plánuje se jen oprava fasády po skončení rekonstrukce ulice Na Slupi.
Vzhledem k vývoji oboru a zdravotnictví obecně jsme dvakrát omezili počet lůžek (z původních 76 na 50). Hospitalizováni jsou pacienti z celé republiky. Jde o pacienty s diferenciálnědiagnostickými problémy závažných systémových onemocnění pojiva, těžkými a silně aktivními formami artritidy, často refrakterní na konvenční léčbu, dále pacienti s revmatickými onemocněními a revmatochirurgickými operacemi, mladé ženy revmatičky s plánovaným či již probíhajícím těhotenstvím, pacienti se závažnými průběhy krystaly indukovaných onemocnění. Ústav se specializuje na myozitidy, kde je jedním z největších světových center. Je však všeobecný trend omezit hospitalizace a řešit problémy pokud možno ambulantně, a proto jsme výrazně zvětšili ambulantní servis, když z původních tří ambulantních dopoledních provozů je v současné době ambulantní péče poskytována v patnácti ambulancích paralelně dopoledne a v prodloužené době do 17:30 i odpoledne. Počet ambulantních vyšetření a výkonů se zvýšil dvacetkrát. Byla zřízena specializovaná ambulantní oddělení osteologie, sonografie, dětské revmatologie a léčby chronické bolesti. Především ale vzniklo oddělení biologické léčby, které se komplexně věnuje problematice této léčby, zavádí pacienty do národního registru biologické léčby ATTRA a podává některé tyto léky parenterálně. Věnuje se také klinickým hodnocením a investigátorským projektům. V současné době zde pracuje třináct specializovaných sester a na biologické léčbě je v registru 1 800 pacientů, v klinických hodnoceních dalších 300 pacientů, což RÚ činí jedním z největších specializovaných center v Evropě. Na ambulanci docházejí i další specialisté z příbuzných oborů, tak aby péče o často špatně pohyblivé revmatiky byla co možná koncentrovaná a efektivní. Své konzultační služby zde jednou v týdnu poskytují ortopedi, neurolog, kardiolog a angiolog.
Výzkum a výuka
Velkými proměnami přirozeně prošla i organizace výzkumu. Výzkum je koordinován vědeckou radou ústavu a organizačně je ukotven v oddělení grantových týmů a oddělení experimentální revmatologie. Výzkum je financován ze získaných grantů především v ČR, ale byli jsme úspěšní i při získávání prostředků z EULAR a z EU. Kromě grantů získává RÚ i prostředky z institucionálních fondů MZ, které se původně nazývaly Výzkumný záměr Revmatologického ústavu v Praze a aktuálně pak Projekt Ministerstva zdravotnictví koncepčního rozvoje výzkumné organizace 023728 Revmatologický ústav. Pro hodnocení úspěšnosti vědecké činnosti se jako nejvhodnější jeví publikační aktivita.
Pracovníci RÚ publikují ročně kolem 90 publikací. V loňském roce pak bylo 29 z nich zahraničních a celkový impakt faktor byl 163. Toto číslo umožnuje požádat EULAR o udělení evropského centra excelence. V grafu je dokumentován výrazný vzestup počtu citovaných článků i citací v posledních deseti letech.
Jedním z pilířů tohoto úspěchu je výrazné zapojení mladých pracovníků do programů Ph.D. (aktuálně celkem 15), dále pak spolupráce s významnými zahraničními centry, když např. jen ve výzkumném centru univerzity v Curychu bylo na dlouhodobých pobytech deset postgraduálních studentů. Kromě publikací článků byla vydána i celá řada knih, přičemž tři z nich dostaly výrazná ocenění – cenu Senátu za nejlepší monografii nebo cenu rektora a Purkyňovy společnosti.
Třetí důležitou činností RÚ je oblast pedagogická. V objektu RÚ je umístěna Revmatologická klinika 1. LF UK jako společné pracoviště RÚ a Univerzity Karlovy. Pregraduální výuka revmatologie probíhá v pátém ročníku ve formě týdenní stáže pro českou i zahraniční paralelku. Stáž je rozdělena na zhruba polovinu přednášek a polovinu praktických demonstrací a obsahem jako jedna z mála v Česku odpovídá představám UEMS. Postgraduální výuka pak probíhá částečně ve spolupráci se subkatedrou revmatologie IPVZ, která je v ústavu rovněž umístěna. Lůžková část RÚ má akreditaci pro výuku, takže v ní absolvují povinné předatestační stáže jak revmatologové, tak internisté. Zdejší atestační komise zkoušela již více než dvě stě lékařů, což představuje prakticky všechny činné revmatology v ČR. Další výuka pak probíhá i pro nelékařské obory, např. pro fyzioterapeuty a pro obor ergoterapie.
V ústavu sídlí i další instituce se zásadním významem pro obor revmatologie. Jednou z nich je Česká revmatologická společnost (ČRS), její sekretariát a sídlo redakční rady kmenového časopisu Česká revmatologie. ČRS je součástí České lékařské společnosti J. E. Purkyně a je velmi aktivní. Pořádá ročně několik sympozií, klinických konferencí, postgraduálních kursů, setkání mladých revmatologů, spolupořádá i konference pro sestry. ČRS byla poctěna pořádáním kongresu EULAR v roce 2001 s téměř deseti tisíci účastníků, dále dvakrát organizací kongresu středoevropských států (CECR), ročně pořádá bilaterální kongresy se Slovenskou revmatologickou společností. Aktivita ČRS byla oceněna zvolením prof. Pavelky do funkce generálního sekretáře EULAR a paní Jany Korandové do funkce viceprezidentky pro zdravotnické pracovníky.
Dále je možné zmínit se o faktu, že v ústavu mají nebo měly sídlo pacientské organizace, jako je Revma Liga a Klub Bechtěreviků, jejichž činnost všemožně podporujeme.
Co říci závěrem? Demografický vývoj jednoznačně ukazuje, že lidí s onemocněním pohybového aparátu bude dále přibývat. Zatímco zánětlivých onemocnění jsou asi tři procenta, artrózou či osteoporózou již trpí téměř polovina populace nad 65 let, mimokloubním revmatismem pak během života téměř každý. Přibývá pacientů s dnou, polymyalgií, chronickými bolestmi v zádech a dále pacientů vyžadujících revmatochirurgický zákrok. Dovoluji si konstatovat, že po vlastních zkušenostech při pracovních pobytech v zahraničí a se znalostí mezinárodního kontextu oboru je úroveň péče o revmatiky v Česku na velmi dobré úrovni, k čemuž založení a existence Revmatologického ústavu jako centrálního, superkonziliárního, výukového a výzkumného centra přispěla.
Výročí založení Revmatologického ústavu bude vzpomenuto na slavnostní vědecké konferenci ve staroslavném Karolinu dne 20. října 2017. Záštitu přijal rektor Univerzity Karlovy prof. Zima a děkan 1. LF UK prof. Šedo. Čestné ocenění univerzity obdrží dva významní bývalí prezidenti EULAR prof. T. Kvien z Norska a prof. Breedveld z Nizozemska.
Zdroj: Revmatologický ústav