Reportéři ČT o stavbě hotelu v Ústřední vojenské nemocnici

Moderátor
Po Fischerově vládě zůstala hezká vzpomínka, ale taky minimálně jeden zvláštní projekt. Jde o velkorysé plány na rozšíření Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Zahrnují výstavbu ubytovny pro zaměstnance a tříhvězdičkový hotel s bazénem. Původně to mělo stát něco přes jednu miliardu. S nástupem ministra obrany Martina Bartáka začal projekt postupně bobtnat, až dosáhl současné výše 2,7 miliardy korun. Přestože Fischerova vláda vystupovala s ohledem na krizi v roli strýčka Skrblíka, v tomto případě se zachovala značně rozmařile. Uvidíte v reportáži Davida Havlíka.

Jiří Havel, náměstek ředitele Ústřední vojenské nemocnice:
Projekt, který je předmětem vaší reportáže, je zcela zásadní pro dobudování infrastruktury v Ústřední vojenské nemocnici. Ubytovna pro personál bude zde, v těchto místech. Kolmo nad ní směrem do středu areálu bude navazovat bazén. A zde, zhruba na tomto místě, bude stát hotel.

Autor
Poprvé v Česku se má v Ústřední vojenské nemocnici stavět formou PPP. To je zkratka anglického "Public Private Partnership" neboli partnerství veřejného a soukromého sektoru. Jeho princip se podobá hypotéce. Soukromé firmy zaplatí ze svého přestavbu vojenské nemocnice a stát jim to pak bude 25 let splácet. PPP má uplatnění všude tam, kde stát, kraje i obce nemají peníze na veřejně prospěšné stavby. Už jenom z tohoto pohledu se přestavba vojenské nemocnice vymyká. A nejde jen o to, že tam kromě ubytovny pro zaměstnance vzniknou i komerční zařízení, kterým bude dominovat hotel s kongresovým sálem, bazénem a fitnessem.

Jiří Havel, náměstek ředitele Ústřední vojenské nemocnice:
Dnes se může zdát, že projekt může být do jisté míry trošku větší, než by bylo nutné, ale jsem přesvědčen, že odborníci, kteří na něm pracovali, dělali analýzy, dospěli k tomu závěru, že skutečně to bude smysluplné. A my ten projekt respektujeme a budeme se snažit, aby byl naprosto a maximálně využit a přínosný pro naše pacienty.

Autor
Nicméně hlavním smyslem, že jste do toho šli, bylo co?

Jiří Havel, náměstek ředitele Ústřední vojenské nemocnice:
Z pohledu stávajícího managementu vidíme jako nejpřínosnější záležitost ubytovnu pro naše zaměstnance.

Lenka Gutová, Hlavní sestra Ústřední vojenské nemocnice:
Je naše kapacita nedostatečná, máme 435 lůžek a mimopražských zaměstnanců více než tisíc, to znamená, že více jak polovina není uspokojena.

Autor
Kde vlastně dnes jsou ubytováváni ti přespolní?

Lenka Gutová, Hlavní sestra Ústřední vojenské nemocnice:
Máme několik zařízení. Jedno je přímo v areálu naší nemocnice, to je vlastně nejstarší a nevyhovující, vůbec i tím standardem ubytování, protože tam je společné sociální zázemí.

Autor
Když mluvíte o zaměstnancích, koho tím konkrétně máte na mysli?

Jiří Havel, náměstek ředitele Ústřední vojenské nemocnice:
Veškerý zdravotnický i nezdravotnický personál. Není to jenom ubytovna pro sestry.

Autor
Jinými slovy - bez komerčních zařízení, jako je hotel, bazén či fitness, by se v nemocnici zřejmě obešli. Bez ubytovny pro zaměstnance těžko. Rozdíl to není nepodstatný. Zvlášť jde-li o částku, kterou za projekt zaplatíme z daní.

Autor
Kolik podle schválené smlouvy daňoví poplatníci za tento projekt zaplatí?

Jan Fulík, náměstek ministra obrany:
Tak otevřeme si ten materiál, který je na tom internetu, a tam si na druhé, třetí, čtvrté stránce najdeme, že dvě miliardy šest set třicet sedm milionů sedm set šedesát devět tisíc.

Autor
Tato suma - měnila se nějak v čase? A pokud ano, jak a proč?

Jan Fulík, náměstek ministra obrany:
Ano, ano, měnila se. Ta částka rostla.

Autor
Původní rozpočet projektu z roku 2007 byl totiž poloviční.

Kateřina Helikarová, vedoucí referátu Regulace a metodiky PPP projektů, Ministerstvo financí ČR:
Ministerstvo obrany popsalo příčiny zvýšení těch nákladů. Ty příčiny spočívají mimo jiné v tom, že se tady kupuje mnohem širší rozsah služeb, než jaký se kupoval, nebo respektive zvažoval v roce 2007.

Jan Fulík, náměstek ministra obrany:
Různí funkcionáři státní správy měli různý názor na to, co by všechno měl obsahovat, a ten projekt se rozšířil.

Kateřina Helikarová, vedoucí referátu Regulace a metodiky PPP projektů, Ministerstvo financí ČR:
Zároveň tam jsou externí vlivy, zvýšení některých nákladů na trhu, ať stavebnictví, cena peněz a podobně.

Vlastimil Vyskočil, Vysoká škola ekonomická Praha:
Já bych s ní stoprocentně nesouhlasil. Ceny stavebních prací v nynější době jsou na úrovni roku 2001, 2002.

Petr Holub, novinář, analytik Aktuálně.cz:
Já si myslím, že to prodražení zakázky na dvojnásobek, že to je typické pro všechny české veřejné zakázky a že se to promítlo i do toho nového typu, tedy do PPP projektů. Ti, kdo zakázky vypisují, tak mají přirozené sklony přerozdělovat co nejvíce peněz. Tak se to projevilo i v tomto případě.

Autor
Už tedy víme, že od roku 2007 přestavba vojenské nemocnice podražila. Známe i některé příčiny. Úředníci doplňovali - kromě nezbytné ubytovny pro personál chtějí v nemocnici i hotel, bazén či fitness. Vláda to v květnu těsně před koncem svého mandátu posvětila a schválila smlouvu s firmou, která PPP projekt ve vojenské nemocnici uskuteční. Podmínkou státního tendru bylo, aby uchazeči měli dost peněz. Splnila to jen jediná firma, takže není vůbec jisté, jestli cena, kterou nabídla, je opravdu nejlepší.

Jan Fulík, náměstek ministra obrany:
Já bych byl samozřejmě raději, kdyby do konce dotáhly tu práci všechny tři subjekty, které postupně v těch uplynulých letech byly hodnoceny, a vláda mohla rozhodovat za situace, kdy srovnává tři nabídky. Nebylo to tak...

Autor
Teď mi dovolte... Teď mi dovolte...

Jan Fulík, náměstek ministra obrany:
Mně je to líto, nicméně vláda rozhodla.

Autor
Neptal bych se na to, pokud byste mi před chvílí neřekl, že jste... že litujete, že jste si nemohli vybírat z vícero nabídek. Museli jste vládě předložit tuto jedinou nabídku, nebo nemuseli?

Jan Fulík, náměstek ministra obrany:
Pane redaktore, já prostě nebudu říkat "ano" nebo "ne", protože mám na mysli, myslím si, vyčerpávající, jednoduchou a pochopitelnou odpověď. Můžu ji říct. My jsme byli vázáni usnesením vlády, to znamená pokud se nám podařilo úspěšně ten proces dokončit a neshledali jsme žádný důvod, proč vládě tu nabídku nepředložit k úvaze, tak jsme to prostě na základě toho předchozího usnesení vlády udělali.

Petr Holub, novinář, analytik Aktuálně.cz:
Druhým problémem, který každého napadne, když se podívá na vítěze té soutěže, tak to je sama společnost EC Property, která má anonymní akcie na doručitele, takže nelze plně ověřit, odkud ty peníze skutečně pocházejí.

Karel Samec, mediální zástupce investora:
Finálními vlastníky EC Property jsou podnikatelé Marek Šimák a Tomáš Hart a investiční prostředky, které vkládají do tohoto projektu, získali prodejem Energetického centra na spalování biomasy v Jindřichově Hradci společnosti ČEZ. Zbytek tvoří úvěry od Klubu bank.

Autor
O společnosti Energetické centrum jsme před třemi měsíci vysílali reportáž.

Moderátor
Udělení samotné dotace bylo více než sporné.

Autor
Její majitelé v roce 2008 získali za podivných okolností stomilionovou dotaci na svou elektrárnu na biomasu a za rok ji prodali ČEZu. Kolik za elektrárnu podnikatelé Hart a Šimák od ČEZu dostali, nechtějí prozradit.

Karel Samec, mediální zástupce investora:
To je věc, která, si myslím, že je privátní záležitostí společnosti EC Property a já ji nehodlám komentovat.

Autor
A nekomentoval to ani ČEZ. Ovšem zpět k tématu. Když se ve vládě schvaloval PPP projekt ve vojenské nemocnici, rozhodlo údajně to, že i když je o polovinu dražší než v roce 2007, je pořád výhodný.

Kateřina Helikarová, vedoucí referátu Regulace a metodiky PPP projektů, Ministerstvo financí ČR:
V absolutních číslech je to v aktuálním projektu 269 milionů korun, respektive úspora pro stát 269 milionů korun. V roce 2007, v té verzi roku 2007 to bylo necelých 250 milionů korun.

Autor
Úspora je teda téměř totožná. Rozdíl 20 milionů.

Kateřina Helikarová, vedoucí referátu Regulace a metodiky PPP projektů, Ministerstvo financí ČR:
Hm.

Autor
Jak je to s náklady?

Kateřina Helikarová, vedoucí referátu Regulace a metodiky PPP projektů, Ministerstvo financí ČR:
Tak náklady jsou podstatně vyšší oproti roku 2007.

Autor
Přesněji - šplhají na dvě a tři čtvrt miliardy. To je o miliardu čtyři sta milionů víc než v roce 2007. Tedy suma sumárum - aby stát ušetřil navíc 20 milionů, musel jich 1 400 obětovat.

Eduard Janota, bývalý ministr financí:
Situace na finančních trzích se změnila - za prvé. A Ministerstvo obrany doplnilo po věcné stránce další parametry tohoto projektu. To je hlavní důvod, proč se ten projekt z jedna šest nebo z jedna sedm zvýšil na dvě celé šest. A paní Helikarová vám poskytne podrobné informace o tom, v jaké situaci to bylo, jaké jsou ty parametry, jaké byly předtím. Takže tolik k tomu, jo?

Autor
Poslední věc. Jak vysvětlíte, že třeba... že se to, ty náklady, zvýšily o miliardu? Ta výhodnost... hodnota za peníze zůstává stejná.

Eduard Janota, bývalý ministr financí:
Znova říkám - dejte si s ní rozhovor...

Miroslav Kalousek:
Edo, prosím, čeká tam sto lidí.

Eduard Janota, bývalý ministr financí:
A znova říkám, dejte si s ní řeč, ona vám to řekne.

Autor
Která z těch dvou koncepcí vychází výhodněji pro stát?

Kateřina Helikarová, vedoucí referátu Regulace a metodiky PPP projektů, Ministerstvo financí ČR:
Tak pro stát výhodněji vycházela ta koncepce z roku 2006 a 7.

Autor
Proč vláda netrvala na této levnější formě a schválila tu dražší?

Jan Fischer, bývalý premiér:
Já jsem postupoval, pokud se ptáte na můj postoj při jednání vlády, z toho dokumentu, které byly k dispozici, z toho, co Ministerstvo obrany k tomu připravilo, a po obšírné diskusi prostě ve vládě jsme ten projekt přijali jako racionální. Víc k tomu nemám co teďko z této pozice co dodat.

Autor
Chtěli jsme se zeptat i ministra, který do Fischerovy vlády sporný projekt předložil, tehdejšího šéfa resortu obrany Martina Bartáka. Dopředu věděl, na co se chceme ptát, ale ze svého posledního setkání s novináři odešel, aniž by si nechal položit jedinou otázku. Jeho nástupce - Alexandr Vondra - vzápětí po převzetí funkce oznámil, že projekt po svém předchůdci prověří.

Jan Pejšek, mluvčí ministerstva obrany:
Primární pro něj bude posoudit jak ekonomickou výhodnost, tak potřebnost celého tohoto projektu.

Jan Fulík, náměstek ministra obrany:
Ta příprava, která trvala šest let, prostě bohužel doběhla v období, které ekonomicky není úplně optimální, kde se situace zhoršila ze všeho nejvíc, je situace na finančních trzích, prostě bylo obtížnější si půjčit peníze.

Autor
To je další a možná vůbec největší otazník kolem tohoto projektu. Takové starosti by totiž pan náměstek za normálních okolností vůbec neměl mít. U PPP projektů jsou totiž finance starostí soukromého partnera. V tomto případě víme, že část peněz má z ČEZu. Opět však nevíme kolik. Zbytek si půjčil i bank. A teď pozor. Banky řekly, že chtějí záruky. Ne ledajaké - stoprocentní. Záruky, které nikdo neposkytuje, pouze stát. A vláda jim je dala. Prakticky pak došlo k tomu, že největší riziko projektu na sebe převzal stát.

Jiří Havel, náměstek ředitele Ústřední vojenské nemocnice:
Když by to samozřejmě dopadlo špatně, tak předpokládám, že se to zaplatí ze státních peněz, protože to schvalovala vláda, je to státní projekt.

Jan Fulík, náměstek ministra obrany:
Stát obecně našel jistou rovnováhu mezi těmi riziky a v rámci toho zákona, vyhlášky a metodiky se pohybovalo Ministerstvo obrany a nevybočilo z těch zásad, ale ptát se o tom, jestli ty zásady jsou nastavené úplně správně, jestli nepopírají smysl té PPP problematiky, tak je samozřejmě možné, ale není možné tu finální odpověď najít na Ministerstvu obrany.

Vlastimil Vyskočil, Vysoká škola ekonomická Praha:
Pakliže stát chce tuto záležitost a banka na druhé straně požadovala určité krytí, to znamená něčím, nějak, tak samozřejmě asi se ten... v tomto případě se tento poskytovatel chtěl o to riziko podělit se státem, a to už by obvykle z pohledu čistého PPP projektu nemělo tak v podstatě fungovat.

ČT1, David Havlík

Zdroj: ČT1