Registr dárců kostní dřeně hledá dárce
Nadace pro transplantaci kostní dřeně, která spravuje Český národní registr dárců dřeně, hledá dobrovolné dárce i mezi menšinami, příslušníky jiných národů i národností. Mají totiž mnohdy unikátní znaky, které české populaci chybí. Lékaři a lidé z registru se snažili získat dobrovolné dárce mezi v Česku žijícími Kurdy a lidmi z arabských zemí. Každý z nich, který registr rozšíří, je jako další modrý Mauricius v naší sbírce, řekl primář hematologicko-onkologického oddělení plzeňské fakultní nemocnice a předseda správní rady Nadace pro transplantaci kostní dřeně Vladimír Koza.
Zatímco pacienti jiných národností se na klinice občas objevují, dárců z menšin je v Česku zatím minimum. V registru je podle primáře 30 000 téměř výhradně Čechů, kteří mají po staletích množení na poměrně malém uzavřeném prostoru stejné nebo hodně podobné transplantační znaky. "Jsme v situaci, kdy abychom našli jednoho originálního českého dárce, tak musíme vyšetřit zhruba deset občanů naší republiky, aby se mezi nimi objevil nový," vysvětlil Koza. Každý dárce z jiné menšiny přitom takovým unikátem je.
Registr se zatím zaměřil na arabskou a kurdskou národnost. Nadace pro ně připravila nejen informační a společenské setkání, ale také přihlášky do registru psané v arabštině. Cenní by byli také dárci z řad vietnamské menšiny nebo Romové. I těmito skupinami chce registr navázat spolupráci. "Máme i pacienty jiných národností - Vietnamku, léčili jsme několik Romů, v ambulanci mám Japonce," poznamenal Koza.
"Je to lidská věc a lidi by měli pomáhat. Navíc my jsme byli vítáni do této republiky jako hosté, chovají se k nám slušně a chápou naše problémy, tak nevím, proč bychom nepomohli také," řekl předseda kurdského sdružení Kom Kurd Ahmed Ismail. Jeho slova a ochotu zapojit se do registru potvrdil také šéf sdružení občanů pocházejících z arabských zemí Hasan Mohamed. Do registru vstoupil i lékař a finalista druhé řady soutěže česko hledá Superstar Ali Amiri. "To je hezká věc, aby všichni pomáhali. Každý to dělá z jiného důvodu - já to dělám pro sebe, abych měl dobrý pocit, že jsem možná udělal něco užitečného pro jiné a jestli moje kostní dřeň může někomu pomoci, tak je to úžasná věc," řekl.
Když se rozšíří registr i o lidi z národnostních menšin, bude moci nabízet větší šanci pacientům s leukemií a dalšími poruchami krvetvorby. Transplantace krvetvorných buněk dřeně je pro takto nemocné lidi často jedinou cestou k záchraně života. Pokud by onemocněl někdo z příslušníků národnostních menšin, mezi českými dárci by shodné znaky téměř jistě nenašel, míní Koza. I zahraniční registry, které sdružují dárce po celém světě, se ve svých programech na menšiny zaměřují.
Národní registr vznikl v Plzni v roce 1992 a v jeho databázi je nyní přes 30 000 lidí ochotných věnovat bezplatně krvetvorné buňky pro záchranu života. Registr ročně vyřizuje až 300 žádostí z ČR a dalších až 600 ze zahraničí. Pomohl už k více než 300 nepříbuzenských transplantací. Česko je podle Kozy v počtu lidí zapsaných v registru zdaleka nejúspěšnější zemí bývalého východního bloku. V přepočtu je mezi Čechy dárcem každý dvoustý člověk, což je víc než například ve Francii. Národní registr je jeden ze čtyř na celém světě, který zatím získal mezinárodní prestižní akreditaci Světové asociace dárců dřeně. Kromě něj je v ČR ještě jeden menší registr dárců dřeně a registr pupečníkové krve. Celkem obsahují na 50 000 dárců. Na světě je 56 registrů v 41 zemích. Lékaři díky nim provedli za víc než 30 let 50 000 transplantací dřeně.
Zdroj: ČTK