Reforma prospěla pacientům i státu, řekl premiér ústavním soudcům

Zdravotnická reforma včetně poplatků u lékaře přinesla podle premiéra Mirka Topolánka (ODS) prospěch jak pacientům, tak státu. Předseda vlády to řekl Ústavnímu soudu (ÚS), před kterým vypovídal jako svědek v řízení o návrhu poslanců ČSSD na zrušení zdravotnické části reformy veřejných financí. Na dotazy odpovídal necelou hodinu, poté odjel na zasedání vlády. Daleko silnější palbě dotazů z řad soudců musel čelit ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS).

Vystoupení obou politiků sledovala zcela zaplněná sněmovna soudu. Řada zájemců se vůbec nedostala dovnitř. Dokazování výslechem Julínka skončilo, nikdo jiný svědčit nebude. Jednotlivé strany nyní přednášejí závěrečné řeči.

"Změnami naplňujeme faktický nárok občanů na ochranu zdraví. Posledními změnami minulé vlády byla (ochrana) nabourána. Péče je místně a časově dostupnější, respektuje standardy, které jsou dnes běžné v Evropě. Zákon vidím jako velmi sociální, nikoliv socialistický," uvedl Topolánek. "Byli bychom jedna z mála evropských zemí, které poplatky nezavedly," podotkl.

Kromě smyslu poplatků u lékaře se hovořilo o způsobu projednávání reformního zákona. Předseda soudu Pavel Rychetský připomněl, že vládní návrh byl předložen jako jeden tisk a měl 176 stran. V druhém čtení v podrobné rozpravě Topolánek předložil pozměňovací návrhy v rozsahu 37 stran textu, později jeden z jeho poslaneckých kolegů z ODS přišel s dalšími 14 stranami návrhů. Podle kritiků normy jsou to přílepky, které ústavní soudci dříve zapověděli, popřípadě takzvaní "legislativní jezdci". Vadilo jim, že opozice neměla čas návrhy prostudovat.

"Jako poslanec mohu ve druhém čtení podávat jakékoliv pozměňovací návrhy a v tomto smyslu jsem je i podal. Část byla motivována snahou zlepšit kvalitu normy. Návrhy vznikaly v průběhu projednávání, je to normální," uvedl premiér. Připomněl, že o reformě se hovořilo dlouho, a to jak mezi odbornou veřejností, tak v politických kruzích.

Lidé v Česku od začátku roku platí 30 korun za návštěvu u praktického, ženského i zubního lékaře, klinického psychologa a logopeda. Za ošetření na pohotovosti musí vynaložit 90 korun. Platí se i v lékárnách, a to 30 za každou položku na receptu. Pobyt v nemocnici přijde pacienta na 60 korun denně. Kritici reforem upozorňují na článek Listiny základních práv a svobod, podle kterého "občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon".

Julínek při více než hodinu dlouhém výslechu uvedl, že smyslem poplatků je zamezit plýtvání ve zdravotnictví a zneužívání péče. Rychetský se jej několikrát ptal, jak lékařskou péči zneužívá například pacient na jednotce intenzivní péče nebo kojenec v inkubátoru. "Mají ho (lékaři kojence ) z toho inkubátoru vyndat?" nerozuměl Rychetský. Soudci Jiřímu Nykodýmovi nebyl Julínek schopen odpovědět, za co přesně pacient u lékaře platí. "Aha, takže asi za nic," rezignoval pak Nykodým.

Topolánek na dotazy reagoval klidně. Některé odborné dotazy soudců nezodpověděl. Nejsem právník, připomněl. Několik otázek šéfa poslanců ČSSD Michala Haška označil premiér za politické. "Váš přístup politizuje Ústavní soud. Výše poplatků není ústavní, ale politická záležitost," uvedl Topolánek. "Otázky na poslance, proč hlasovali tak či onak, nejsou před soudem na místě," pokáral Haška jednou také Rychetský.

Reforma veřejných financí, jeden z hlavních projektů koaliční vlády, vstoupila v platnost letos 1. ledna. Poslanci ČSSD ji napadli loni v říjnu. Navrhovali zrušení celé reformy, popřípadě jejích částí. Další návrhy přidali poslanci KSČM a skupina senátorů.

Soud rozdělil projednávání návrhů kvůli jejich obsažnosti na tři tematické části. Udělal to poprvé ve své historii. O první, spíše obecné části s řadou daňových změn soud rozhodoval koncem ledna a ponechal ji v platnosti, ačkoliv měl výhrady k formě zákona a způsobu jeho schvalování. Dnes se soud zabývá částí, která se týká zdravotnictví, v níž největší odpor opozice vyvolaly takzvané regulační poplatky. Do konce dubna má rozhodnout i o sociální části reformy. Jednání svolal na 23. dubna.

Zdroj: ČTK