Ředitelé nemocnic hledají sestry. Přidávat jim ale nechtějí

V některých regionech je významná část lůžkových stanic uzavřená kvůli tomu, že nemocnicím chybějí zdravotní sestry a další nelékařský personál. Nábory nových sester nejsou příliš úspěšné ani přes opakované navyšování platových tarifů v posledních letech.

Pomoci mělo také letošní navýšení příplatků pro pracovníky ve směnném provozu. Nemocnice s nižší základní sazbou ale tvrdí, že nemají na to, aby zdravotním sestrám příplatky za směnnost plně navýšily.

Vládním nařízením se k letošnímu prvnímu lednu zvýšily zdravotním sestrám a dalším nelékařským pracovníkům tarifní platy o sedm procent. Kromě toho byl navýšen takzvaný příplatek za směnnost, a to tak, že se pro sestry ve směnách zvedla horní hranice nejvyššího možného příplatku na 7 500 korun. Jenže na rozdíl od tarifu, kde je nárůst daný pevně, příplatky za směnnost jsou nařízeny v širším rozmezí, a to od 1 250 nebo od 1 880 korun podle pracoviště.

Ačkoli původním záměrem ministerstva zdravotnictví bylo navýšit letos odměny zejména zdravotním sestrám ve směnném provozu, skutečnost je v některých nemocnicích jiná. Navýšení tarifů dostalo přednost.

To, že na navýšení příplatků za směnnost nejsou peníze, slyšeli v lednu zaměstnanci podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkové v mnoha nemocnicích.

Ministerstvo zdravotnictví přitom tvrdilo, že nemocnice budou mít na navýšení příplatků peněz dost. Jak to, že tvrdí, že nemají? „Příplatky na směnnost má pan ministr dobře spočítány, ale není dobře spočítáno navýšení tarifů. Od pojišťoven nemocnicím přichází jeden balík, a tak nemocnice, které mají nejnižší základní sazby, zjišťují, že na povinné navýšení tarifů nestačí, tarify se zvýšit musejí, u směnného příplatku je určitý rozptyl,“ vysvětluje si situaci ředitel Nemocnice Slaný MUDr. Štěpán Votoček. „Navýšení tarifů jsme museli dotovat z peněz na příplatky na směnnost. Personál to těžko chápe, když zástupci ministerstva pořád opakují, že jim přidali (za směnnost, pozn. red.) pět tisíc,“ dodal.

Věc se snaží řešit i Asociace krajů. „Obrátily se na nás kraje a jejich asociace. Některé kraje problém nemají, jiné naléhají více. Počítáme to,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s tím, že je ochoten o případných problémech diskutovat. „Na směnné příplatky šlo 4,6 miliardy korun, je zvláštní, že teď slyšíme, že peníze nejsou. Celkově do lůžkové péče má jít letos o více než třináct miliard více než loni. Jestli je někde nějaký problém, můžeme o tom diskutovat a poučit se i pro příští rok,“ uvedl Vojtěch.

Náměstkyně ministra zdravotnictví Ing. Helena Rögnerová upřesnila, že zhruba 35 nemocnic poskytlo ministerstvu data, která nyní úředníci vyhodnocují. Z nich u osmi zatím uznali, že mohou mít s financemi na příplatky problém.

Ministerstvo bude sledovat a vyhodnocovat, jestli letos navýšení příplatků personální situaci pomůže, nebo ne. „Budeme monitorovat, jak se vyšší příplatek za směnnost projeví. Pro nás by byl úspěch, kdyby se zastavil pokles a situace se stabilizovala,“ řekl ministr Vojtěch.

Podle PhDr. Martiny Šochmanové, MBA, prezidentky České asociace sester (ČAS), přinese zvyšování platů efekt v tom, že budou stávající sestry méně utíkat z nemocnic. „Věřím, že navýšení, které bylo v letošním roce, přispěje ke stabilizaci,“ řekla Šochmanová.

Zvyšovat dál tarify?

Zdravotnické odbory avizují, že i pro příští rok budou požadovat další navýšení tarifních platů. „Určitě budeme prosazovat pro příští rok navýšení tarifů, to je jediná jistota pro zaměstnance,“ uvedla Žitníková. Ministerstvo zdravotnictví naopak takový návrh předkládat nebude a nesouhlasí s ním. O platových tabulkách ovšem nerozhoduje ministerstvo, ale vláda. „Myslíme, že by o platech měli mnohem více rozhodovat ředitelé,“ uvedla Rögnerová. „V Praze graduje problém se sestrami, v jiných regionech mohou mít problém s některými odbornostmi lékařů. Navíc budu vždy zastávat názor, že lidé mají být motivováni, ne plošně odměňováni. Nerozlišuje to, jestli do práce vkládají větší nasazení,“ vysvětlila náměstkyně.

Tvrdí také, že plošné zvyšování platových tabulek podle ní personální problémy v nemocnicích neřeší. „Otázka platů není první a nejdůležitější v tom, jestli sestra zůstane,“ uvedla Rögnerová s odkazem na nedávnou anketu, kterou si mezi zdravotními sestrami nechalo udělat ministerstvo.

S tím souhlasí ředitel Vysokomýtské nemocnice Ing. Josef Pejchl. Jeho zkušenost s posledním navyšováním platů zdravotních sester je, že personální problém ještě zhoršilo. „Další plošné navýšení nám žádné zdravotníky do zdravotnických zařízení nepřivede. Paradoxně se stal opak toho, co se očekávalo. Navýšení platů způsobilo, že si sestry u nás snižují úvazky nebo chtějí chodit jen do ranních směn,“ uvedl Pejchl. Dodal, že zdravotní sestry v jeho nemocnici mají v současnosti měsíční průměrný příjem 40 tisíc korun. „To už je strop, kdy už sestru plat nemotivuje. Chce být doma,“ dodal.

Podobnou zkušenost má i ředitel Městské nemocnice Duchcov Jaroslav Míč. „Když jsem do nemocnice přišel, sestry i lékaři se prali o služby. Za čtyři roky dělá v naší malé nemocnici nárůst platů více než devět milionů korun. Lékaři ani sestry už nechtějí sloužit, chtějí mít volné víkendy. Peněz už mají dost, to nám přináší další problém,“ uvedl ředitel Míč. Další zvyšování platů podle něj nové sestry nepřivede. „Přes toto zvyšování se nám sice podařilo stabilizovat odchody sester, ale žádné další nepřišly. I kdyby braly šedesát tisíc, nepřijdou, protože nejsou,“ míní Míč.

Pro některé ředitele je představa dalšího zvyšování platů bez mimořádného navýšení příjmů nepřijatelná. Uvádějí, že jim nezbývá ani na opravy přístrojů. „Povinné navýšení platových tarifů je u nás už několik let na úkor provozních peněz. Sedmdesát procent rozpočtu vydáme na platy. Na provoz dáme o několik milionů méně než v roce 2018, protože musíme. Co mohou udělat velké nemocnice s vysokou základní sazbou, tedy navýšit tarify a ještě ohodnocovat vybrané pracovníky, my nemůžeme,“ uvedl ředitel Votoček.

Prezidenta České lékařské komory MUDr. Milana Kubka tvrzení, že plat není pro získání a udržení sester dnes zásadní, popuzují. „Jestliže někdo tvrdí, že lze řešit nedostatek zdravotnického personálu, aniž by se zlepšily jejich pracovní podmínky a zvýšila odměna za práci, buď lže, nebo vůbec neví, která bije. Lidé chodí do práce pro peníze. Pokud je něčeho nedostatek, musí se za to více zaplatit,“ řekl Kubek. Možnosti zvyšovat platy podle něj díky růstu ekonomiky jsou.

Kampaň má přilákat nové sestry

Jak připomněla Šochmanová, při ministerstvu zdravotnictví funguje pracovní skupina, která otevírá i další témata jako kompetence, příspěvky na bydlení nebo výsluhy.

Ministerstvo zdravotnictví také chystá kampaň zaměřenou na žáky, kteří vycházejí ze základních škol a volí si střední školu. Začít má v dubnu, její těžiště bude na sociálních sítích. Rozpočet bude podle ministra řádově ve výši stovek tisíc korun a náklady ponese ve větší míře Unie zaměstnavatelských svazů v ČR. Studentů středních zdravotnických škol sice podle posledních dat přibylo, a to meziročně o tisíc. „Chystáme ve spolupráci s Unií zaměstnavatelských svazů velkou kampaň na podporu studia na zdravotnických školách. Všichni bojujeme o studenty. Lidí, kterým je patnáct let, je méně. Potřebujeme, aby z nich co nejvíce šlo na zdravotnické školy,“ uvedl ministr Vojtěch.

Po tom, pokusit se změnit pohled na povolání zdravotní sestry, volají i někteří ředitelé nemocnic. „Politici stále poukazují na to, jak je práce ve zdravotnictví náročná a namáhavá, jak je to ve zdravotnictví zoufalé. Pak se nedivme, že žáci nejdou na zdravotnické školy,“ upozornil ředitel Míč. „Vím, jak sestry pracují. Je to náročná a zodpovědná práce, to ano. Copak ale pošťák nemá těžkou práci? Nebo prodavačka? A kde jinde jsou pracovníci v teple, mohou si natočit čaj a mají rohlík po pacientovi, který ho nesní k snídani? Ta práce je náročná, ale ne tak, abychom o tomu museli každý den negativně slyšet,“ myslí si Míč. Změna pohledu na práci zdravotníků by podle něj pomohla. „Musíme jít ke kořenům a snažit se sestry získat tím, že to je prestižní atraktivní zaměstnání, vcelku dobře finančně ohodnocené. Zaměstnání, které by mohlo být perspektivou pro mladého člověka. Ne, jak je v posledních letech prezentováno, že je to zaměstnání podhodnocené a sestry se nesmírně nadřou. Tak to úplně není,“ dodal.

„Jedna jediná věc funguje“

Ve Fakultní nemocnici Brno mají s různými pokusy, jak udržet sestry a získat nové, bohaté zkušenosti. Jak popsal ředitel FN Brno MUDr. Roman Kraus, MBA, ne všechny benefity splnily očekávání. Ať už se jedná o firemní dětskou školku, svoz zdravotních sester nebo byty, které ve spolupráci s městem nabízejí zdravotníkům za minimální nájem. Jedno jediné opatření z těch, která zatím zkusili, považuje Kraus za jednoznačně přínosné. „Na některé lůžkové provozy, kde jsme měli nedostatek sester, se sestry vrátily nebo jsme získali další tím, že jsme posílili řady sanitářů a zbavili sestry řady neatraktivních těžkých činností. Je to zatím jediná věc, která pomohla někde stav zlepšit,“ uvedl ředitel. „Pořád naší nemocnici chybí osmdesát sester. Problém je, že ze zdravotnických škol vychází mnohem méně zdravotnických pracovníků, nedochází k přirozenému nahrazování sester, které odcházejí do důchodu,“ dodal.

Na tom, kde by mohlo posílení týmů o další sanitáře pomoci, spolupracovalo vedení nemocnice s jednotlivými klinikami. Vybrali nejtěžší provozy. Zvýšení počtu sanitářů se pak osvědčilo na kardiologické klinice, traumatologii a zčásti na chirurgii.

O posílení týmů o nové sanitáře uvažuje také pražská Nemocnice Na Bulovce. Té v současnosti chybí zhruba sto sester a má kvůli tomu uzavřenou zhruba polovinu lůžkové kapacity interny a polovinu lůžek chirurgie. „Nepřijde nám, že by problém byl řešitelný pouze penězi. V roce 2017 u nás sestry měly v průměru téměř 43 tisíc korun, letos se průměrný plat vyšplhá k padesáti tisícům, přesto jich je v některých odbornostech zásadní nedostatek,“ uvedl problém ředitel Nemocnice Na Bulovce Mgr. Jan Kvaček. „Snažíme se najít různé varianty, jak je přilákat. Variantou by bylo snížení náročnosti péče v nejtěžších odbornostech. Uvažujeme, jestli by bylo ekonomicky únosné dát k sestře do služby další personál, sanitáře navíc a podobně, ale je to velmi nákladné,“ řekl Kvaček.

Kromě finanční náročnosti limituje posílení řad sanitářů v nemocnicích také fakt, že ani pro tuto práci se lidé neshánějí zrovna snadno. „I sanitáři se těžce shánějí, zvláště v dnešní době, kdy je nezaměstnanost prakticky nulová,“ podotkl ředitel Kraus. Výjimkou zřejmě je nemocnice v Mladé Boleslavi. „Naše nemocnice má také nedostatek sestřiček a některých odborností lékařů. Od loňského roku je ale jedna profese, se kterou nemáme problém, a to jsou sanitáři. A to si troufnu říct, že v našem regionu vydělávají dělnické profese více než v Praze,“ tvrdí ředitel boleslavské nemocnice JUDr. Ladislav Řípa. Zájemce bere mezi lidmi unavenými prací v automotive průmyslu. „Má to jediný důvod. Ti, kteří pracují v automotive průmyslu, poznají, jaké pracovní podmínky mohou být. V automotive se vydělává hodně, ale velmi tvrdě,“ uvedl.

Obdobně jako na nemocničních odděleních mohou být sanitáři potřeba i v nemocničních lékárnách, které bojují s nedostatkem farmaceutických asistentů. „Nedostatek farmaceutických asistentů limituje dostupnost činnosti nemocniční lékárny, tlak na osiřelý zbytek personálu je velký. Vypadá to, že fluktuaci farmaceutických asistentů jsme vyřešili tím, že jsme změnili strukturu činností a na některé činnosti jsme přijali sanitáře,“ uvedl vedoucí ústavní lékárny IKEM, předseda Sekce nemocničních lékárníků České farmaceutické společnosti ČLS JEP Mgr. Michal Hojný. „Možná nás personální nouze všechny přiměje dívat se na věci jinak a pracovní pozice obsazovat jinou pozicí. Farmaceutický asistent je na některé činnosti přepych,“ dodal Hojný.

Podle prezidentky ČAS Šochmanové je posilování zdravotnických týmů v nemocnicích dobrý trend. „Zapojení sanitářů ve větší míře se ukazuje jako velmi dobré,“ uvedla. S tím souhlasí i předsedkyně OSZSP Žitníková. „Myslím, že sester je v Česku dost, ale nepracují ve zdravotnictví. Když nebude na noční na třicet pacientů sama, ale bude tam mít alespoň sanitáře, bude to významný krok k tomu, aby se část sester do zdravotnictví vrátila,“ myslí si Žitníková a ředitelům a ředitelkám nemocnic radí: „Když bude na oddělení jedna sestra, nebo dokonce jen jedna praktická sestra, tak je tam neudržíte. Když tam bude všeobecná sestra, praktická sestra a sanitář, tak odcházet nebudou.“

Vedení nemocnic také zkouší nábory zahraničních zdravotníků, potýkají se ale s administrativními překážkami.

Zdroj: MT